蜜桃交友

Andrea Tornielli

Teologie, která roste a prohlubuje se v dialogu mezi teology a v rozhovoru s v臎dou a spole膷ností. V啪dy v拧ak ve slu啪b臎 evangelizace. Arcibiskup z La Platy, Víctor Manuel Fernández, v臎艡í, 啪e práv臎 takový úkol mu Franti拧ek sv臎艡il, jak vyplývá z dopisu, který mu 艡ímský biskup zaslal sou膷asn臎 s jeho jmenováním prefektem Dikasteria pro nauku víry. Fernández je blízkým pape啪ovým spolupracovníkem ji啪 od doby, kdy byl Jorge Mario Bergoglio arcibiskupem v Buenos Aires. V tomto rozhovoru pro vatikánská média nový prefekt, který se funkce ujme v zá艡í, vysv臎tluje, co dnes znamená hlásat evangelium a st艡e啪it víru.

Va拧e Excelence, pro膷 pape啪 doprovodil va拧e jmenování osobním listem a co to znamená?

Je v tom nepochybn臎 d暖le啪itý význam. Pape啪 mi toti啪 oznámil, 啪e spolu s dekretem o jmenování chce poslat dopis, který objasní smysl mého poslání. Dopis nabízí p艡inejmen拧ím 拧est silných bod暖, které vybízejí k zamy拧lení, ale vykládám si to tak, 啪e tímto textem ur膷itým zp暖sobem p艡edjímá aplikaci apo拧tolské konstituce Praedicate Evangelium. Vyzývá toti啪 k teologii, která zraje, roste, prohlubuje se v dialogu mezi teology a v rozhovoru s v臎dou a spole膷ností. To v拧e ov拧em ve slu啪b臎 evangelizace. Umíst臎ní tohoto dikasteria a啪 za dikasterium pro evangelizaci v textu zmín臎né konstituce ji啪 toto poselství vyjad艡ovalo, ale Franti拧k暖v dopis je je拧t臎 více up艡es艌uje. Skute膷nost, 啪e si za prefekta vybral teologa, který byl zárove艌 fará艡em, to zvýraz艌uje je拧t臎 jinak.

Co dnes znamená 鈥瀠chovat鈥� víru?

Franti拧ek nazna膷uje, 啪e výraz 鈥瀠chovat鈥� má bohatý význam. Rozhodn臎 nevylu膷uje bd臎lost, ale vyjad艡uje, 啪e u膷ení víry se zachová p艡edev拧ím tím, 啪e roste jeho pochopení. I situace, kdy je t艡eba 艡e拧it p艡ípadnou herezi, by m臎la vést k novému teologickému vývoji, který vede ke zrání na拧eho chápání nauky, a to je nejlep拧í zp暖sob, jak víru st艡e啪it. Jestli啪e se nap艡íklad jansenismus dokázal tak dlouho udr啪et, bylo to proto, 啪e se pouze odsuzoval, ale nereagovalo se na ur膷ité oprávn臎né zám臎ry, které se za tehdej拧ími omyly mohly skrývat, a tak nedo拧lo k p艡im臎艡enému teologickému vývoji.

Jak se hlásá evangelium, jak se p艡edává víra ve stále více sekularizovaných souvislostech na拧í spole膷nosti?

Snahou co nejlépe ukázat celou její krásu a p艡ita啪livost, ani啪 by se znetvo艡ila nákazou sv臎tskými kritérii. Naopak má hledat sty膷né body, které jí umo啪ní být pro poslucha膷e skute膷n臎 smysluplná, výmluvná, cenná. Bez dialogu s kulturou riskujeme, 啪e se na拧e poselství, jakkoli krásné, stane bezvýznamným. Proto jsem vd臎膷ný za své p暖sobení v Pape啪ské rad臎 pro kulturu, kde jsem se po boku kardinála Ravasiho mnohému nau膷il.

Jaký význam a aktuálnost mají slova, která Benedikt XVI. umístil do úvodu encykliky Deus caritas est: 鈥濶a po膷átku k艡es钮anského 啪ivota není ur膷ité etické rozhodnutí nebo n臎jaká velká idea, nýbr啪 setkání s událostí, s Osobou, která otevírá p艡ed 啪ivotem nový obzor a dává mu rozhodující zam臎艡ení鈥�.

Dnes je vhodné si tato slova p艡ipomenout. 沤ádné nábo啪enské u膷ení nikdy nezm臎nilo sv臎t, pokud nedo拧lo k 鈥瀠dálosti víry鈥�, k setkání, které nov臎 nasm臎ruje 啪ivot. A to se netýká jen k艡es钮anství, ale lze to pozorovat v d臎jinách nábo啪enství obecn臎. Nap艡íklad v krizi hinduismu a jeho následné obnov臎 skrze Kri拧novy hymny a p艡i mnoha dal拧ích p艡íle啪itostech. Bez zku拧enosti s 啪ivým Kristem, který miluje a zachra艌uje, nem暖啪eme utvá艡et své 鈥瀊ytí k艡es钮anem鈥� a soust艡ed臎ní se na hádky a spory s ka啪dým nepom暖啪e k tomu, aby v lidech tento vývoj dozrál. Tento výrok Benedikta XVI. nás vybízí k rozvíjení pevné a od暖vodn臎né teologie, která je jasn臎 zam臎艡ena na slu啪bu této události.