蜜桃交友

Rien Schuurhuis 鈥� L鈥橭sservatore Romano

Od chvíle, kdy jsem v roce 2020 p艡ijel do 艠íma, m臎 okam啪it臎 zaujaly hodnoty a komunitní duch Athletica Vaticana. Zam臎艡ení pape啪e Franti拧ka na sport jako prost艡edek setkávání hluboce souzní s mou 啪ivotní zku拧eností. Jazyk sportu je skute膷n臎 univerzální. V duchu encykliky pape啪e Franti拧ka Fratelli tutti. Reprezentovat Athletica Vaticana 25. zá艡í v Austrálii p艡i premié艡e na mistrovství sv臎ta v silni膷ní cyklistice Mezinárodní cyklistické unie (která 24. zá艡í 2021 uznala vatikánský multisportovní svaz za oficiálního 膷lena) je pro m臎 neuv臎艡itelná 膷est. Do tohoto bodu jsme se dostali díky skv臎lé týmové práci a já se t臎拧ím, 啪e týmového ducha p艡eneseme i do závodu.

Sport má sílu p艡im臎t ka啪dého z nás, abychom ze sebe vydali to nejlep拧í, a spojit v sob臎 velkorysost, ob臎tavost a pokoru. My v Athletica Vaticana jsme p艡ipraveni tyto hodnoty p艡enést na mistrovství sv臎ta a povzbudit v拧echny sportovce, aby byli "velvyslanci" sportu jako prost艡edku inkluze, bratrství a míru: to jsou slova, která pape啪 adresoval Athletica Vaticana na za膷átku 膷ervence p艡i p艡íle啪itosti St艡edomo艡ských her v Al啪írsku.

Schuurhuis v akci

Uvidíme, jak bude sv臎tový závod probíhat. V啪dycky jsem m臎l slabost pro outsidery: rád bych vid臎l vít臎zství jezdce z n臎které z rozvíjejících se cyklistických zemí. Nap艡íklad Eritrejec Biniam Girmay ukázal, 啪e na tento úkol má. Tra钮 ve Wollongongu mi vyhovuje: mám rád stoupání, ale mám fyzi膷ku na to, abych jezdil po rovin臎. Rád se odpoutávám a spolupracuji s jezdci z jiných tým暖, abychom dojeli do cíle. Jízda na kole je opravdu ú啪asný zá啪itek.

Na mistrovství sv臎ta jsem trénoval tak tvrd臎, jak jen to 拧lo. S rodinou bydlím v historickém centru 艠íma a poka啪dé za膷ínám trénink rozcvi膷kou na jedné z nejru拧n臎j拧ích silnic: na Lungotevere. Musím p艡iznat, 啪e je to jedna z nejzábavn臎j拧ích 膷ástí mého tréninku, a to i kv暖li reflex暖m, které musím uprost艡ed provozu vyvinout. Kdy啪 opustím 艠ím, jezdím na kole kolem jezera Bracciano a jezera Albano. Pravideln臎 také jezdím se svými dv臎ma syny na kole po dlá啪d臎ných ulicích centra. Mezi chodci, automobily a motocykly. Je to skv臎lý zp暖sob, jak je nau膷it prostorovému vnímání a ovládání kola.

Koneckonc暖, co si pamatuji 鈥� narodil jsem se 12. srpna 1982 v nizozemském Groningenu 鈥�, byla cyklistika v啪dy sou膷ástí mého 啪ivota. V mé zemi je jízda na kole sou膷ástí ka啪dodenního 啪ivota. Jezdili jsme na kole do práce, do 拧koly, do obchodu i do kostela. První peníze jsem utratil za jízdní kolo. Nevím p艡esn臎, kdy se zrodila láska k cyklistice jako sportu, ale myslím, 啪e v mém srdci byla v啪dy p艡ítomná.  Kdysi jsem fandil 艩pan臎lu Miguelu Indurainovi. Obdivoval jsem jeho skromnost a pokoru v cyklistice i mimo ni. Byl inspirací pro mnoho mladých cyklist暖. Naproti tomu pak stojí 啪ivá osobnost mého "hrdiny z d臎tství" Maria Cipolliniho.

Cyklistika byla v pr暖b臎hu let základem mnoha mých p艡átelství s lidmi z r暖zných prost艡edí, výchovy a kultur. Sport p艡esahuje v臎k, jazyk i p艡esv臎d膷ení 鈥� nejstar拧í z mých p艡átel cyklist暖 by mohl být d臎de膷kem mého nejmlad拧ího p艡ítele cyklisty. Tato cyklistická p艡átelství mi pomohla pono艡it se do míst, kde jsem 啪il a která jsem nav拧tívil. Pomohly mi pochopit r暖zné kultury a osobnostn臎 r暖st. Cyklistika m臎 nau膷ila vydávat ze sebe to nejlep拧í.

Cyklistika a sport obecn臎 je pro m臎 skv臎lou p艡íle啪itostí, jak se za膷lenit do komunit po celém sv臎t臎. V roce 2009 jsem se s man啪elkou p艡est臎hoval do Austrálie a od té doby jsme 啪ili v Indii, francouzském Tichomo艡í a nyní v Itálii. Na ka啪dém z t臎chto míst jsem na拧el p艡átele a spole膷né zá啪itky díky sportu. Austrálie, která je nyní mým druhým domovem, m臎 nau膷ila, jak sport doká啪e spojovat. Polovina obyvatel Austrálie se narodila v zahrani膷í nebo má rodi膷e, kte艡í se narodili v zahrani膷í, a 啪ije zde neuv臎艡itelná sm臎sice kultur a jazyk暖. Sport vytvá艡í pouta, která tyto rozdíly p艡ekonávají.

V Indii nikdy nezapomenu na p暖lmaraton v Novém Dillí, který jsem b臎啪el po boku 啪eny, která b臎啪ela bosa a v úmorném vedru m臎la zahalenou hlavu. Vym臎nili jsme si úsm臎v a pár slov podpory. V Nové Kaledonii jsem se sblí啪il s n臎kolika mladými cyklisty, z nich啪 n臎kte艡í byli domorodí Kanakové, p艡esto啪e jsem neum臎l francouzsky. Jeliko啪 m臎li k dispozici jen malou podporu a peníze, bylo pro m臎 velkou ctí, 啪e jsem mohl n臎které z nich vy拧kolit a pomoci jim sehnat kola a dal拧í materiál na sportování.

Jezdil jsem po celé Asii a Tichomo艡í, v Malajsii, Indonésii, na Novém Zélandu a ve Francouzské Polynésii. Jedním z nejú啪asn臎j拧ích zá啪itk暖 byl cyklistický závod na ostrov臎 Flores v Indonésii. Kdy啪 jsme absolvovali jednotlivé etapy, p艡ijali nás v n臎kolika klá拧terech na ostrov臎 鈥� na tento duchovní zá啪itek nikdy nezapomenu. Ulice byly plné divák暖, vypadalo to, 啪e nás p艡i拧el povzbudit celý ostrov. Lidé podporovali v拧echny bez ohledu na rasu, barvu pleti nebo nábo啪enství.