蜜桃交友

Pape啪 Franti拧ek

Tato kniha nazvaná 鈥濻lova míru鈥� vydává sv臎dectví o dlouhé cest臎 od Mezinábo啪enského setkání za mír v Assisi v roce 1986, které si p艡ál svatý Jan Pavel II., a啪 po sou膷asnost. Prost艡ednictvím sbírky text暖 Andrey Riccardiho, pronesených v rámci t臎chto ka啪doro膷ních setkání, lze vnímat problémy sou膷asnosti, hrozby války a o膷ekávání míru. Vyvstávají také energie a nad臎je, které vzbuzuje dialog mezi nábo啪enstvími a mezi v臎艡ícími. Práv臎 tyto pocity nám v啪dy pomáhají nep艡estat doufat, 啪e mír je mo啪ný.

Intuice pape啪e Wojtyly, který svolal r暖zná nábo啪enství do Assisi, aby se modlila vedle sebe a nikoli u啪 proti sob臎, byla odvá啪ná. Stále je拧t臎 probíhala studená válka a doba se jevila hroziv臎. Nábo啪enství mohla na jedné stran臎 p艡edstavovat zdroje míru, ale na druhé stran臎 konflikty p艡i啪ivovat nebo sakralizovat.

Událost v Assisi ohromila sv臎t svou novostí. Ti, kdo onoho 27. 艡íjna v Assisi za啪ili, v臎dí, 啪e i z dálky to lidé vnímali jako historickou událost. Nechyb臎ly v拧ak ani kontroverze, jak tomu u historických událostí 膷asto bývá. Problémem bylo, jak v této cest臎 pokra膷ovat po velké události v Assisi. Jan Pavel II. na záv臎r setkání 艡ekl: 鈥濶ení míru bez nezdolné v暖le dosáhnout míru. Mír 膷eká na své proroky鈥� (Jan Pavel II., Assisi, 27. 艡íjna 1986).

Assisi 鈥瀗emohlo a nem臎lo z暖stat izolovanou událostí鈥�, jak jsem sám 艡ekl p艡i p艡ijetí nábo啪enských p艡edstavitel暖 v 艠ím臎 na záv臎r Mezinárodního setkání za mír 30. zá艡í 2013: 鈥濸okra膷ovali jste v této cest臎 a zvý拧ili její dynamiku, zapojili jste do dialogu významné osobnosti v拧ech nábo啪enství a laické i humanistické exponenty. Práv臎 v t臎chto m臎sících cítíme, 啪e sv臎t pot艡ebuje ducha, který o啪ivil toto historické setkání. Pro膷? Proto啪e tolik pot艡ebuje mír. Nikdy se nem暖啪eme smí艡it s bolestí celých národ暖, rukojmích války, bídy a vyko艡is钮ování. Cesta Assisi v letech následujících po roce 1986 byla aktem d暖v臎ry v modlitbu a dialog za mír鈥�.

Na této cest臎 se se拧ly z nábo啪enského hlediska r暖zné osobnosti, putovalo se na r暖zná místa sv臎ta. Nejprve dvakrát v 艠ím臎, ve 膷tvrti Zátibe艡í, pak ve Var拧av臎 v roce 1989, kdy啪 se chystal pád Berlínské zdi, nebo v Bukure拧ti. V roce 1998 p艡ipravilo toto setkání p暖du pro první apo拧tolskou cestu pape啪e Jana Pavla II. do pravoslavné zem臎. Duch Assisi v praxi dialogu a p艡átelství formoval po staletí mu啪e a 啪eny míru z r暖zných nábo啪enství, vzdálených 膷i nep艡átelských.

Cesta, po ní啪 se ka啪doro膷n臎 vydáváme, nazna膷uje sm臎r: je jím odvaha k dialogu. Nábo啪en拧tí p艡edstavitelé jsou povoláni k tomu, aby byli skute膷nými tv暖rci dialogu, aby p艡i budování míru vystupovali nikoli jako prost艡edníci, ale jako autenti膷tí zprost艡edkovatelé. Ka啪dý z nás je povolán být 艡emeslníkem míru, který sjednocuje, a nerozd臎luje, hasí nenávist, a neudr啪uje ji, otevírá cesty dialogu, a nestaví nové zdi!

Dialog, setkání má ve sv臎t臎 nastolit kulturu dialogu, kulturu setkání. Na této cest臎 se nábo啪enské sv臎ty sblí啪ily. I kdy啪 stále existují oblasti a situace fundamentalismu, které vyvolávají obavy, v 21. století do拧lo k hluboké zm臎n臎 ve vztazích mezi v臎艡ícími r暖zných nábo啪enství, kte艡í za膷ali pova啪ovat dialog za rozhodující.

Mám na mysli zejména Dokument o lidském bratrství pro sv臎tový mír a spole膷né sou啪ití, který jsem v roce 2019 podepsal s velkým imámem Al Azharu Ahmadem Al- Tajíbem. Dnes je v拧ak zapot艡ebí více dialogu. Práv臎 v této dob臎, kdy je tolik otev艡ených konflikt暖 a hrozeb válek, si uv臎domujeme, 啪e 鈥瀞v臎t se bez dialogu dusí鈥� (pape啪 Franti拧ek, 15. 膷ervna 2014).

Je t艡eba vést otev艡ený, up艡ímný a stálý dialog. Nábo啪enství v臎dí, 啪e 鈥瀌ialog a modlitba spolu rostou, nebo hynou. Vztah 膷lov臎ka s Bohem je 拧kolou a potravou dialogu s lidmi鈥� (pape啪 Franti拧ek, 30. zá艡í 2013). Z tohoto d暖vodu byla na cest臎 podniknuté v duchu Assisi z podn臎tu komunity Sant'Egidio modlitba v啪dy úst艡edním rozm臎rem. V臎艡íme toti啪 v pokornou a tichou sílu modlitby.

Po roce 1989 se sv臎t globalizoval a sjednotil v mnoha ohledech, jako jsou finance a obchod, komunikace. P艡esto v拧ak stále z暖stával hluboce rozd臎len. Rozd臎lení bylo 啪iveno duchem podezíravosti, který zp暖sobil, 啪e vojenská za艡ízení nejen z暖stala zachována, ale je拧t臎 se zv臎t拧ila. Jde o zbo啪拧t臎ní ozbrojené síly: Od doby vývoje jaderných, chemických a biologických zbraní a obrovských a stále rostoucích mo啪ností, které nabízejí nové technologie, získala válka nekontrolovatelnou ni膷ivou sílu. Popravd臎 艡e膷eno, nikdy nem臎lo lidstvo nad sebou tolik moci a nic nezaru膷uje, 啪e ji vyu啪ije dob艡e (Fratelli Tutti). Andrea Riccardi na t臎chto stránkách správn臎 pí拧e: 鈥濶acházíme se v dob臎, kdy p艡íli拧 mnoho lidí m暖啪e vést válku, proto啪e mají k dispozici stra拧livé zbran臎鈥�.

Nejsme v拧ak ochromeni strachem, i kdy啪 nás to znepokojuje. Nerezignujeme na nadvládu síly a arogance. Nez艡íkáme se dialogu a nedovolujeme, aby duch nenávisti a války zasáhl nábo啪enské sv臎ty a du拧e v臎艡ících. Nevracejme se zp臎t na ekumenické a mezinábo啪enské cest臎, která trvala tolik let, jak by si to p艡ál duch rozd臎lení a zla! 鈥濶ábo啪enství nelze pou啪ívat k válce. Svatý je pouze mír a nikdo a钮 nepou啪ívá jméno Bo啪í k po啪ehnání teroru a násilí,鈥� 艡ekl jsem p艡i ú膷asti na jednom z t臎chto setkání (pape啪 Franti拧ek, 艠ím, 25. 艡íjna 2022).

To je v臎domí získané na cest臎 dialogu, p艡átelství a modlitby: 啪e mír je svatý a Bo啪í jméno nelze pou啪ívat k boji a teroru! Toto v臎domí je roz拧í艡ené a zako艡en臎né v lidu prostých v臎艡ících, kte艡í cht臎jí mír. Jejich modlitby a modlitby t臎ch, kte艡í trpí válkou, podporují dialog.

V臎艡ící, a zejména nábo啪en拧tí p艡edstavitelé a v暖dci, tak formováni dlouholetým p艡átelstvím tvo艡í 鈥瀞í钮 míru, která chrání sv臎t a zejména ty nejslab拧í鈥� (pape啪 Franti拧ek, 30. zá艡í 2013). Tato kniha sleduje konstruktivní momenty této sít臎. Proto opakuji to, co jsem 艡ekl, kdy啪 jsem se ú膷astnil jednoho ze Setkání v duchu Assisi, které podporovalo Sant'Egidio, p艡ed 艡ímským Koloseem: 鈥濾idíte-li kolem sebe války, nerezignujte! Lidé tou啪í po míru!鈥�.