Vatikán hostí konferenci o technologickém pokroku a lidské identitě
Joseph Tulloch - Pope
"Člověk: Významy a výzvy" je název konference, která právě probíhá v Římě a kterou pořádá Papežská akademie pro život.
Ve Vatikánu se sešli vědci, filozofové, teologové a ekonomové, aby diskutovali o vědeckém a technologickém pokroku a o způsobech, jak jej dát do služeb lidské osoby.
Konference se koná od 12. do 13. února. V době jejího zahájení hovořila řada organizátorů a účastníků s novináři o svých nadějích.
Společná akce na řešení problémů lidstva
Jednou z nich byla profesorka Mariana Mazzucato z University College London, která uvedla, že doufá, že se podaří ukázat, že problémy, kterým dnes lidstvo čelí, vyžadují kolektivní jednání zaměřené na společné dobro.
V současné době podle ní neexistuje ekonomický model, který by tento přístup podporoval: "neexistuje ekonomie společného dobra". Podle převládajících ekonomických teorií, vysvětlila profesorka Mazzucato, by vlády měly většinu záležitostí ponechat na trhu a zasahovat pouze v případech jeho selhání.
"Je nemožné dosáhnout našich cílů v oblasti klimatické krize, krize biodiverzity, vodní krize a budoucích pandemií, které se na nás řítí," argumentovala, "pokud budeme i nadále uvažovat ve smyslu pouhého záplatování problémů."
Jako alternativní přístup profesorka Mazzucato uvedla encykliky papeže Františka Laudato si' a Fratelli tutti, které podle ní představují výzvu k "oživení kolektivní inteligence a kolektivní spolupráce".
Umělá inteligence a lidská identita
Jako další vystoupil profesor Jim Al-Khalili z univerzity v Surrey.
Profesor Al-Khalili, výzkumný fyzik, uvedl, že chce diskutovat o umělé inteligenci a o způsobech, jakými může změnit náš každodenní život a naše vnímání toho, co znamená být člověkem.
Umělá inteligence nám podle něj "usnadnila život", a to dokonce do té míry, že "rychle zapomínáme, jaký byl bez ní". Neudělala nás však, jak naznačil, méně lidskými.
Být člověkem, zdůraznil profesor Al-Khalili, znamená "víc než jen naši inteligenci, intuici nebo kreativitu, přičemž všechny tyto vlastnosti budou pravděpodobně jednoho dne replikovány umělou inteligencí". Být člověkem, řekl, je také otázkou "našeho chování a interakce s naším fyzickým okolím, našich vzájemných vztahů v rámci složitých kolektivních struktur a společností; jsou to naše sdílené kultury a víry, naše historie, naše vzpomínky".
Papežská akademie
Arcibiskup Vincenzo Paglia, předseda Papežské akademie pro život, poznamenal, že akademie již několik let věnuje část své pozornosti i otázkám, které přesahují její tradiční kompetence, tedy potraty a eutanazii. Poznamenal, že tento nový mandát vychází přímo z dopisu papeže Františka Humana Communitas z roku 2019.
Toto nové zaměření, řekl arcibiskup Paglia, znamená konfrontaci s "epochální změnou", kterou v současnosti prožíváme. Zdůraznil, že lidstvo má nyní schopnost přivést samo sebe k zániku nejméně třemi různými způsoby - prostřednictvím klimatických změn, jaderné síly a nových technologií - a tyto hrozby vyžadují důraznou reakci.
Jako příklad takové odpovědi, v niž doufá, monsignor Paglia uvedl Římskou výzvu k etice umělé inteligence 2020 - první dokument svého druhu - koordinovanou Akademií a podepsanou mimo jiné prezidentem společnosti Microsoft, viceprezidentem IBM, generálním tajemníkem Organizace OSN pro výživu a zemědělství a italskou vládou.