Pape啪 k belgick茅 c铆rkvi: Pro啪铆v谩me men拧inov茅 k艡es钮anstv铆, 啪谩d谩 se odvaha k c铆rkevn铆 konverzi
Jana Gruberová 鈥� Pope
Vkusn臎 a dynamicky vedené setkání, prokládané zp臎vy z Taizé za varhanního doprovodu, v této nejv臎t拧í secesní budov臎 sv臎ta uvedl bruselský arcibiskup mons. Luc Terlinden. P艡edstavil pape啪i církev s dlouhou misijní a sociální tradici, p艡i膷em啪 poukázal na belgického misioná艡e sv. Damiána z Molokai, církev, která s nad臎jí a nad拧ením p艡ivítala synodální proces. Arcibiskup Terlinden pape啪i p艡islíbil synodální ú膷ast v拧ech pastora膷ních pracovník暖, 啪en i mu啪暖, z nich啪 n臎kte艡í poté ve svých stru膷ných, v臎cných a výsti啪ných sv臎dectvích p艡iblí啪ili jazykovou rozmanitost a rozsáhlé p暖sobení belgické církve, v膷etn臎 艡ady pal膷ivých otázek.
N臎meckojazy膷ný fará艡 jedné venkovské farnosti a bývalý misioná艡 hovo艡il o nebývalé energii, kterou ve starobylé belgické církvi vyvolal synodální proces a dotazoval se na roli pastý艡暖 v jeho rámci. Mladá pastora膷ní pracovnice nadnesla otázky mladých lidí, kte艡í od církve o膷ekávají liturgickou intenzitu, odvahu víry a sv臎dectví o ví艡e, podíl na utvá艡ení budoucí kultury, otev艡enost v拧em p艡íchozím, úctu k 啪ivotu. Zajímalo ji, jak tato r暖znorodá o膷ekávání skloubit. Laický teolog pape啪i pod臎koval za dokument (daný formou motu proprio) Ad theologiam promovendam, který belgické teology povzbudil k rozvíjení teologie vnímavé ke kontext暖m. Jako ú膷astník metodologické komise sekretariátu synody zmínil rovn臎啪 metodu 鈥瀝ozhovoru v Duchu鈥�, která zjevn臎 p艡iná拧í hojné ovoce, a ptal se na pokra膷ování synodality v západních církvích.
Hluboké sv臎dectví pronesla zástupkyn臎 center, která p艡ijímají ob臎ti zneu啪ívání v církvi. Tato sociáln臎 anga啪ovaná 啪ena, která pracovala rovn臎啪 ve vlámském a federálním parlamentu, vyu啪ila p艡íle啪itost, jak 鈥瀙艡etvo艡it hn臎v a bolest v konkrétní pomoc鈥�. Jak prohlásila, p暖vodn臎 se domnívala, 啪e touto prací musí zachránit Kristovu církev, ale nakonec Boha potkala práv臎 v lidech zran臎ných na duchu i na t臎le. 艠eholnice z komunity inspirované franti拧kánskou spiritualitou mluvila o hodnot臎 v臎rnosti a jejím p艡edávání dne拧ním mladým lidem. A kone膷n臎 pomocný v臎ze艌ský kaplan a otec t艡í d臎tí vyslovil 鈥瀙rorockou kritiku destruktivního v臎ze艌ského systému鈥� a dotazoval se na roli k艡es钮an暖 v kontextu belgického trestního 艡ádu.
Pape啪i Franti拧kovi poté p艡ipadla nelehká úloha reagovat na toto mno啪ství podn臎t暖 a názor暖 vycházejících z církve, kterou v úvodu svého projevu tlumo膷eného simultánn臎 na velkoplo拧ných obrazovkách, ihned ozna膷il za církev 鈥瀡 pohybu鈥�. Sv暖j proslov soust艡edil na trojici témat: evangelizace, radost, milosrdenství.
鈥瀂m臎ny na拧í doby a krize víry, kterou pro啪íváme na Západ臎, nás vedou k tomu, abychom se vrátili k tomu podstatnému, tedy k evangeliu, aby dobrá zpráva, kterou Je啪í拧 p艡inesl sv臎tu, byla znovu hlásána v拧em a aby zazá艡ila její krása. Krize - ka啪dá krize - je 膷asem, který se nabízí, aby námi ot艡ásl, aby nás zpochybnil a zm臎nil. Je to vzácná p艡íle啪itost - v biblickém jazyce 艡íkáme kairòs, zvlá拧tní p艡íle啪itost - jako se to stalo Abrahamovi, Moj啪í拧ovi a prorok暖m. Od k艡es钮anství usazeného v pohostinném spole膷enském rámci jsme se posunuli ke k艡es钮anství 鈥瀖en拧inovému鈥�, nebo spí拧e ke k艡es钮anství zalo啪enému na sv臎dectví. A to vy啪aduje odvahu k církevní konverzi, k zahájení pastora膷ních prom臎n, které se týkají také zvyk暖, model暖 a jazyk暖 víry, aby skute膷n臎 slou啪ily evangelizaci鈥�.
Tato odvaha se vy啪aduje také od kn臎啪í, aby pouze nespravovali d臎dictví minulosti, ale byli pozorní k uchopení 膷asto implicitních otázek evangelia, pokra膷oval pape啪 a poukázal na legitimní koexistenci r暖zných sn暖 a spiritualit mladých lidí v církvi. Je zde toti啪 místo pro ka啪dého a nikdo nemá být kopií toho druhého. Jednota v církvi není uniformita, ale nalezení harmonie v rozmanitosti. V souvislosti se synodou Franti拧ek vyzdvihl:
鈥濻ynodální proces musí být návratem k evangeliu; nesmí mít mezi svými prioritami n臎jakou 鈥瀖ódní鈥� reformu, ale otázku: jak m暖啪eme dosáhnout toho, aby evangelium oslovilo spole膷nost, která mu u啪 nenaslouchá nebo se od víry odvrátila? Polo啪me si v拧ichni tuto otázku鈥�.
Druhým slovem 鈥� radost 鈥� pape啪 nerozumí konzumní zábavu, ale vnit艡ní radost, která doprovází a udr啪uje 啪ivot i v temných nebo bolestných chvílích.
鈥濲e to dar, který p艡ichází sh暖ry, který pochází od Boha. Je to radost srdce vzbuzená evangeliem: je to v臎domí, 啪e na cest臎 nejsme sami a 啪e i v situacích ubohosti, h艡íchu, trápení je nám B暖h nablízku, stará se o nás a nedovolí smrti, aby m臎la poslední slovo. B暖h je blízko: blízkost ... Dávno p艡edtím, ne啪 se stal pape啪em, Joseph Ratzinger napsal, 啪e 鈥濳de chybí radost, kde skomírá humor, tam není ani Duch svatý [...] a naopak: radost je znamením milosti鈥�.
Krom臎 hlásání evangelia a radosti pot艡ebuje církev milosrdenství. Evangelium, p艡ijaté a sdílené, p艡ijaté a darované, nás vede k radosti, proto啪e nám dává objevit, 啪e B暖h je Otec milosrdenství, kterého dojímáme a který nás pozvedá z na拧ich pád暖, vysv臎tlil pape啪.
鈥濼o se nám tvá艡í v tvá艡 zku拧enosti se zlem m暖啪e n臎kdy zdát 鈥瀗espravedlivé鈥�, proto啪e jednodu拧e uplat艌ujeme pozemskou spravedlnost, která 艡íká: 鈥濳do se dopustí zla, musí zaplatit鈥�. Bo啪í spravedlnost je v拧ak vy拧拧í: ti, kdo se dopustili zla, jsou povoláni k náprav臎, ale k uzdravení ve svém srdci pot艡ebují milosrdnou Bo啪í lásku. Nezapomínejte: B暖h odpou拧tí v拧echno a odpou拧tí v啪dycky; práv臎 svým milosrdenstvím nás B暖h ospravedl艌uje, tímto milosrdenstvím nás 膷iní spravedlivými, proto啪e nám dává nové srdce, nový 啪ivot鈥�.
Milosrdenství pot艡ebujeme k tomu, abychom byli církví, která se 膷iní slu啪ebnicí v拧ech, ani啪 by si n臎koho podma艌ovala. Jedním z ko艡en暖 násilí je toti啪 zneu啪ívání moci, kdy vyu啪íváme vlastních rolí k tomu, abychom druhé drtili nebo jimi manipulovali, zd暖raznil pape啪 Franti拧ek. V záv臎ru p艡ipomn臎l dílo belgického malí艡e René Magritta z roku 1960, nazvané 鈥濧kt víry鈥�. Zobrazuje dve艡e zav艡ené zevnit艡, které jsou v拧ak uprost艡ed prora啪ené a otevírají se do nebe.
To je obraz, který vám zanechávám jako symbol církve, která nikdy nezavírá své dve艡e, prosím: nikdy nezavírá své dve艡e, církve, která ka啪dému nabízí otev艡ení se nekone膷nu, která doká啪e hled臎t dál. To je církev, která evangelizuje, 啪ije radostí z evangelia, praktikuje milosrdenství.
