Vězeňsk? kaplan z ostrova Giudecca k pape?ově náv?těvě v Benátkách
Roberta Barbi – Pope
?ty?i vězeňkyně v náhradním trestu p?sobí jako pr?vodkyně zvědavého náv?těvníka, který se na vlastní o?i vydává objevovat umělecká díla a performance, je? na benátském Bienále umění nabízí pavilon Svatého stolce, který bude a? do 24. listopadu zasazen do specifického kontextu, jakým je ?enská věznice na ostrově Giudecca. ?Jsou velmi ??astné, ?e se mohou zapojit do kulturního díla, ale také znovu probudit svou lidskost,“ ?íká pro Pope kaplan věznice, don Antonio Biancotto. ?Je to sázka na jejich lidskost obnovenou po období vypr?ení trestu. ?ekl bych tedy, ?e jde o zku?enost s vysokou kulturní, ale p?edev?ím lidskou hodnotou“. A korunu tomuto neuvě?itelnému snu nasadil pape? Franti?ek, který se rozhodl prohlédnout si instalaci s názvem ?Mýma o?ima“ autor? Chiary Parisi a Bruna Racina, kterou podpo?il prefekt Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, kardinál José Tolentino de Mendonça, obdivovat umělecká díla devíti zú?astněných umělc?, ale p?edev?ím se osobně setkat s 80 obyvatelkami tohoto vězeňského za?ízení.
Cizinci venku, hosté uvnit?
Téma leto?ního ro?níku Bienále, jeho? kurátorem je Brazilec Adriano Pedrosa, umělecký ?editel Muzea umění v São Paulu, zní ?Cizinci v?ude“ a poukazuje na univerzální stav, který m??e za?ít ka?dý, zejména ve vězení, místě, kam ?lověk vstupuje jako cizinec a je vnímán jako cizinec i zven?í. ?Vězeňkyně se zde cítí jako hosté, pro?ívají to jako pr?chozí místo p?ed návratem do svých domov? a rodin,“ uvádí kaplan, ?ale jsou i takové, které si musí odpykat dlouhý trest, t?eba i několik let, tak?e i toto místo musí vnímat tak trochu jako své, jako místo, kde se mohou zlep?ovat a vzchopit“.
?Na vlastní o?i“ a pohled na marginalitu
Výstava v pavilonu Svatého stolce je věnována lidským práv?m a marginalizovaným svět?m, periferiím, kde ?ijí ti poslední. ?Pro vězeňkyně to znamenalo zvý?enou pozornost věnovanou jejich stavu,“ pokra?uje don Antonio, ?který je stavem těch, kte?í procházejí touto vězeňskou zku?eností, proto?e se dopustili omylu, ale je také stavem těch, kte?í jsou nemajetní, marginalizovaní svým narozením nebo kontextem, v něm? ?ijí. O?i up?ené na okraj spole?nosti jsou v?ak aktem dobroty v??i v?em lidem na okraji spole?nosti, p?íle?itostí postavit je do st?edu světa, který je normálně nechce vidět“. Vězněné ?eny se navíc během dlouhé fáze p?íprav pavilonu mohly aktivně podílet na realizaci děl umělc?, z nich? některá se inspirovala jejich fotografiemi ?i básněmi, nebo je zapojily do speciálních choreografií. ?Jejich zapojení jim p?iná?í radost,“ dodává kaplan, ?proto?e chtějí být protagonisty ve svém vlastním ?ivotě a brzy i ve spole?nosti, která je ?eká venku“.
Umění ve vězení, pohlcující zá?itek
P?iná?et umění do vězení je revolu?ní ?in, jeho? cílem je vnést krásu do tradi?ně o?klivého místa; navíc umo?ňuje velmi zvlá?tní zá?itek, proto?e chcete-li nav?tívit nap?íklad Pavilon Svatého stolce na Giudecce, musíte nechat své mobilní telefony venku, stejně jako p?i ka?dé náv?těvě vězeňského za?ízení. ?Pokud vynecháte techniku a v?echny nadstavby, které k ní pat?í, jako je tomu zde, necháte se skute?ně pohltit dílem, které máte p?ed sebou: to je podle mého názoru ten správný zp?sob, jak stát p?ed uměním,“ ?íká otec Biancotto.
Pape?ova první ú?ast na Bienále
V neděli bude Franti?ek v Benátkách na Bienále umění: jde o náv?těvu, která nemá obdoby od první ú?asti Svatého stolce na této akci v roce 2013, a to zásluhou tehdej?ího p?edsedy Pape?ské rady pro kulturu, kardinála Gianfranca Ravasiho. ?Vězněné ?eny jsou pape?i vdě?né za tuto náv?těvu, kterou si vykládají jako laskavost v??i nim ze strany pape?e, který se v?dy projevoval citlivě v??i vězeňskému světu a měl na paměti ty poslední,“ uzavírá kaplan. ?Jsou velmi pozorné k těmto gest?m lidskosti a zvlá?tě to, ?e je pape? p?ijí?dí nav?tívit, jim dává pocit, ?e jsou sou?ástí tohoto lidstva jako takového. A pak mají naději, ?e se t?eba pro některé z nich brány věznice otev?ou – p?ipomeňme nadcházející jubilejní rok a setkání vězň? v jubilejním roce 2016, kdy na pape?ovu ?ádost následovalo prominutí trestu pro některé vězně“.
