Pape?: Ponechat děti bez vzdělání je kulturní genocidou
Jana Gruberová – Vatikán
Jak pape? poznamenal v úvodu své promluvy, kdy? se apo?tolskou konstitucí Praedicate Evangelium rozhodl sjednotit dva orgány Svatého stolce, které se zabývají vzděláváním a kulturou, nebyl motivován ani tak hledáním ekonomické racionalizace, jako spí?e vizí dialogu, synergie a inovace. 厂惫ě迟 toti? podle Franti?kových slov pot?ebuje nové interprety zdroj?, které v sobě ?lověk nosí, nové sociální básníky.
?Vskutku není t?eba vzdělávacích model?, které by byly pouhými ?továrnami na výsledky“, bez kulturního projektu, který by umo?nil formovat lidi schopné pomoci světu obrátit list, odstranit nerovnost, endemickou chudobu a vy?azení. Patologie sou?asného světa nejsou fatalitou, kterou bychom měli pasivně a nato? pohodlně p?ijímat. ?koly, univerzity, kulturní centra by nás měly u?it touze, ?ízni, sn?m, proto?e, jak nám p?ipomíná druhý Petr?v list, ?o?ekáváme nová nebesa a novou zemi, v nich? p?ebývá spravedlnost“. Toto by se mělo stát základním kritériem rozli?ování a obrácení pro na?i kulturní a vzdělávací praxi: kvalita o?ekávání. Klí?ová otázka pro na?e instituce zní: ?Na co vlastně ?ekáme?“. Pravdivá odpově? bude mo?ná zklamáním: úspěch v o?ích světa, ?estné umístění na ??eb?í?ku“ nebo sebezáchova. Pokud by tomu tak ov?em bylo, bylo by to p?íli? málo!“
Nihilismus nebezpe?nou morovou ranou dne?ní kultury
Jak pape? dále poznamenal, církev strá?í kulturní a vzdělávací dědictví, které je vět?í ne? její sou?asnost.
?Jsme dědici Augustinových hlubin. Jsme dědici poezie Efréma Syrského. Jsme dědici katedrálních ?kol a těch, kdo vynalezli univerzity. Tomá?e Akvinského a Edith Steinové. Jsme dědici lidu, který si objednal díla Fra Angelica a Mozarta nebo v poslední době Marka Rothka a Oliviera Messiaena. Jsme dědici umělc?, kte?í se inspirovali Kristovými tajemstvími. Jsme dědici u?ených vědc?, jako byl Blaise Pascal. Jedním slovem, jsme dědici vá?ně pro vzdělanost a kulturu mnoha světc? a světic“.
Tato skute?nost by měla sou?asné k?es?any zbavit jakéhokoli b?emene pesimismu, a naopak je sjednotit v snaze o vymýcení nihilismu, který je dle Franti?kova názoru snad nejnebezpe?něj?ím morem dne?ní kultury, proto?e si ?iní nárok na vymazání naděje.
?Pokud se mohu podělit o tajemství, někdy cítím touhu vyk?iknout do ucha této historické době: ?Nezapomeň na naději!“. Někdy je tu p?ítomen mýtus z opery Turandot: myslet si, ?e naděje v?dycky zklame. Spoléhám na vás, aby jubilejní rok, který je nyní na dosah, mohl toto volání po naději roz?í?it. Je toho tolik na práci: nyní je ?as vyhrnout si rukávy“.
Zamezit dětem ve vzdělání je kulturní genocidou
Pape? poté s potě?ením konstatoval, ?e dnes studuje na světě nejvíce student? v historii. Povzbudivé údaje hovo?í o tom, ?e 110 milion? dětí absolvuje základní ?kolní docházku.
?P?etrvávají v?ak smutné rozdíly. P?ibli?ně 250 milion? dětí a dospívajících nechodí do ?koly. Je morálním imperativem tuto situaci změnit. Ke kulturní genocidě toti? nedochází pouze ni?ením kulturního dědictví. Brat?i a sestry, kulturní genocidou je, kdy? okrádáme děti o jejich budoucnost, kdy? jim nenabízíme podmínky, aby se staly tím, ?ím by mohly být. Kdy? na mnoha místech vidíme, jak děti hledají věci v odpadcích, aby je prodaly a měly co jíst. Mysleme na budoucnost lidstva s ohledem na tyto děti“.
V souvislosti s digitálním p?erodem nesmí zvítězit strach
V závěru pape? upozornil na epochální změny, k nim? dochází ve vědeckém vývoji a technologických inovacích, a vyzval katolické univerzity, aby se zapojily do studia sou?asné digitální revoluce a osvětlily její p?ínosy i nebezpe?í.
?Opakuji v?ak: nesmíme dopustit, aby zvítězil strach. Pamatujte, ?e slo?ité kulturní p?echody se ?asto ukazují jako nejplodněj?í a nejtvo?ivěj?í pro rozvoj lidského my?lení. Kontemplace ?ivého Krista nám umo?ňuje získat odvahu pustit se do budoucnosti s d?věrou v Pánovo slovo, které nás vyzývá: ?P?eplavme se na druhý b?eh“ (Mk 4,35). Prosím, nebu?te vychovateli na penzi! Vychovatel jde v?dy vp?ed“.
