PODCAST: Pape?ova homilie na slavnost Krista Krále
Homilii pape?e Franti?ka vám p?iná?íme v plné délce:
PAPE? FRANTI?EK
Na konci liturgického roku slaví církev slavnost na?eho Pána Je?í?e Krista Krále, Krále vesmíru. Tento svátek nás vyzývá, abychom na něj hleděli jako na p?vodce a naplnění v?ech věcí (srov. Kol 1,16-17), jeho? ?království nebude nikdy zni?eno“ (Dan 7,14).
Je to kontemplace, která povzná?í a povzbuzuje. Kdy? se v?ak poté rozhlédneme kolem sebe, to, co vidíme, se jeví jinak a mohou v nás vyvstat znepokojivé otázky. Co války, násilí, ekologické katastrofy? A co si myslet o problémech, kterým musíte ?elit i vy, milí mladí lidé, kdy? hledíte do budoucnosti: nejistota zaměstnání, ekonomická a jiná nestabilita, rozdělení a nerovnosti, které polarizují spole?nost? Pro? se to v?echno děje? A co m??eme udělat, abychom se tím nenechali zdrtit? Je pravda, ?e jsou to obtí?né otázky, ale jsou to otázky d?le?ité.
Proto bych dnes, kdy v místních církvích slavíme 厂惫ě迟ový den mláde?e, chtěl p?edev?ím vám, mladým lidem, navrhnout, abychom se ve světle Bo?ího slova zamysleli nad t?emi aspekty, které nám mohou pomoci odvá?ně pokra?ovat na na?í cestě, p?ekonávat výzvy, s nimi? se setkáváme. Těmito aspekty jsou: obvinění, shoda a pravda. Obvinění, konsensus a pravda.
Za prvé: obvinění. Dne?ní evangelium nám p?edstavuje Je?í?e v pozici obviněného (srov. J 18,33-37). Je - jak se ?íká - ?na lavici ob?alovaných“, u soudu. Vyslýchá ho Pilát, p?edstavitel ?ímské ?í?e, v něm? m??eme vidět zastoupeny v?echny mocnosti, které v dějinách utla?ují národy silou zbraní. Pilát se o Je?í?e nezajímá. Ví v?ak, ?e lidé za ním chodí a vě?í, ?e je v?dcem, u?itelem, Mesiá?em, a prokurátor nem??e dopustit, aby někdo vyvolával zmatek a naru?oval ?militarizovaný mír“ v jeho obvodu. Proto udělá radost mocným nep?átel?m tohoto bezbranného proroka: postaví ho p?ed soud a vyhro?uje mu, ?e ho odsoudí k smrti. A on, který v?dy hlásal jen spravedlnost, milosrdenství a odpu?tění, se nebojí, nenechá se zastra?it a nebou?í se: Je?í? z?stává věrný pravdě, kterou hlásal, věrný a? k oběti svého ?ivota.
Milí mladí lidé, mo?ná se i vám někdy m??e stát, ?e budete ?obviněni“ za to, ?e následujete Je?í?e. Ve ?kole, mezi p?áteli, v kruzích, které nav?těvujete, se mo?ná najdou tací, kte?í vám budou chtít dát pocítit újmu, proto?e jste věrní evangeliu a jeho hodnotám, proto?e se nep?izp?sobujete, neohýbáte se, abyste si po?ínali jako v?ichni ostatní. Vy se v?ak tohoto ?odsuzování“ nebojte, nedělejte si starosti: tato kritika a fale?ná obvinění d?íve ?i později padnou a povrchní hodnoty, které je podporují, se uká?í jako to, ?ím jsou, toti? iluzemi. Drahé mladé ?eny a mu?i, dávejte si pozor, abyste se nenechali opít iluzemi. Bu?te prosím konkrétní. Skute?nost je konkrétní. Dávejte si pozor na iluze.
To, co z?stává, jak nás u?í Kristus, je něco jiného: jsou to skutky lásky. To je to, co z?stává a co ?iní ?ivot krásným! Ostatní se nepo?ítá. Láska konkrétní, ve skutcích. Proto opakuji: nebojte se ?odsouzení“ světa. I nadále milujte! Ale milujte ve světle Hospodinově, dávejte sv?j ?ivot, abyste pomáhali druhým.
A dostáváme se k druhému bodu: souhlas. Je?í? ?íká: ?Mé království není z tohoto světa“ (J 18,36). Co tím Je?í? myslí? ?Mé království není z tohoto světa“? Pro? nedělá nic pro to, aby si zajistil úspěch, aby se vet?el mezi mocné, aby získal podporu pro sv?j program? Pro? to nedělá? Jak si m??e myslet, ?e m??e věci změnit, kdy? je ?pora?en“? Ve skute?nosti se Je?í? takto chová, proto?e odmítá ve?kerou logiku moci (srov. Mk 10,42-45). Je?í? je od toho v?eho svobodný!
A i vy, milí mladí lidé, uděláte dob?e, kdy? budete následovat jeho p?íkladu a nenecháte se nakazit touhou - dnes tak roz?í?enou - touhou být viděn, schvalován a chválen. Ti, kdo se nechávají strhnout těmito zálibami, nakonec ?ijí v úzkosti. Sni?ují se k tomu, aby se p?edháněli, soutě?ili, p?edstírali, dělali kompromisy, zaprodávali své ideály, aby získali nějaké uznání a zviditelnili se. Dávejte si na to pozor. Va?e d?stojnost není na prodej. Není na prodej! Bu?te opatrní.
B?h vás v?ak miluje takové, jací jste, ne takové, jací se zdáte: p?ed ním mají va?e ryzí sny vět?í cenu ne? úspěch a sláva a up?ímnost va?ich záměr? má vět?í cenu ne? uznání. Nenechte se oklamat těmi, kdo vás lákají marnými sliby, ve skute?nosti vás chtějí jen instrumentalizovat, podmiňovat a vyu?ít pro své zájmy. Dejte si pozor na instrumentalizaci. Bu?te opatrní. Dávejte si pozor, abyste se nenechali ovládat. Bu?te svobodní, ale svobodní v souladu se svou d?stojností. Nespokojte se s tím, ?e jste ?hvězdami na jeden den“, hvězdami na sociálních sítích nebo v jakémkoli jiném kontextu! Vzpomínám si, jak kdysi jedna mladá ?ena chtěla být viděna - byla krásná - v mé zemi. A kdy? ?la na ve?írek, kompletně se nalí?ila. Pomyslel jsem si: ?Co po tom make-upu zbývá? Nenali?te si du?i, nenamalujte si srdce, bu?te takoví, jací jste: up?ímní, pr?zra?ní. Nebu?te ?hvězdami na jeden den“ na sociálních sítích ani v ?ádném jiném kontextu. Nebe, na kterém jste povoláni zá?it, je vět?í: je to nebe lásky, je to Bo?í nebe, nekone?ná Otcova láska, která se odrá?í v tolika malých světlech: ve věrné náklonnosti man?el?, v nevinné radosti dětí, v nad?ení mladých lidí, v pé?i o seniory, ve velkorysosti zasvěcených osob, v dobro?innosti v??i chudým, v poctivosti v práci. Myslete na tyto věci, které vás posílí, vy v?ichni mladí. Tato malá světla: věrná náklonnost man?el? - krásná věc -, nevinná radost dětí - to je krásná radost! -; nad?ení mladých - bu?te nad?ení, vy v?ichni! -; pé?e o star?í lidi... Otázka pro vás: staráte se o star?í lidi? Nav?těvujete své prarodi?e? Bu?te velkorysí ve svém ?ivotě a dobro?inní k chudým, v poctivosti ve své práci. To je ta pravá pevná obloha, v ní? máte zá?it jako hvězdy ve světě (srov. Flp 2,15): a prosím, neposlouchejte ty, kdo vám l?ou a tvrdí opak! Není to uznání, co zachraňuje svět, a ani ne?iní ?lověka ??astným. To, co zachraňuje svět, je svoboda lásky. A láska se nedá koupit, nedá se prodat: je bezplatná, je sebedarování.
A tak se dostáváme ke t?etímu bodu: k pravdě. Kristus p?i?el na svět, ?aby vydal svědectví pravdě“ (J 18,37), a u?inil tak tím, ?e nás nau?il milovat Boha a své bratry a sestry (srov. Mt 22,34-40; 1 J 4,6-7). Jedině tam, v lásce, nachází na?e existence světlo a smysl (srov. 1 J 2,9-11). Jinak z?stáváme zajatci velké l?i. A co je tato velká le?? Ta o ?já“, které je soběsta?né (srov. Gn 3,4-5), ko?en ve?keré nespravedlnosti a ne?těstí. ?Já“, které se obrací samo k sobě - já, já, se mnou, v?dy ?já“ - a nemá schopnost pohlí?et na druhé, na vzájemné vztahy s druhými. Pozor na tuto nemoc ?já“ obráceného do sebe.
Kristus, který je cesta, pravda a ?ivot (srov. J 14,6), tím, ?e se svlékl ze v?eho a zem?el nahý na k?í?i za na?i spásu, nás u?í, ?e jen v lásce m??eme i my ?ít, r?st a vzkvétat v plné d?stojnosti (srov. Ef 4,15-16). Jinak, jak napsal blahoslavený Pier Giorgio Frassati - mladý mu? jako vy - jednomu p?íteli, u? ne?ijeme, ale ?p?e?íváme“ (srov. Dopis Isidorovi Boninimu, 27. února 1925). Chceme ?ít, ne p?e?ívat, a proto se sna?íme vydávat svědectví pravdě v lásce a milovat se navzájem, jak nás to u?il Je?í? (srov. J 15,12).
Sestry a brat?i, není pravda, jak si někte?í myslí, ?e světové události ?se vymkly“ z Bo?ích rukou. Není pravda, ?e dějiny tvo?í násilníci, arogantní a py?ní lidé. Mnohé zlo, které nás postihuje, je dílem ?lověka, oklamaného Zlým, ale v?e nakonec podléhá Bo?ímu soudu. Jak se budou tvá?it ti, kdo ni?í lidi, kdo vedou války, a? stanou p?ed Hospodinem? "Pro? jsi tu válku vyvolal? Pro? jsi zabíjel?" A oni, co odpoví? P?emý?lejme o tom, jde i o nás. My nevál?íme, my nezabíjíme, ale já jsem udělal tohle, tohle, tohle... A? se nás Hospodin zeptá: ?Ale pro? jsi to udělal? Pro? jsi v tom byl nespravedlivý? Pro? jsi utrácel tyto peníze ve své marnivosti?“ I na tyto věci se nás bude Hospodin ptát. B?h nám ponechává svobodu, ale nenechává nás v tom samotné: i kdy? nás napravuje, kdy? padáme, nikdy nás nep?estává milovat, a pokud o to stojíme, pozvedá nás, abychom mohli pokra?ovat v cestě.
Na závěr této eucharistie mladí Portugalci svě?í mladým Korejc?m symboly 厂惫ě迟ových dn? mláde?e: k?í? a ikonu Panny Marie Salus Populi Romani. I to je znamení: výzva pro nás v?echny, abychom ?ili a nesli evangelium do v?ech kout? země, ani? bychom se zastavovali a nechali se odradit, vstávali po ka?dém pádu a nep?estávali doufat, jak ?íká poselství k tomuto dni: ?Ti, kdo doufají v Hospodina, krá?ejí bez únavy“ (srov. Iz 40,31). Vy, mladí Korejci, obdr?íte Pán?v k?í?, k?í? ?ivota, znamení vítězství, ale ne jen k?í?: obdr?íte ho s Matkou. Je to Maria, která nás v?dy doprovází k Je?í?i; je to Maria, která je v tě?kých chvílích vedle na?eho K?í?e, aby nám pomohla, proto?e je matkou, je maminkou. Ona je na?e matka. Myslete na Marii.
Mějme o?i up?ené na Je?í?e, na jeho K?í?, a na Marii, na?i matku: tak i v tě?kostech najdeme sílu jít dál, beze strachu z obvinění, bez pot?eby konsensu, s vlastní d?stojností, s vlastní jistotou, ?e jsme spaseni a ?e nás doprovází na?e matka, Maria, bez kompromis?, bez duchovního lí?ení. Va?e d?stojnost nepot?ebuje ?ádné lí?ení. Jděme vp?ed, spokojeni s tím, ?e jsme pro v?echny, ?e jsme v lásce a ?e jsme svědky pravdy. A prosím, neztrácejte radost. Děkuji.
