蜜桃交友

Na rozdíl od p艡edchozího zn臎ní doty膷ného paragrafu, podle n臎ho啪 鈥渢radi膷ní u膷ení církve (鈥�) nevylu膷uje pou啪ití trestu smrti鈥�, nová verze je拧t臎 více t艡íbí morální stanovisko katolické církve a hovo艡í o nep艡ijatelnosti nejvy拧拧ího trestu. Dále zmi艌uje 鈥渞ozhodné úsilí katolické církve o zru拧ení trestu smrti v celém sv臎t臎. 鈥淧o dlouhý 膷as鈥�, 膷teme v nov臎 formulovaném paragrafu 2267, 鈥渂yl trest smrti, vykonaný po 艡ádném procesu k tomu oprávn臎nou ú艡ední mocí, pova啪ován za p艡im臎艡enou reakci na n臎které záva啪né zlo膷iny a za p艡ijatelný, by钮 krajní nástroj k ochran臎 obecného blaha. Dnes se stále výrazn臎ji prosazuje v臎domí, podle n臎ho啪 膷lov臎k neztrácí d暖stojnost ani po spáchání nejt臎啪拧ích zlo膷in暖. Navíc se roz拧í艡ilo nové chápání smyslu, jaký mají tresty uvalené státem. A kone膷n臎 byly vyvinuty ú膷inn臎j拧í deten膷ní systémy, které zaji拧钮ují pat艡i膷nou obranu ob膷an暖 a zárove艌 pachateli definitivn臎 neodnímají mo啪nost nápravy. Církev proto ve sv臎tle evangelia u膷í, 啪e «trest smrti je nep艡ípustný, proto啪e úto膷í na nedotknutelnost a d暖stojnost 膷lov臎ka» (, synodní aula Pavla VI., 11.10.2017 ), a rozhodn臎 se zasazuje o jeho zru拧ení v celém sv臎t臎.鈥�

Reskript, datovaný na liturgickou památku sv. Alfonse Marii de´Liguori (1.8.2018), nabývá okam啪ité platnosti, informuje prefekt Kongregace pro nauku víry, který úpravu Katechismu vysv臎tluje rovn臎啪 v dopise, adresovaném biskup暖m celého sv臎ta. Zd暖raz艌uje v n臎m, 啪e pape啪 Franti拧ek po啪ádal o novou formulaci církevního u膷ení o trestu smrti u p艡íle啪itosti p臎tadvacátého výro膷í publikace apo拧tolské konstituce Fidei depositum, kterou pape啪 Jan Pavel II. promulgoval Katechismus katolické církve. Práv臎 tento svatý pape啪 v encyklice Evangelium vitae (1995) jmenuje mezi nad臎jnými znameními nové civilizace 啪ivota skute膷nost, 啪e 鈥渧 církvi i v ob膷anské spole膷nosti stále více p艡eva啪uje mín臎ní t臎ch, kte艡í cht臎jí trest smrti siln臎 omezit nebo i docela odstranit鈥�. Dále zde Jan Pavel II. hovo艡í o u啪ití trestu smrti v p艡ípadech 鈥渁bsolutní nezbytnosti, toti啪 tehdy, kdy se spole膷nost nem暖啪e bránit jinak鈥�. Vzáp臎tí v拧ak dodává, 啪e 鈥渄íky vhodn臎j拧ímu uspo艡ádání trestního systému se dnes tyto p艡ípady vyskytují velmi z艡ídka, pokud v暖bec鈥�, co啪 je nauka, která vstoupila do první edice Katechismu.

Ve Wojtylových stopách pokra膷uje Benedikt XVI., který v apo拧tolské exhortace Africae munus (2011) upozor艌uje odpov臎dné spole膷enské p艡edstavitele na nutnost 鈥渦膷init v拧e mo啪né proto, aby byl odstran臎n nejvy拧拧í trest鈥�. P艡i jedné z generálních audiencí (30.11.2011) pak emeritní pape啪 vedoucí ke zru拧ení trestu smrti, které mu p艡edlo啪ili 膷lenové komunity Sant´Egidio. Pape啪 Franti拧ek v promluv臎 k Mezinárodní komisi proti trestu smrti (20.3.2015) ozna膷il nejvy拧拧í trest za a p艡i audienci v臎nované Pape啪ské rad臎 pro novou evangelizaci (11.10.2017) vybídl k p艡ehodnocení katechetické formulace.

Prefekt Kongregace pro nauku víry proto v list臎 biskup暖m uji拧钮uje, 啪e úprava 2267. 膷lánku Katechismu se vyzna膷uje kontinuitou s p艡edchozím magisteriem a nestojí s ním v rozporu. Zachování p艡edcházejích dvou paragraf暖 (2265,2266) Katechismu nezbavuje ve艡ejnou moc povinnosti chránit ob膷any a obecné dobro spole膷nosti, jak církev v啪dycky u膷ila. Z nov臎 formulovaného zn臎ní vyplývá, 啪e v臎domí církve o nep艡ijatelnosti trestu smrti se vyvinulo 鈥渧e sv臎tle evangelia鈥� (Gaudium et spes, 4). Evangelium nám toti啪 napomáhá, abychom lépe pochopili 艡ád stvo艡ení, který na sebe vzal Bo啪í Syn, o膷istil jej a dovedl k dokonalosti, vysv臎tluje kard. Ladaria. Evangelium, dodává, nás p艡ivádí k milosrdenství a trp臎livosti Pána, který ka啪dému dává jeho 膷as k obrácení.

Nová formulace 膷lánku 2267 zárove艌 katolickou církev podn臎cuje k rozhodnému úsilí o odstran臎ní absolutního trestu v t臎ch zemích, kde je dosud platný, a to rovn臎啪 prost艡ednictvím uctivého dialogu s ú艡edními p艡edstaviteli, který by podpo艡il vznik nové mentality, uznávající d暖stojnost ka啪dého lidského 啪ivota, uzavírá prefekt vatikánské kongregace.

(jag)