Papež misionářům: Obnovte tvář této země zraněné nespravedlností a utrpením
Lorena Leonardi - Vatikán
Vrátit se k „základu misie“, tedy „rozpoznat se jako děti, kterých se dotýká Boží milosrdenství“, a „jazykem lásky“ po Mariině vzoru přinášet Krista „až na konec světa“. Světa, jehož tvář je "zraněná našimi nespravedlnostmi a utrpením". S touto výzvou se papež František obrací ve svém poselství ve španělštině na účastníky VI. Amerického misijního kongresu (CAM 6), který se koná od 19. do 24. listopadu v portorickém Ponce.
Zvěstování slovem i skutkem
Protože „nemůžeme dát to, co nemáme“, ani „vyjádřit to, co jsme nezažili, co naše oči neviděly a čeho se naše ruce nedotkly“, vysvětluje papež, základem misie zůstává „zkušenost Boha, setkání v lásce s Ježíšem“, který nám zjevuje „radostnou zvěst“ a ukazuje nám Otce.
Příkladem tohoto „zázraku“ jsou pro Františka „mnozí misionáři, kteří ho slovem i skutkem hlásají“. I Ježíš byl „misionářem“, a to „ve slovech, která pronášel před Bohem“, „v důvěrné modlitbě, která předcházela každému jeho činu“, i v „dílech, která konal“, aby vydal „svědectví o největší lásce ke svému lidu“.
Vidět Boha ve svých bratrech
To je poselství, pokračuje, „které misionáři nadále překládali v každé době, na každém místě a v každém jazyce“, a to je i „povolání pokřtěných“: vidět Boha, vidět ho ve světě, ve svém bratru, mít „pokřtěné“ oči a s nimi „soucitný, vstřícný, milosrdný pohled“.
V poselství se papež zastavuje u podstatných částí modlitby k Nejsvětější Trojici, kterou přednesl při příležitosti CAM6, a zdůrazňuje, jak Duch svatý do nás vkládá „slova, která je třeba adresovat Bohu a lidem“.
Církev mluví všemi jazyky světa
Od úsvitu církve je Duch svatý vzýván proto, abychom „díky jeho životodárné síle“ mohli předávat poselství v jakémkoli jazyce - „církev mluví všemi jazyky“ -, ale především proto, že vždy mluví stejným jazykem, jazykem lásky, „srozumitelným všem lidem, neboť je součástí jejich podstaty, totiž toho, že jsou obrazem Božím“:
Radost Ducha tak nekončí u nich, ale rozšiřuje se, sděluje se a zve nás, abychom jako věrný Boží lid kráčeli společně v synodalitě a vzájemném naslouchání.
Maria, vzor evangelizace
Když „se zdá, že nám chybí síla k cestě,“ naznačuje papež, „nesmíme rezignovat na modlitbu a bez ustání prosit Otce, aby vylil svou Lásku, svého životodárného Ducha, aby obnovil tvář této země zraněné našimi nespravedlnostmi a utrpením, které jsme způsobili“.
V tomto smyslu je Maria, „první svatostánek, který se po přijetí Ježíše vydává do služby“, „vzorem evangelizace“, který je třeba následovat, abychom „nabídli Krista celému lidstvu“. Napodobujeme-li její příklad „obětavosti“ a jsme-li podporováni její „mateřskou a prozřetelnostní péčí“, uzavírá papež, budeme jejími misionářskými učedníky „až na konec světa“.
