V Evropě vzrostl dovoz zbraní o více ne? devadesát procent
Roberto Paglialonga – L´Osservatore Romano
Výzvy k mezinárodnímu odzbrojení, které zaznívají z mnoha stran, a to nejen dnes, nejsou dostate?né. Zbrojení z?stává ?byznysem“, jak se ?íká s chladnou mana?erskou logikou, expandujícím odvětvím. A to ?astokrát na úkor těch nejzranitelněj?ích a nejbezbranněj?ích lidí, co? je skute?nost, k ní? bezpochyby p?ispívají i dva probíhající konflikty na Ukrajině a v Gaze. Konstatují to údaje výro?ní zprávy Sipri (Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru) o globálních obchodních tocích v obranném sektoru za období 2019-2023.
P?sobivý je skok v Evropě, v?etně Ukrajiny, která - v období zahrnujícím za?átek invaze vojenských sil Moskvy - témě? zdvojnásobila sv?j dovoz zbraní. V pětiletém období ?iní nár?st dokonce 94 %, p?i?em? Kyjev vede (23 % celkových evropských p?íjm? zbraní) poté, co mu je v roce 2022 za?alo dodávat nejméně 30 zemí na podporu ruského útoku. Je to ?íslo, které Evropa ?udr?í i v budoucnu na vysoké úrovni“, vysvětluje Pieter Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu vojenského dovozu/vývozu Sipri, vzhledem k objednávkám ?pi?kových platforem ?v?etně témě? osmi set bojových letoun? a vrtulník?“.
V oblasti vývozu jsou rekordmany v r?stu p?edev?ím Itálie a Francie: první jmenovaná země dosahuje v intervalu 2019-2023 plus 86 procent, zatímco druhá plus 47 procent. Ostatní země starého kontinentu, jako je Německo, ?panělsko a Velká Británie, naopak ztrácejí p?du pod nohama a zakázky. ?ím se tak stává ?estým největ?ím vývozcem výzbroje po USA, Francii, Rusku, ?íně a Německu, p?i?em? jeho podíl na trhu se zdvojnásobuje z 2,2 na 4,3 procenta: mezi hlavní odběratele (v tomto po?adí) pat?í Katar, Egypt a Kuvajt.
Významný je dopad krize na Blízkém východě. ?Některé státy v oblasti Perského zálivu dovezly velké objemy zbraní, které mají být pou?ity proti húthijským milicím a jako protiváha vlivu Íránu“, zd?razňuje Zain Hussain, výzkumný pracovník spole?nosti Sipri. Hlavním dodavatelem zbraní v regionu jsou Spojené státy (52 %, p?i?em? 69 % kon?í v Izraeli). Následují Francie (s 12 procenty), Itálie a Německo.
Celkově Washington zvý?il sv?j vývoz v tomto sektoru o 17 procent, zatímco vývoz Moskvy se sní?il na polovinu (minus 53 procent), a to i v d?sledku sankcí. USA dodaly zbraně 107 stát?m, co? je více ne? v p?edchozích pěti letech a mnohem více ne? kterýkoli jiný vývozce zbraní. ?Washington v této oblasti posílil v době, kdy je jeho ekonomická a geopolitická dominance zpochybňována nově vznikajícími mocnostmi“, komentuje Mathew George, ?editel programu Institutu pro transfer zbraní. Rusko naproti tomu ztratilo objemy vývozu i zákazníky: v roce 2019 prodávalo do 31 zemí, v roce 2023 do 12 zemí. ?edesát osm procent vývozu tě?kých zbraní Kremlu smě?uje do Asie a Oceánie: 34 procent do Indie, 21 procent do ?íny.
Stále vět?í tok zbraní smě?uje na Východ: 37 procent světového dovozu p?ipadá na země Asie a Oceánie, a to do té míry, ?e region Indického a Tichého oceánu (Indo-Pacifik) z?stává oblastí s největ?ím objemem dovozu. Nachází se zde ?est z deseti největ?ích světových dovozc?: Indie, která je ve vě?ném napětí s Islámábádem a Pekingem, je v ?ele (plus 4,7 %), následovaná Pákistánem, Japonskem, Austrálií, Ji?ní Koreou a ?ínou, p?i?em? posledně jmenovaná země dosáhla sní?ení o 44 % nahrazením dová?ených zbraní (vět?inou z Ruska) systémy vyráběnými p?ímo doma.
Nejedná se tedy o zastavení vojenských výdaj? ze strany Pekingu, ale spí?e o úpravu kurzu v o?ekávání 7,2% nár?stu výdaj? v roce 2024. A právě ?ína je s 19 procenty hlavním dodavatelem vojenských dodávek africkým stát?m, ?ím? p?edstihla Rusko.
A kone?ně Japonsko a Filipíny v daném období zvy?ují dovoz zbraní o 155, resp. 105 procent.
