Pape? Franti?ek na Gregoriáně: ?svět ho?í kv?li vále?nému ?ílenství, odzbrojme svá slova“
Jana Gruberová – Vatikán
Dnes na Gregoriáně studuje zhruba t?i tisíce student? ze 121 zemí. Setkání jejich zástupc? a ?len? profesorského sboru s pape?em v atriu univerzity uvedl pozdravem otec Arturo Sosa, generální p?edstavený Tovary?stva Je?í?ova a vicekanclé? Gregoriány, a rektor otec Mark A. Lewis. Na závěr programu, po pape?ově pěta?ty?icetiminutové lectio magistralis, byly uděleny akademické ceny této univerzity.
Pape?ská gregoriánská univerzita je nejstar?í z ?ímských pape?ských univerzit. Její po?átky sahají k p?ímé iniciativě svatého Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovary?stva Je?í?ova, který v roce 1551 polo?il základy ?ímské koleje, známé také jako ?Universitas omnium Nationum“ a stojící ve slu?bách v?eobecné církve. V roce 1873 pape? Pius IX. na?ídil, aby univerzita oficiálně p?ijala nový název Pape?ská gregoriánská univerzita. V roce 1930 byly slavnostně otev?eny nové a sou?asné prostory na náměstí Piazza della Pilotta.
Od 19. května 2024 byly na ?ádost pape?e Franti?ka do Gregoriany natrvalo za?leněny dal?í dvě instituce svě?ené Tovary?stvu Je?í?ovu - Pape?ský biblický institut a Pape?ský orientální institut. Pape?ský biblický institut, zalo?ený v roce 1909 pape?em Piem X., je centrem vysoce specializovaných studií Písma a souvisejících věd. Pape?ský orientální institut, zalo?ený v roce 1917 pape?em Benediktem XV., je vy??ím ústavem pro výzkum a studium k?es?anského Východu se specifickým posláním slu?by východním církvím.
Pape?: Nestávejme se u?edníky duchovního ?kokakolismu“
Pape? ve své lectio magistralis na Pape?ské gregoriánské univerzitě pou?il neologismus odkazující na známý nápoj: odsoudil ?duchovní kokakolismus“ a varoval p?ed ?efektivitou bez vize“, která se omezuje na ?unifikace, suspenze a uzavírání“ a zanedbává poslání ve světě a v církvi, je? vy?aduje ?p?ídatek spirituality a p?ehodnocení v?eho s ohledem na poslání, které nám svě?il Je?í?, ani? bychom zanedbali charisma Tovary?stva Je?í?ova“.
Franti?ek proto na za?átku své promluvy vyzval p?ítomné, aby si polo?ili otázku, kam se ubírají a pro? dělají to, co dělají, ani? by ztratili ze z?etele kone?ný cíl. ?Jakou roli má Gregoriánská univerzita v na?í době?“, tak zní základní otázka, na kterou je t?eba odpovědět, v rámci univerzity jako místa, kde by se ?poslání mělo projevovat formativní ?inností, do ní? vlo?íme své srdce, p?i?em? odlo?íme své nároky, které z Bo?ího plánu dělají něco strnulého a postrádajícího v?elost“.
?Formace je p?edev?ím pé?e o ?lověka, jinak se forma?ní p?sobení mění ve vyprahlý materialismus nebo zvrácený narcismus, p?ípadně v místo, kde jsou ostatní tleskajícími diváky, schránkami, které mají být naplněny egem těch, kdo u?í“. V této souvislosti pape? vyprávěl p?íběh jednoho profesora, který jednoho rána na?el zcela vyprázděnou u?ebnu, kde bě?ně p?edná?el. Zeptal se tedy ?kolníka, co se stalo, a ten ho upozornil na vyvě?enou ceduli s nápisem: ?U?ebna obsazena p?ebujelým egem. ?ádná volná místa“. ?Byl to vtip během osma?edesátého,“ komentoval to Franti?ek s poznámkou: ?Kdy? chybí srdce, je to vidět!“.
??ádný algoritmus nem??e nahradit poezii, ironii a lásku“
Pape? dále definoval jako ?stále aktuální“ slova italského kněze, dona Milaniho ?o ?kole jako nemocnici, která lé?í zdravé a odmítá nemocné: ale ztratí-li se chudí, ztratí se i ?kola“, dodal. Proto vyzval k ?humanizaci poznání víry, k za?ehnutí a o?ivení jiskry milosti v ?lověku, k pé?i o transdisciplinaritu ve výzkumu a výuce“.
?Uplatňujete Evangelii gaudium?“ zeptal se Franti?ek p?ítomných: “Uva?ujete o dopadu umělé inteligence na výuku, na výzkum? Studenti pot?ebují objevit sílu p?edstavivosti, dostat se do kontaktu se svými emocemi a umět vyjád?it své pocity. ?ádný algoritmus nem??e nahradit poezii, ironii a lásku. ?lověk se u?í být sám sebou tím, ?e se pomě?uje s velkými my?lenkami, bez zkratek, které berou svobodu rozhodování, tím, ?e prosazuje radost z objevování. ?lověk se u?í z chyb“.
Pape? poté vyjád?il p?ání, aby se aktualizovala ?bezplatnost“ obsa?ená v ignaciánském charismatu, ?v pokynech, metodách a cílech“. ?Je to bezplatnost, která z nás v?ech dělá slu?ebníky bez pán?,“ vysvětlil: ?jeden je slu?ebník druhého, v?ichni jsme vdě?ní za d?stojnost ka?dého z nás, nikdo není vy?azen. A je to bezplatnost, která nás otevírá Bo?ím p?ekvapením, je to bezplatnost, která z nás dělá ctnostné u?itele, je to bezplatnost, která vychovává bez manipulace a svazování. Je to Bo?í bezplatnost, která ve světě, který jako by ztratil srdce, dělá v?dy první krok, ke ka?dému, nikoho nevyjímaje“. Pape? poté vyslovil naději, ?e Gregoriánská univerzita bude ?univerzitou na?ichlou tělem a lidmi, která ne?lape po rozdílech v iluzi jednoty, která je jen homogenitou“.
Opustit p?ístup zalo?ený na: ?my a ti druzí“
?厂惫ě迟 je v plamenech, ?ílenství války zakrývá ka?dou naději ve stínu smrti“, pokra?oval pape? ve své ?lectio magistralis“ na Pape?ské univerzitě Gregoriana a vyslovil výzvu: ?Odzbrojme svá slova: pou?ívejme mírná slova, prosím!“.
Podle Franti?ka ?pot?ebujeme obnovit cestu vtělené teologie, která by vzk?ísila naději, filosofie, která by uměla o?ivit touhu dotknout se cípu Je?í?ova plá?tě, nahlédnout p?es okraj tajemství. Pot?ebujeme exegezi, která by otevírala pohled srdce, pot?ebujeme studovat orientální tradice, schopné vzbudit výměnu dar? mezi r?znými tradicemi a ukázat mo?nost skladby z rozdíl?“.
Jinými slovy, univerzitní vědění se nem??e zrodit ?z abstraktních my?lenek, pojatých pouze za psacím stolem“, ale ze schopnosti cítit ?porodní bolesti konkrétních dějin, jejich p?vod pramenící ze styku se ?ivotem národ?, z naslouchání skrytým otázkám a volání, které se zvedá z utrpení chudých“.
?Musíme se dotknout tohoto těla, mít odvahu vkro?it do bláta a u?pinit si ruce“, povzbuzoval pape?, podle něho? univerzita ?musí rozpracovat poznání, které vytvá?í B?h, a opustit p?ístup zalo?ený na nás a těch druhých“. ?Udělali jsme mnoho chyb, je ?as uznat, ?e je t?eba pokory, ?e pot?ebujeme ?ty druhé“, p?iznal Franti?ek: ?厂惫ě迟 je slo?itý a výzkum vy?aduje p?íspěvek v?ech. Nikdo nem??e tvrdit, ?e stojí sám, ?ádná my?lenka se nerodí sama“.
Univerzita se má stát domovem srdce
?Jak smutné je, kdy? d?vě?ujeme p?edev?ím lidským prost?edk?m a v?e dnes svě?ujeme do rukou managementu!“, zvolal pape? v závěre?né ?ásti své ?lectio magistralis“, která trvala asi 45 minut a byla dlouze odměněna potleskem. ?Jaký je vá? vztah k Bohu? Jak probíhá va?e modlitba? Je pouze formální, nebo neexistuje? Kde je va?e srdce,“ ptal se Franti?ek p?ítomných. ?Univerzita se má stát domovem srdce,“ vysvětloval Franti?ek a citoval svatého Franti?ka Xaverského a jeho touhu ?jít na v?echny univerzity a ot?ást těmi, kte?í mají největ?í smysl pro lásku, aby pocítili pohnutku být misioná?i“. ?Podle ignaciánského charismatu je kultura posláním lásky,“ p?ipomněl pape?.
?Nezapomínejte na smysl pro humor“, znělo Franti?kovo závěre?né doporu?ení, podle něho? ??ena ?i mu?, který nemá smysl pro humor, ztrácí lidskost“. Pape? vyznal, ?e se denně modlí za dar humoru slovy svatého Tomá?e Mora a citoval svatého Ignáce, podle kterého du?i neuspokojuje mnoho vědomostí, ale cítění a ochutnávání věcí. Na závěr pape? vybídl profesory Gregoriány, aby student?m pomohli ?postupovat samostatně, vyhýbat se intelektualistickým labyrint?m a pojmovému hromadění a jít vp?ed se smyslem pro ironii“.
