ҽ

Audience pro zástupce prvního setkání G7 na téma Inkluze a zdravotní postižení Audience pro zástupce prvního setkání G7 na téma Inkluze a zdravotní postižení  (VATICAN MEDIA Divisione Foto)

Papež: Nemluvme o postižení, ale o různých schopnostech, aby byl svět inkluzivnější

Papež František poděkoval účastníkům konference G7 na téma Inkluze a postižení, která skončila v italské Umbrii: „Vaše práce je znamením naděje ve světě, který zapomíná na lidi s postižením.“

Benedetta Capelli - Vatikán

Slovo „postižení“ se mi moc nelíbí. Mám raději jiné: „různé schopnosti“.

Papež František mění perspektivu a vyzývá ke změně mentality, aby se svět stal inkluzivnějším a umožnil lidem s postižením plně se zapojit do společenského života. Učinil tak během audience pro zástupce prvního setkání G7 na téma Inkluze a zdravotní postižení, které se konalo pod italským předsednictvím a ve středu 16. října skončilo v Umbrii po třech dnech diskusí a debat. Na závěr summitu byla podepsána „Charta ze Solfagnana“, která je výsledkem práce na „základních tématech,“ vysvětlil papež, „jako je inkluze, přístupnost, nezávislý život a zhodnocení lidí. Jedná se o témata, která jsou spojena s církevní vizí lidské důstojnosti.

Každý člověk je totiž nedílnou součástí univerzální rodiny a nikdo nesmí být obětí kultury odpadu, nikdo. Tato kultura vytváří předsudky a škodí společnosti.

Záběr z audience
Záběr z audience

Spravedlivější a inkluzivnější svět

František ocenil summit G7, který je „konkrétním projevem vůle vytvářet spravedlivější a inkluzivnější svět, kde by každý člověk podle svých schopností mohl žít naplno a přispívat k růstu společnosti“, zdůraznil. Vyzval k tomu, aby se hovořilo o „diskapacitě“, tedy o různých schopnostech.

Zaměřit se na zranitelné osoby v zájmu lidského rozvoje

Když se hovoří o začlenění osob se zdravotním postižením, které je „prioritou“ pro všechny země, papež připustil, že některé národy v tomto ohledu zápolí při zajišťování ochrany života od dětství až po stáří. „Bolí mě,“ říká, “když lidé žijí s touto kulturou zavrhování starých lidí. Staří lidé jsou moudrostí a odhazují se, jako by to byly ošklivé boty“.

Bez přispění těch nejzranitelnějších není opravdového lidského rozvoje. V tomto smyslu se všeobecná dostupnost stává velkým cílem, o který je třeba usilovat, aby byly odstraněny všechny fyzické, sociální, kulturní a náboženské bariéry, což umožní každému využít své nadání a přispět ke společnému dobru.

Papež František s italskou ministryní pro zdravotně postižené Alessandrou Locatelliovou
Papež František s italskou ministryní pro zdravotně postižené Alessandrou Locatelliovou

Práce jako pomazání důstojností

Začlenění, ale také odpovídající služby, které neznamenají welfarismus, „ale spravedlnost a respekt k důstojnosti lidí se zdravotním postižením“. Poté se papež zastavuje u zásadního bodu, totiž možnosti volby životní cesty, a to bez jakýchkoli předsudků, protože „lidská osoba nesmí být nikdy prostředkem, vždy cílem!“.

Závažnou formou diskriminace je vyloučit někoho z možnosti pracovat. Práce je důstojnost, je to pomazání důstojností. Pokud jim tuto možnost odepřete, berete jim ji. Totéž lze říci o účasti na kulturním a sportovním životě: jde o provinění proti lidské důstojnosti.

Nikdo ať nezůstane pozadu

Papež připomíná, že nové technologie mohou být vynikajícím spojencem v oblasti inkluze a participace, pokud jsou využívány moudře, aby nevytvářely další nerovnosti, a říká, že nelze ignorovat mimořádné humanitární situace spojené s klimatickými krizemi a konflikty. Zdůrazňuje, že lidé se zdravotním postižením nesmí zůstat pozadu.

Je třeba vybudovat systém prevence a reakce na mimořádné události, který zohlední jejich specifické potřeby a zajistí, aby nikdo nebyl vyřazen z ochrany a pomoci.

Záběr z audience
Záběr z audience

Naděje na svět pozorný ke křehkým lidem

„Vnímám tuto vaši práci,“ zdůraznil František, “jako znamení naděje pro svět, který na lidi s postižením příliš často zapomíná nebo je bohužel posílá pryč ještě před narozením. Papež poté naznačil cestu, jak věci změnit, „inspirován vírou a přesvědčením, že každý člověk je pro společnost vzácným darem“.

Svatý František z Assisi, svědek bezmezné lásky k těm nejkřehčím, nám připomíná, že skutečné bohatství se nachází v setkání s druhými - v této kultuře setkávání, kterou je třeba rozvíjet -, zejména s těmi, které má falešná kultura blahobytu tendenci zavrhovat.

Slovo „společně“ je klíčovým slovem pro budování světa, „kde je plně uznávána a respektována důstojnost každého člověka“.

Záběr z audience
Záběr z audience
17. října 2024, 13:14