蜜桃交友

Kardinál Jean-Claude Hollerich, hlavní zpravodaj synody

V sobotu 28. ?íjna odpoledne XVI. ?ádné generální shromá?dění Biskupské synody na závěr svého prvního zasedání schválilo kone?ný text Souhrnné zprávy, která - jak víme - bude ur?ovat cestu církve a? do druhého a závěre?ného zasedání, plánovaného na ?íjen 2024.

Jedná se o rozsáhlý, ale dynamický text. Rozsáhlý proto, ?e se zabývá nesmírně bohatou ?kálou otázek, dynamický proto, ?e témata jsou p?ehledně uspo?ádána do dvaceti odstavc?, z nich? ka?dý za?íná up?esněním dosa?ených shod, pokra?uje ilustrací otázek, které je t?eba d?kladně prozkoumat, a kon?í p?edlo?ením některých návrh?. Pro období mezi oběma zasedáními je úkol místních církví definován takto: Vycházejíce z dosa?ených shod, budou spole?enství vyzvána k prohloubení otázek a návrh?, p?i?em? budou kombinovat duchovní rozli?ování, teologické prohloubení a pastora?ní ?innost.

Dvacet bod? je rozděleno do t?í ?ástí, které na sebe úzce navazují. První ?ást ("Tvá? synodální církve") p?edstavuje teologické principy, které osvětlují a zakotvují synodalitu. Druhá ?ást ("V?ichni u?edníci, v?ichni misioná?i") se zabývá subjekty, které na r?zných úrovních tvo?í Bo?í lid a které jsou povolány, ka?dý ze své strany, p?ijmout synodalitu jako konkrétní církevní styl. T?etí ?ást ("Tkaní vazeb, vytvá?ení spole?enství") se zamě?uje na procesy a orgány, které v synodální logice umo?ňují výměnu mezi církvemi a dialog se světem.

S vědomím toho, ?e pojem "synodalita" stále není mnohým jasný a ?as od ?asu vzbuzuje zmatek, obavy nebo nesprávná o?ekávání, se zpráva sna?í hned na za?átku nabídnout jeho základní definici. "Synodalitu," ?teme v ?. 1, "lze chápat jako cestu k?es?an? ve spole?enství s Kristem a směrem ke Království spolu s celým lidstvem; je zamě?ena na misii, zahrnuje setkávání ve shromá?dění na r?zných úrovních církevního ?ivota, vzájemné naslouchání, dialog, komunitní rozli?ování, vytvá?ení konsensu jako výrazu Kristovy p?ítomnosti v Duchu a p?ijímání rozhodnutí ve sdílené spoluodpovědnosti" (písmeno h).

Z textu, jako je tento, je z?ejmé, jak synoda zapadá do kolejí církevní tradice, jak si cení ekleziologické vize II. vatikánského koncilu a jejího dal?ího rozvoje podep?eného magisteriem pape?e Franti?ka. Svěd?í o tom pozornost věnovaná christologickému a pneumatologickému rozměru církve, které odkazují na její trinitární p?vod; eschatologické napětí smě?ující ke kone?nému naplnění Bo?ího království; pojetí církve, která nestojí jen "p?ed" světem, ale která ?ije "ve" světě a krá?í "s" lidstvem, ú?astní se jeho radostí a bolestí; my?lenka, ?e církev je tvo?ena prolínáním k?estní rovnosti, která ?iní v?echny vě?ící spole?ně odpovědnými za misii, a slu?ebné rozdílnosti, která vyjad?uje r?zná povolání ve slu?bě evangelizace.

V syntézní zprávě je prostor pro téma k?es?anské iniciace jako svátostného zdroje synodality: spole?enství, ú?ast a poslání k?es?an? se rodí z k?estního pramene, roste s bi?mováním a je neustále ?iveno u stolu eucharistie, její? slavení zjevuje jednotu a zároveň r?znost církve.

Dokument pak věnuje pozornost pluralitě kultur, v nich? se ztělesňuje jediné evangelium, z ?eho? vyplývá pot?eba zdravé decentralizace a posílení místních instancí. Tato pluralita se projevuje zejména v plodném sou?ití r?zných církevních tradic na Západě i na Východě, z ?eho? vyplývá po?adavek lépe ocenit bohaté dědictví východních církví s jejich specifickými formami synodality. Také po?adavek pokro?it na ekumenické cestě, konfrontovat se se synodálními tradicemi jiných církví a církevních spole?enství, je v souhrnné zprávě dob?e p?ítomen, a to i díky zásadnímu p?ínosu bratrských delegát? v pr?běhu celého zasedání.

Dal?ími d?le?itými tématy, kterých se text dotýká, je ocenění génia ?en v církevním poslání s po?adavkem, aby byly stále více zapojovány do rozhodovacích proces? na r?zných úrovních; ocenění prorockého p?ínosu zasvěceného ?ivota a laických seskupení k obnově církve; pot?eba prohloubit povahu a výkon jáhenské a kně?ské slu?by; klí?ová role biskupa v synodální církvi chápané jako spole?enství místních církví; obnovené chápání samotného petrovského ú?adu a slu?by, kterou plní církevnímu spole?enství ?ímská kurie.

Na závěr, ani? bych si ?inil nárok na vy?erpávající prezentaci textu, bych rád navrhl t?i momenty, které, a?koli se jimi zabývají konkrétní odstavce, jsou ve skute?nosti p?ítomny v celém dokumentu:

1) misioná?ský rozměr, jak vyplývá ji? z názvu ("Synodální církev v misii"), v jasném vědomí, ?e pokud církev je misií, je ka?dá církevní obnova autentická a u?ite?ná pouze tehdy, pokud podporuje misii, ?iní k?es?anské spole?enství otev?eněj?ím a vst?ícněj?ím, p?ístupněj?ím hlásání evangelia a probouzení víry v Je?í?e Krista;

2) pot?eba formace, proto?e synodalita je "kultura", "forma církve", "styl k?es?anského ?ivota", která prostupuje ka?dou oblastí a nelze ji improvizovat. V?ichni ?lenové Bo?ího lidu se musí vzdělávat v synodalitě, po?ínaje vysvěcenými duchovními a těmi laiky, kte?í jsou povoláni p?evzít role církevní odpovědnosti;

3) solidarita s lidstvem a jeho dramaty, umocněná skute?ností, ?e jen několik dní po zahájení shromá?dění vypukl ve Svaté zemi stra?livý konflikt, který doplnil bolestný seznam válek na?í doby, je? prohlubují chudobu, nutí k migraci a vedou ke smrti. Během tohoto měsíce se ú?astníci synody neuzav?eli do "bubliny", v ní? by nebylo mo?né sly?et k?ik trpícího lidstva. Naopak, mnozí ?lenové shromá?dění, po?ínaje pastý?i ze zemí posti?ených konflikty, neustále udr?ovali pozornost na těchto otázkách a pomáhali nám pochopit, ?e synodalita musí stále více umo?ňovat církvi zaujmout spole?ný postoj proti jakémukoli násilí.

Nyní je tato souhrnná zpráva, doru?ená Svatému otci, svě?ena biskupským konferencím, aby prosadily její doru?ení k Bo?ímu lidu ?ijícímu v místních církvích. Mnozí ?lenové navrhli, aby byla Zpráva p?elo?ena do co nejvíce jazyk? a aby byla p?ipravena její shrnutí, nap?. p?izp?sobená jazyku a citlivosti mladých lidí.

Závěr dokumentu, inspirovaný evangelijním podobenstvím, p?irovnává vykonanou práci k "malému semínku, ale plnému budoucnosti", které bude moci r?st díky p?sobení Ducha svatého a velkorysé spolupráci v?ech na jeho tajemném p?sobení. P?eji si, aby měsíce, které nás dělí od druhého zasedání shromá?dění, byly ?asem milosti a zrání pro dobro církve a pro ?ivot světa. Děkuji vám!