蜜桃交友

Roberto Paglialonga 鈥� L´Osservatore Romano

Výzvy k mezinárodnímu odzbrojení, které zaznívají z mnoha stran, a to nejen dnes, nejsou dostate膷né. Zbrojení z暖stává 鈥瀊yznysem鈥�, jak se 艡íká s chladnou mana啪erskou logikou, expandujícím odv臎tvím. A to 膷astokrát na úkor t臎ch nejzraniteln臎j拧ích a nejbezbrann臎j拧ích lidí, co啪 je skute膷nost, k ní啪 bezpochyby p艡ispívají i dva probíhající konflikty na Ukrajin臎 a v Gaze. Konstatují to údaje výro膷ní zprávy Sipri (Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru) o globálních obchodních tocích v obranném sektoru za období 2019-2023.

P暖sobivý je skok v Evrop臎, v膷etn臎 Ukrajiny, která - v období zahrnujícím za膷átek invaze vojenských sil Moskvy - tém臎艡 zdvojnásobila sv暖j dovoz zbraní. V p臎tiletém období 膷iní nár暖st dokonce 94 %, p艡i膷em啪 Kyjev vede (23 % celkových evropských p艡íjm暖 zbraní) poté, co mu je v roce 2022 za膷alo dodávat nejmén臎 30 zemí na podporu ruského útoku. Je to 膷íslo, které Evropa 鈥瀠dr啪í i v budoucnu na vysoké úrovni鈥�, vysv臎tluje Pieter Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu vojenského dovozu/vývozu Sipri, vzhledem k objednávkám 拧pi膷kových platforem 鈥瀡膷etn臎 tém臎艡 osmi set bojových letoun暖 a vrtulník暖鈥�.

V oblasti vývozu jsou rekordmany v r暖stu p艡edev拧ím Itálie a Francie: první jmenovaná zem臎 dosahuje v intervalu 2019-2023 plus 86 procent, zatímco druhá plus 47 procent. Ostatní zem臎 starého kontinentu, jako je N臎mecko, 艩pan臎lsko a Velká Británie, naopak ztrácejí p暖du pod nohama a zakázky. 艠ím se tak stává 拧estým nejv臎t拧ím vývozcem výzbroje po USA, Francii, Rusku, 膶ín臎 a N臎mecku, p艡i膷em啪 jeho podíl na trhu se zdvojnásobuje z 2,2 na 4,3 procenta: mezi hlavní odb臎ratele (v tomto po艡adí) pat艡í Katar, Egypt a Kuvajt.

Významný je dopad krize na Blízkém východ臎. 鈥濶臎které státy v oblasti Perského zálivu dovezly velké objemy zbraní, které mají být pou啪ity proti húthijským milicím a jako protiváha vlivu Íránu鈥�, zd暖raz艌uje Zain Hussain, výzkumný pracovník spole膷nosti Sipri. Hlavním dodavatelem zbraní v regionu jsou Spojené státy (52 %, p艡i膷em啪 69 % kon膷í v Izraeli). Následují Francie (s 12 procenty), Itálie a N臎mecko.

Celkov臎 Washington zvý拧il sv暖j vývoz v tomto sektoru o 17 procent, zatímco vývoz Moskvy se sní啪il na polovinu (minus 53 procent), a to i v d暖sledku sankcí. USA dodaly zbran臎 107 stát暖m, co啪 je více ne啪 v p艡edchozích p臎ti letech a mnohem více ne啪 kterýkoli jiný vývozce zbraní. 鈥濿ashington v této oblasti posílil v dob臎, kdy je jeho ekonomická a geopolitická dominance zpochyb艌ována nov臎 vznikajícími mocnostmi鈥�, komentuje Mathew George, 艡editel programu Institutu pro transfer zbraní. Rusko naproti tomu ztratilo objemy vývozu i zákazníky: v roce 2019 prodávalo do 31 zemí, v roce 2023 do 12 zemí. 艩edesát osm procent vývozu t臎啪kých zbraní Kremlu sm臎艡uje do Asie a Oceánie: 34 procent do Indie, 21 procent do 膶íny.

Stále v臎t拧í tok zbraní sm臎艡uje na Východ: 37 procent sv臎tového dovozu p艡ipadá na zem臎 Asie a Oceánie, a to do té míry, 啪e region Indického a Tichého oceánu (Indo-Pacifik) z暖stává oblastí s nejv臎t拧ím objemem dovozu. Nachází se zde 拧est z deseti nejv臎t拧ích sv臎tových dovozc暖: Indie, která je ve v臎膷ném nap臎tí s Islámábádem a Pekingem, je v 膷ele (plus 4,7 %), následovaná Pákistánem, Japonskem, Austrálií, Ji啪ní Koreou a 膶ínou, p艡i膷em啪 posledn臎 jmenovaná zem臎 dosáhla sní啪ení o 44 % nahrazením dová啪ených zbraní (v臎t拧inou z Ruska) systémy vyráb臎nými p艡ímo doma.

Nejedná se tedy o zastavení vojenských výdaj暖 ze strany Pekingu, ale spí拧e o úpravu kurzu v o膷ekávání 7,2% nár暖stu výdaj暖 v roce 2024. A práv臎 膶ína je s 19 procenty hlavním dodavatelem vojenských dodávek africkým stát暖m, 膷ím啪 p艡edstihla Rusko.

A kone膷n臎 Japonsko a Filipíny v daném období zvy拧ují dovoz zbraní o 155, resp. 105 procent.