蜜桃交友

Pape? Franti?ek

Tato kniha nazvaná ?Slova míru“ vydává svědectví o dlouhé cestě od Mezinábo?enského setkání za mír v Assisi v roce 1986, které si p?ál svatý Jan Pavel II., a? po sou?asnost. Prost?ednictvím sbírky text? Andrey Riccardiho, pronesených v rámci těchto ka?doro?ních setkání, lze vnímat problémy sou?asnosti, hrozby války a o?ekávání míru. Vyvstávají také energie a naděje, které vzbuzuje dialog mezi nábo?enstvími a mezi vě?ícími. Právě tyto pocity nám v?dy pomáhají nep?estat doufat, ?e mír je mo?ný.

Intuice pape?e Wojtyly, který svolal r?zná nábo?enství do Assisi, aby se modlila vedle sebe a nikoli u? proti sobě, byla odvá?ná. Stále je?tě probíhala studená válka a doba se jevila hrozivě. Nábo?enství mohla na jedné straně p?edstavovat zdroje míru, ale na druhé straně konflikty p?i?ivovat nebo sakralizovat.

Událost v Assisi ohromila svět svou novostí. Ti, kdo onoho 27. ?íjna v Assisi za?ili, vědí, ?e i z dálky to lidé vnímali jako historickou událost. Nechyběly v?ak ani kontroverze, jak tomu u historických událostí ?asto bývá. Problémem bylo, jak v této cestě pokra?ovat po velké události v Assisi. Jan Pavel II. na závěr setkání ?ekl: ?Není míru bez nezdolné v?le dosáhnout míru. Mír ?eká na své proroky“ (Jan Pavel II., Assisi, 27. ?íjna 1986).

Assisi ?nemohlo a nemělo z?stat izolovanou událostí“, jak jsem sám ?ekl p?i p?ijetí nábo?enských p?edstavitel? v ?ímě na závěr Mezinárodního setkání za mír 30. zá?í 2013: ?Pokra?ovali jste v této cestě a zvý?ili její dynamiku, zapojili jste do dialogu významné osobnosti v?ech nábo?enství a laické i humanistické exponenty. Právě v těchto měsících cítíme, ?e svět pot?ebuje ducha, který o?ivil toto historické setkání. Pro?? Proto?e tolik pot?ebuje mír. Nikdy se nem??eme smí?it s bolestí celých národ?, rukojmích války, bídy a vyko?is?ování. Cesta Assisi v letech následujících po roce 1986 byla aktem d?věry v modlitbu a dialog za mír“.

Na této cestě se se?ly z nábo?enského hlediska r?zné osobnosti, putovalo se na r?zná místa světa. Nejprve dvakrát v ?ímě, ve ?tvrti Zátibe?í, pak ve Var?avě v roce 1989, kdy? se chystal pád Berlínské zdi, nebo v Bukure?ti. V roce 1998 p?ipravilo toto setkání p?du pro první apo?tolskou cestu pape?e Jana Pavla II. do pravoslavné země. Duch Assisi v praxi dialogu a p?átelství formoval po staletí mu?e a ?eny míru z r?zných nábo?enství, vzdálených ?i nep?átelských.

Cesta, po ní? se ka?doro?ně vydáváme, nazna?uje směr: je jím odvaha k dialogu. Nábo?en?tí p?edstavitelé jsou povoláni k tomu, aby byli skute?nými tv?rci dialogu, aby p?i budování míru vystupovali nikoli jako prost?edníci, ale jako autenti?tí zprost?edkovatelé. Ka?dý z nás je povolán být ?emeslníkem míru, který sjednocuje, a nerozděluje, hasí nenávist, a neudr?uje ji, otevírá cesty dialogu, a nestaví nové zdi!

Dialog, setkání má ve světě nastolit kulturu dialogu, kulturu setkání. Na této cestě se nábo?enské světy sblí?ily. I kdy? stále existují oblasti a situace fundamentalismu, které vyvolávají obavy, v 21. století do?lo k hluboké změně ve vztazích mezi vě?ícími r?zných nábo?enství, kte?í za?ali pova?ovat dialog za rozhodující.

Mám na mysli zejména Dokument o lidském bratrství pro světový mír a spole?né sou?ití, který jsem v roce 2019 podepsal s velkým imámem Al Azharu Ahmadem Al- Tajíbem. Dnes je v?ak zapot?ebí více dialogu. Právě v této době, kdy je tolik otev?ených konflikt? a hrozeb válek, si uvědomujeme, ?e ?svět se bez dialogu dusí“ (pape? Franti?ek, 15. ?ervna 2014).

Je t?eba vést otev?ený, up?ímný a stálý dialog. Nábo?enství vědí, ?e ?dialog a modlitba spolu rostou, nebo hynou. Vztah ?lověka s Bohem je ?kolou a potravou dialogu s lidmi“ (pape? Franti?ek, 30. zá?í 2013). Z tohoto d?vodu byla na cestě podniknuté v duchu Assisi z podnětu komunity Sant'Egidio modlitba v?dy úst?edním rozměrem. Vě?íme toti? v pokornou a tichou sílu modlitby.

Po roce 1989 se svět globalizoval a sjednotil v mnoha ohledech, jako jsou finance a obchod, komunikace. P?esto v?ak stále z?stával hluboce rozdělen. Rozdělení bylo ?iveno duchem podezíravosti, který zp?sobil, ?e vojenská za?ízení nejen z?stala zachována, ale je?tě se zvět?ila. Jde o zbo??tění ozbrojené síly: Od doby vývoje jaderných, chemických a biologických zbraní a obrovských a stále rostoucích mo?ností, které nabízejí nové technologie, získala válka nekontrolovatelnou ni?ivou sílu. Popravdě ?e?eno, nikdy nemělo lidstvo nad sebou tolik moci a nic nezaru?uje, ?e ji vyu?ije dob?e (Fratelli Tutti). Andrea Riccardi na těchto stránkách správně pí?e: ?Nacházíme se v době, kdy p?íli? mnoho lidí m??e vést válku, proto?e mají k dispozici stra?livé zbraně“.

Nejsme v?ak ochromeni strachem, i kdy? nás to znepokojuje. Nerezignujeme na nadvládu síly a arogance. Nez?íkáme se dialogu a nedovolujeme, aby duch nenávisti a války zasáhl nábo?enské světy a du?e vě?ících. Nevracejme se zpět na ekumenické a mezinábo?enské cestě, která trvala tolik let, jak by si to p?ál duch rozdělení a zla! ?Nábo?enství nelze pou?ívat k válce. Svatý je pouze mír a nikdo a? nepou?ívá jméno Bo?í k po?ehnání teroru a násilí,“ ?ekl jsem p?i ú?asti na jednom z těchto setkání (pape? Franti?ek, ?ím, 25. ?íjna 2022).

To je vědomí získané na cestě dialogu, p?átelství a modlitby: ?e mír je svatý a Bo?í jméno nelze pou?ívat k boji a teroru! Toto vědomí je roz?í?ené a zako?eněné v lidu prostých vě?ících, kte?í chtějí mír. Jejich modlitby a modlitby těch, kte?í trpí válkou, podporují dialog.

Vě?ící, a zejména nábo?en?tí p?edstavitelé a v?dci, tak formováni dlouholetým p?átelstvím tvo?í ?sí? míru, která chrání svět a zejména ty nejslab?í“ (pape? Franti?ek, 30. zá?í 2013). Tato kniha sleduje konstruktivní momenty této sítě. Proto opakuji to, co jsem ?ekl, kdy? jsem se ú?astnil jednoho ze Setkání v duchu Assisi, které podporovalo Sant'Egidio, p?ed ?ímským Koloseem: ?Vidíte-li kolem sebe války, nerezignujte! Lidé tou?í po míru!“.