Papež k dárcům krve: nezištné a anonymní gesto, které boří bariéry
Edoardo Giribaldi - Vatikán
Vaše nezištné a anonymní gesto je znamením, které překonává lhostejnost a osamělost, překonává hranice a boří bariéry.
U příležitosti 65. výročí založení Italské federace sdružení dárců krve (Fidas) přijal dnes, v sobotu 9. listopadu, papež František v aule Pavla VI. její několikatisícovou delegaci. Jeho zamyšlení se odvíjelo od tří hlavních aspektů: radosti, svědectví a solidarity.
„Dávání s láskou přináší radost“
První z nich je častým prvkem v dobrovolnických kruzích „a obecněji mezi lidmi, kteří se angažují pro dobro druhých“.
Dávání s láskou totiž přináší radost. Řekl to sám Ježíš: „Člověk je blaženější, když dává, než když přijímá“.
„Byli jsme stvořeni, abychom dávali lásku“
U kořenů takového štěstí stojí skutečnost, že „jsme byli stvořeni k tomu, abychom dávali lásku, aby se láska stala inspirací veškeré naší činnosti“, vysvětlil František a citoval Benedikta XVI. V dávání se „mění a rozkvétá celý náš život, který vstupuje do zářivé dynamiky evangelia, v němž vše nachází svůj smysl a plnost z lásky“.
Svobodně dáváte druhým důležitou část sebe sama, svou krev, a jistě znáte štěstí, které plyne ze sdílení.
Krev „nehledí na barvu pleti
Druhým aspektem, který papež vyzdvihl, je svědectví. Papež František si povšiml, že ti, kdo darují krev, nevědí, komu je jejich krev určena. Stejně tak ti, kteří transfuzi dostávají, většinou znají identitu svého dobrodince.
A krev sama je ve svých životních funkcích výmluvným symbolem: nehledí na barvu pleti ani na etnickou či náboženskou příslušnost příjemce, ale pokorně vstupuje tam, kam může, a snaží se, proudíc žilami, dosáhnout každé části organismu, aby mu dodala energii. Takto působí láska.
Napřažená ruka obdobně jako Ježíš
V aktu natažení ruky v okamžiku krevního odběru papež vykreslil paralelu s gestem, „které učinil Ježíš při umučení, když dobrovolně nastavil své tělo na kříži“. Je to úkon, „který hovoří o Bohu“, dodává František a vypůjčuje si Jana Pavla II. v souvislosti s „evangelizačním posláním církve“, které „prochází láskou“.
Proniknout k srdci
Třetím a posledním aspektem, který papež zmínil, je solidarita. Krev se dostává do srdce, které ve své encyklice definoval jako „sjednocující centrum osoby“, kde se snoubí „sebehodnocení a otevřenost vůči druhým“. František vyzval přítomné, aby prožívali dárcovství jako „cestu duchovního růstu“ a, jak znovu potvrdil pojmy Jana Pavla II: „jako dar milosrdnému Bohu, který se ztotožňuje s těmi, kdo trpí“. „Nezapomínejte na to,“ nabádá František, “krev se dostává do srdce. Následujte krev, abyste se dostali k srdci“. To znamená: "Objímejte stále více každého muže a ženu, které potkáte, každého, v jediném milosrdenství".
