Kam ulo?it popel zesnul?ch? Odpovědi Dikasteria pro nauku víry
VATICAN NEWS
Lze z?ídit posvátné místo "pro spole?né shroma??ování a uchovávání popela pok?těných zesnulých", tedy spole?né místo, kam se vysype popel jednotlivých zesnulých. Potvrzuje to Dikasterium pro nauku víry v odpovědi na dvě otázky boloňského arcibiskupa Mattea Zuppiho týkající se tématu zesnulých vě?ících, kte?í podstoupí kremaci. V druhé odpovědi se uvádí, ?e církevní autorita m??e zvá?it a posoudit také ?ádost rodinných p?íslu?ník? o ulo?ení "minimální ?ásti" popela zesnulého na místě významném pro historii zem?elého.
Kardinál Zuppi, který se setkává s "nár?stem volby kremace zesnulého" a rozptýlení popela v p?írodě, také proto, aby "nep?evá?ily ekonomické d?vody, sugerované ni??ími náklady na rozptýlení, a aby byly uvedeny údaje o místě ulo?ení popela, jakmile uplyne lh?ta pro jeho uchování", si p?eje "odpovídat nejen ?ádosti rodinných p?íslu?ník?, ale p?edev?ím k?es?anskému hlásání vzk?í?ení těla a úctě, která mu nále?í", p?edlo?il tyto otázky. První: "S ohledem na kanonický zákaz rozptýlit popel zem?elého - podobně jako se to děje v kostnicích - je mo?né z?ídit posvátné místo, vymezené a trvalé, pro smí?ené shroma??ování a uchovávání popela pok?těných zem?elých, s uvedením osobních údaj? u ka?dého z nich?". A druhá: "M??e rodina mít právo uchovávat ?ást popela ?lena rodiny na místě významném pro historii zem?elého?".
Dikasterium v textu podepsaném kardinálem prefektem Victorem Fernandezem a schváleném pape?em 9. prosince odpovídá kladně. Nejprve p?ipomíná, ?e podle instrukce Ad resurgendum cum Christo 2016 (?. 5) "popel musí být uchováván na posvátném místě (h?bitově) a také na místě k tomu výslovně ur?eném, pokud bylo k tomuto ú?elu ur?eno církevní autoritou". Jako d?vody pro tuto volbu se uvádí pot?eba "sní?it riziko vy?azení zesnulého z paměti a modliteb p?íbuzných a k?es?anského spole?enství" a zabránit "zapomnění a nedostatku úcty", jako? i "nevhodným nebo pověr?ivým praktikám".
Dále se p?ipomíná: "Na?e víra nám ?íká, ?e vstaneme se stejnou tělesnou identitou, která je hmotná", i kdy? "tato hmota bude proměněná, osvobozená od omezení tohoto světa. V tomto smyslu bude vzk?í?ení v tomto těle, v něm? nyní ?ijeme". Tato proměna v?ak "neznamená obnovení identických ?ástic hmoty, které tvo?ily tělo". Proto se vzk?í?ené tělo "nebude nutně skládat ze stejných prvk?, jaké mělo p?ed smrtí. Nejedná se o pouhé o?ivení mrtvoly, vzk?í?ení m??e nastat i v p?ípadě, ?e tělo bylo zcela zni?eno nebo rozptýleno. To nám pomáhá pochopit, pro? se v mnoha poh?ebi?tích uchovává popel zesnulých pohromadě, ani? by se uchovával na oddělených místech".
Dikasterium dále zd?razňuje, ?e "popel zesnulých pochází z hmotných poz?statk?, které byly sou?ástí historické cesty, kterou daná osoba pro?ila, a to do té míry, ?e církev má zvlá?tní pé?i a úctu k ostatk?m svatých. Tato pé?e a pamě? nás také vede k postoji posvátné úcty" v??i popelu, který "uchováváme na posvátném místě vhodném k modlitbě".
Zuppimu proto dikasterium odpovídá, ?e "je mo?né z?ídit posvátné místo, vymezené a trvalé, pro spole?né shroma??ování a uchovávání popela pok?těných zesnulých, s uvedením osobních údaj? u ka?dého z nich, aby nedo?lo ke ztrátě jmenovité paměti". Církev tedy p?ipou?tí mo?nost vysypat popel na jedno spole?né místo, jak se to děje u kostnic, ale s pot?ebou zachovat nominální památku na ka?dého jednotlivého zesnulého. Nakonec se uvádí, ?e se tam má dít s vylou?ením "jakéhokoli panteistického, naturalistického nebo nihilistického nedorozumění", v souladu s civilními normami, pokud je popel zesnulého uchováván na posvátném místě, m??e církevní autorita "zvá?it a posoudit ?ádost rodiny o ?ádné uchování minimální ?ásti popela jejich p?íbuzného na místě významném" pro jejich historii.
V odpovědi na dotaz vatikánských médií dikasterium vysvětlilo, ?e zásah a posouzení ze strany církevní autority má nejen kanonickou, ale i pastora?ní povahu, aby rodině pomohlo rozli?it, jakou volbu u?init s ohledem na v?echny faktory. Vzhledem k tomu, ?e některé právní p?edpisy neumo?ňují rozdělení popela zesnulého, dikasterium dodalo, ?e druhá otázka vyplynula z dialogu mezi biskupy z r?zných zemí, k němu? se vyjád?il kardinál Zuppi, a zvá?il tuto mo?nost spí?e z teologického ne? ob?anského hlediska, jak bylo následně objasněno v odpovědi.
