蜜桃交友

Na rozdíl od p?edchozího znění doty?ného paragrafu, podle něho? “tradi?ní u?ení církve (…) nevylu?uje pou?ití trestu smrti”, nová verze je?tě více t?íbí morální stanovisko katolické církve a hovo?í o nep?ijatelnosti nejvy??ího trestu. Dále zmiňuje “rozhodné úsilí katolické církve o zru?ení trestu smrti v celém světě. “Po dlouhý ?as”, ?teme v nově formulovaném paragrafu 2267, “byl trest smrti, vykonaný po ?ádném procesu k tomu oprávněnou ú?ední mocí, pova?ován za p?imě?enou reakci na některé záva?né zlo?iny a za p?ijatelný, by? krajní nástroj k ochraně obecného blaha. Dnes se stále výrazněji prosazuje vědomí, podle něho? ?lověk neztrácí d?stojnost ani po spáchání nejtě??ích zlo?in?. Navíc se roz?í?ilo nové chápání smyslu, jaký mají tresty uvalené státem. A kone?ně byly vyvinuty ú?inněj?í deten?ní systémy, které zaji??ují pat?i?nou obranu ob?an? a zároveň pachateli definitivně neodnímají mo?nost nápravy. Církev proto ve světle evangelia u?í, ?e «trest smrti je nep?ípustný, proto?e úto?í na nedotknutelnost a d?stojnost ?lověka» (, synodní aula Pavla VI., 11.10.2017 ), a rozhodně se zasazuje o jeho zru?ení v celém světě.”

Reskript, datovaný na liturgickou památku sv. Alfonse Marii de´Liguori (1.8.2018), nabývá okam?ité platnosti, informuje prefekt Kongregace pro nauku víry, který úpravu Katechismu vysvětluje rovně? v dopise, adresovaném biskup?m celého světa. Zd?razňuje v něm, ?e pape? Franti?ek po?ádal o novou formulaci církevního u?ení o trestu smrti u p?íle?itosti pětadvacátého výro?í publikace apo?tolské konstituce Fidei depositum, kterou pape? Jan Pavel II. promulgoval Katechismus katolické církve. Právě tento svatý pape? v encyklice Evangelium vitae (1995) jmenuje mezi nadějnými znameními nové civilizace ?ivota skute?nost, ?e “v církvi i v ob?anské spole?nosti stále více p?eva?uje mínění těch, kte?í chtějí trest smrti silně omezit nebo i docela odstranit”. Dále zde Jan Pavel II. hovo?í o u?ití trestu smrti v p?ípadech “absolutní nezbytnosti, toti? tehdy, kdy se spole?nost nem??e bránit jinak”. Vzápětí v?ak dodává, ?e “díky vhodněj?ímu uspo?ádání trestního systému se dnes tyto p?ípady vyskytují velmi z?ídka, pokud v?bec”, co? je nauka, která vstoupila do první edice Katechismu.

Ve Wojtylových stopách pokra?uje Benedikt XVI., který v apo?tolské exhortace Africae munus (2011) upozorňuje odpovědné spole?enské p?edstavitele na nutnost “u?init v?e mo?né proto, aby byl odstraněn nejvy??í trest”. P?i jedné z generálních audiencí (30.11.2011) pak emeritní pape? vedoucí ke zru?ení trestu smrti, které mu p?edlo?ili ?lenové komunity Sant´Egidio. Pape? Franti?ek v promluvě k Mezinárodní komisi proti trestu smrti (20.3.2015) ozna?il nejvy??í trest za a p?i audienci věnované Pape?ské radě pro novou evangelizaci (11.10.2017) vybídl k p?ehodnocení katechetické formulace.

Prefekt Kongregace pro nauku víry proto v listě biskup?m uji??uje, ?e úprava 2267. ?lánku Katechismu se vyzna?uje kontinuitou s p?edchozím magisteriem a nestojí s ním v rozporu. Zachování p?edcházejích dvou paragraf? (2265,2266) Katechismu nezbavuje ve?ejnou moc povinnosti chránit ob?any a obecné dobro spole?nosti, jak církev v?dycky u?ila. Z nově formulovaného znění vyplývá, ?e vědomí církve o nep?ijatelnosti trestu smrti se vyvinulo “ve světle evangelia” (Gaudium et spes, 4). Evangelium nám toti? napomáhá, abychom lépe pochopili ?ád stvo?ení, který na sebe vzal Bo?í Syn, o?istil jej a dovedl k dokonalosti, vysvětluje kard. Ladaria. Evangelium, dodává, nás p?ivádí k milosrdenství a trpělivosti Pána, který ka?dému dává jeho ?as k obrácení.

Nová formulace ?lánku 2267 zároveň katolickou církev podněcuje k rozhodnému úsilí o odstranění absolutního trestu v těch zemích, kde je dosud platný, a to rovně? prost?ednictvím uctivého dialogu s ú?edními p?edstaviteli, který by podpo?il vznik nové mentality, uznávající d?stojnost ka?dého lidského ?ivota, uzavírá prefekt vatikánské kongregace.

(jag)