蜜桃交友

Andrea Tornielli

Teologie, která roste a prohlubuje se v dialogu mezi teology a v rozhovoru s vědou a spole?ností. V?dy v?ak ve slu?bě evangelizace. Arcibiskup z La Platy, Víctor Manuel Fernández, vě?í, ?e právě takový úkol mu Franti?ek svě?il, jak vyplývá z dopisu, který mu ?ímský biskup zaslal sou?asně s jeho jmenováním prefektem Dikasteria pro nauku víry. Fernández je blízkým pape?ovým spolupracovníkem ji? od doby, kdy byl Jorge Mario Bergoglio arcibiskupem v Buenos Aires. V tomto rozhovoru pro vatikánská média nový prefekt, který se funkce ujme v zá?í, vysvětluje, co dnes znamená hlásat evangelium a st?e?it víru.

Va?e Excelence, pro? pape? doprovodil va?e jmenování osobním listem a co to znamená?

Je v tom nepochybně d?le?itý význam. Pape? mi toti? oznámil, ?e spolu s dekretem o jmenování chce poslat dopis, který objasní smysl mého poslání. Dopis nabízí p?inejmen?ím ?est silných bod?, které vybízejí k zamy?lení, ale vykládám si to tak, ?e tímto textem ur?itým zp?sobem p?edjímá aplikaci apo?tolské konstituce Praedicate Evangelium. Vyzývá toti? k teologii, která zraje, roste, prohlubuje se v dialogu mezi teology a v rozhovoru s vědou a spole?ností. To v?e ov?em ve slu?bě evangelizace. Umístění tohoto dikasteria a? za dikasterium pro evangelizaci v textu zmíněné konstituce ji? toto poselství vyjad?ovalo, ale Franti?k?v dopis je je?tě více up?esňuje. Skute?nost, ?e si za prefekta vybral teologa, který byl zároveň fará?em, to zvýrazňuje je?tě jinak.

Co dnes znamená ?uchovat“ víru?

Franti?ek nazna?uje, ?e výraz ?uchovat“ má bohatý význam. Rozhodně nevylu?uje bdělost, ale vyjad?uje, ?e u?ení víry se zachová p?edev?ím tím, ?e roste jeho pochopení. I situace, kdy je t?eba ?e?it p?ípadnou herezi, by měla vést k novému teologickému vývoji, který vede ke zrání na?eho chápání nauky, a to je nejlep?í zp?sob, jak víru st?e?it. Jestli?e se nap?íklad jansenismus dokázal tak dlouho udr?et, bylo to proto, ?e se pouze odsuzoval, ale nereagovalo se na ur?ité oprávněné záměry, které se za tehdej?ími omyly mohly skrývat, a tak nedo?lo k p?imě?enému teologickému vývoji.

Jak se hlásá evangelium, jak se p?edává víra ve stále více sekularizovaných souvislostech na?í spole?nosti?

Snahou co nejlépe ukázat celou její krásu a p?ita?livost, ani? by se znetvo?ila nákazou světskými kritérii. Naopak má hledat sty?né body, které jí umo?ní být pro poslucha?e skute?ně smysluplná, výmluvná, cenná. Bez dialogu s kulturou riskujeme, ?e se na?e poselství, jakkoli krásné, stane bezvýznamným. Proto jsem vdě?ný za své p?sobení v Pape?ské radě pro kulturu, kde jsem se po boku kardinála Ravasiho mnohému nau?il.

Jaký význam a aktuálnost mají slova, která Benedikt XVI. umístil do úvodu encykliky Deus caritas est: ?Na po?átku k?es?anského ?ivota není ur?ité etické rozhodnutí nebo nějaká velká idea, nýbr? setkání s událostí, s Osobou, která otevírá p?ed ?ivotem nový obzor a dává mu rozhodující zamě?ení“.

Dnes je vhodné si tato slova p?ipomenout. ?ádné nábo?enské u?ení nikdy nezměnilo svět, pokud nedo?lo k ?události víry“, k setkání, které nově nasměruje ?ivot. A to se netýká jen k?es?anství, ale lze to pozorovat v dějinách nábo?enství obecně. Nap?íklad v krizi hinduismu a jeho následné obnově skrze Kri?novy hymny a p?i mnoha dal?ích p?íle?itostech. Bez zku?enosti s ?ivým Kristem, který miluje a zachraňuje, nem??eme utvá?et své ?bytí k?es?anem“ a soust?edění se na hádky a spory s ka?dým nepom??e k tomu, aby v lidech tento vývoj dozrál. Tento výrok Benedikta XVI. nás vybízí k rozvíjení pevné a od?vodněné teologie, která je jasně zamě?ena na slu?bu této události.