ҽ

Vatikánský státní sekretář kardinál Parolin v italském senátu Vatikánský státní sekretář kardinál Parolin v italském senátu 

Blízký východ, Parolin: Velké obavy z plošného konfliktu

Státní sekretář na okraj akce v italském senátu věnované kardinálu Achille Silvestrinimu okomentoval nedávné útoky v Rudém moři a Erbílu: pokud nebudou přijata žádná opatření, konflikt se rozšíří. Kardinál znovu oživuje papežovu výzvu k "inkluzivní a sociální ekonomice" v Davosu a vyjadřuje naději, že hodnoty katolíků, jako je například hodnota života, "mohou najít místo v dnešní politice a být převedeny do reality".

Salvatore Cernuzio - Pope

Státní sekretář Pietro Parolin vnímá "s velkým znepokojením" nedávné útoky húthijských povstalců v Rudém moři, eskalaci násilí v Gaze a také íránský raketový útok na Erbíl v iráckém Kurdistánu. Obává se, "pokud nebudou přijata protiopatření", "rozšíření, eskalace" konfliktu: "Přesně toho, čemu jsme se chtěli vyhnout". Přesně to, nad čím ve středu papež při generální audienci rovněž vyjádřil své znepokojení. "Jedním ze základních bodů je, aby se tento konflikt nerozšiřoval...", řekl kardinál v dialogu s některými novináři na okraj akce v Palazzo Giustiniani v italském senátu, věnované postavě nezapomenutelného kardinála Achilla Silvestriniho. "Nebezpečí tu je, temperamenty jsou tak vášnivé a situace je choulostivá... Musíme zajistit, aby se všichni snažili ovládat své reakce, aby nedošlo k plošnému požáru."

Dva národy, dva státy jako řešení 

Důrazně vstupujíc do specifik konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, kardinál zopakoval, co je pro Svatý stolec "řešením": dva národy, dva státy. Historická hypotéza, kterou Hamás slovy svého vůdce mimo Khaleda Meshala prohlásil, že kategoricky odmítá. "Pro nás jsou místo toho nadále řešením dva národy, dva státy. Důležité je také tam najít způsob, jak dialog uskutečnit, aby se mohl uskutečnit materiálně".

Parolin v Palazzo Giustiniani
Parolin v Palazzo Giustiniani

Závazek k humanitárnímu rozměru na Ukrajině

S obavami se pak Parolin dívá na osud Ukrajiny a znovu potvrzuje zapojení Svatého stolce do mírového řešení: "I když se omezujeme, alespoň zatím, na humanitární rozměr," upřesňuje. "Jeden z deseti bodů Zelenského takzvané mírové platformy se zabývá humanitární oblastí a právě tam Svatý stolec soustředí své úsilí." Pokud jde o mírovou konferenci na vysoké úrovni, o kterou požádal sám Zelenskij v Davosu, kde vystoupil na Světovém ekonomickém fóru, Parolin vysvětluje, že stejně jako tří předchozích konání (naposledy v Saúdské Arábii) se jí Svatý stolec určitě zúčastní: "Nyní se tohoto setkání účastní stálý zástupce v Ženevě monsignor Ettore Balestrero, jmenovaný Státním sekretariátem."

Inkluzivní a sociální ekonomika

S pohledem stále upřeným do Davosu státní sekretář znovu oživuje výzvu obsaženou v poselství papeže Františka zaslaném účastníkům, a sice závazek k "inkluzivní a sociální ekonomice", která "se sice přizpůsobuje ekonomickým kritériím, ale nikoho nevylučuje a je ve prospěch rozvoje a nejzranitelnějších lidí. Ve službě lidstvu".

Pronásledovaní křesťané: právo všech náboženství na respektování

Kardinál se rovněž vyjádřil ke zprávě, kterou v Poslanecké sněmovně opět představil World Watch List organizace Open Doors o pronásledování křesťanů ve světě: přibližně 365 milionů lidí trpí násilím a pronásledováním kvůli své víře. I to je pro Svatý stolec "velkým důvodem k obavám", řekl kardinál: "Křesťané v mnoha částech světa nemají ani minimum náboženské svobody, na kterou mají právo a která je právem všech náboženství, aby byla respektována v projevech jejich víry. To na druhé straně předvídalo už evangelium... Tímto nechceme tyto věci propagovat, ale je to tak trochu stav křesťanů ve světě, že se setkávají s nepřátelstvím, odporem, pronásledováním. Právě svědectví ve jménu Ježíše je s tím spojeno".

Dialog s politikou

Státní sekretář, který připomněl postavu Silvestriniho a jeho roli "mostu" s politikou a institucemi, hovořil o tom, jaký dialog je dnes možný mezi politikou a Svatým stolcem. Podle kardinála jde o nezbytný dialog: "Musí existovat, ale pokud si vzpomenete," říká, "papež na začátku svého pontifikátu řekl, že vztahy s italskou politikou jsou odpovědností místní biskupské konference. Domnívám se však, že v konkrétní situaci, v níž žijeme, se nelze vyhnout vztahům se Svatým stolcem. Důležité je, aby mezi Svatým stolcem a Italskou biskupskou konferencí existovala koordinace, spolupráce, a to takovým způsobem, aby se usilovalo o stejné body".

Prostor pro křesťanské hodnoty v politice

Ve stejném duchu byl kardinál dotázán i na 30. výročí konce Křesťanskodemokratické strany, které se v těchto dnech slaví: chybí snad politický subjekt, který by byl nositelem požadavků katolíků? "Minulost se nemůže opakovat," odpovídá Parolin. "Bylo to období, které mělo své přednosti i slabiny a také svá omezení, ale je konec a my víme jak to bylo. Kromě formulace je důležité, aby hodnoty katolíků - které jsou humanistickými hodnotami - našly místo v dnešní politice a také se promítly do reality".

Hodnoty jako "solidarita" a "subsidiarita", které jsou také "principy naší ústavy", upřesňuje Parolin. Hodnoty, jako je konec života, téma, které se v posledních dnech stalo ústředním v souvislosti s neschváleným zákonem v Benátsku: "Je to naše téma. Život ve všech jeho fázích, rozměrech a projevech, od přirozeného počátku až po přirozený konec," zdůraznil kardinál.  

Podpora Afriky

Na závěr vyjádřil naději, že by mohl být podpořen Matteiho plán pro Afriku, o němž se 28. a 29. ledna uskuteční v Senátu mezinárodní konference. "Afrika potřebuje mezinárodní spolupráci. Afrika musí své problémy řešit sama," uzavírá kardinál. "Nemůže tak učinit, pokud nebude existovat spolupráce a nezištná pomoc ze strany mezinárodního společenství."

Novináři také popřáli Parolinovi vše nejlepší k jeho 69. narozeninám, které právě slaví.

18. ledna 2024, 12:16