Pape啪暖v prvn铆 proslov v Belgii: Nedopus钮me, aby zbran臎 diktovaly pr谩vo
Jana Gruberová 鈥� Pope
鈥濻 vd臎膷ným srdcem nav拧t臎vuji Belgii, znamení a most míru, kde spolu ve vzájemném respektu 啪ijí r暖zné kultury, jazyky a národy. Ké啪 B暖h 啪ehná Belgii!鈥�. Tato slova pape啪 vepsal do Knihy cti na zámku Laeken b臎hem zdvo艡ilostní náv拧t臎vy belgické královské rodiny.
Nepostradatelný most k budování míru a odmítnutí války, tém臎艡 syntéza Evropy, od ní啪 je t艡eba znovu za膷ít její obnovu, fyzickou, morální i duchovní. Takto pape啪 poté definoval Belgii ve svém prvním projevu, který v tém啪e zámku adresoval p艡edstavitel暖m státních ú艡ad暖, ob膷anské spole膷nosti a diplomatickému sboru.
鈥濪alo by se 艡íci, 啪e Belgie je mostem: mezi kontinentem a britskými ostrovy, mezi germánskými a frankofonními oblastmi, mezi jihem a severem Evropy. Mostem, který umo啪艌uje roz拧í艡ení shody a ústup spor暖. Mostem, kde se ka啪dý 膷lov臎k se svým jazykem, mentalitou a p艡esv臎d膷ením setkává s druhým a volí slovo, dialog a sdílení jako prost艡edek k navázání vztahu. Místo, kde se 膷lov臎k u膷í, 啪e jeho vlastní identita není modlou ani p艡eká啪kou, ale pohostinným prostorem, odkud lze vycházet a kam se lze vracet, kde lze podporovat platné vým臎ny a spole膷n臎 hledat nové rovnováhy, budovat nové syntézy. Mostem, který podporuje obchod, spojuje a umo啪艌uje dialog civilizací, a tedy nepostradatelným k utvá艡ení míru a zapuzení války鈥�.
A膷koli Belgie není p艡íli拧 velký stát, její zvlá拧tní historie zp暖sobila, 啪e bezprost艡edn臎 po skon膷ení druhé sv臎tové války unavené a vy膷erpané národy Evropy, které se vydaly na vá啪nou cestu smí艡ení, spolupráce a integrace, vzhlí啪ely k Belgii jako k p艡irozenému sídlu hlavních evropských institucí, pokra膷oval pape啪. Vzhledem k tomu, 啪e se Belgie nacházela na zlomové linii mezi germánským a latinským sv臎tem, jevila se jako ideální místo, tém臎艡 syntéza Evropy, z n臎ho啪 je t艡eba vycházet p艡i její fyzické, morální a duchovní obnov臎. Proto dnes Evropa pot艡ebuje Belgii, aby si p艡ipomn臎la své d臎jiny, tvo艡ené kulturou a vzd臎láním, ale také mnoha válkami a touhou po nadvlád臎.
鈥濫vropa pot艡ebuje Belgii, aby pokra膷ovala v cest臎 míru a bratrství mezi národy, které ji tvo艡í. Tato zem臎 v拧em ostatním p艡ipomíná, 啪e kdy啪 se - na základ臎 nejr暖zn臎j拧ích a neudr啪itelných výmluv - p艡estanou respektovat hranice a smlouvy a p艡enechá se zbraním vytvá艡ení práva, které rozvrací platné zákony, otev艡e se Pando艡ina sk艡í艌ka a v拧echny v臎try prudce zavanou. Shoda a mír toti啪 nejsou vít臎zstvím, které se získává jednou prov啪dy, ale spí拧e úkolem a neustálým posláním, které je t艡eba p臎stovat, o které je t艡eba pe膷ovat s hou啪evnatostí a trp臎livostí. Pokud si lidé p艡estanou p艡ipomínat minulost, mají znepokojivou schopnost znovu upadnout i poté, co kone膷n臎 znovu povstanou, a zapomenout na utrpení a stra拧livé náklady, které zaplatily p艡edchozí generace. V této historické chvíli se domnívám, 啪e Belgie musí sehrát d暖le啪itou roli: jsme toti啪 nablízku tém臎艡 sv臎tové válce,鈥� dodal pape啪.
Krom臎 hrozící války se Evropa potýká rovn臎啪 s demografickým poklesem. Obdobn臎 jako v Lucemburku pape啪 vyzval k investicím do budoucnosti, které by dávaly 拧anci 啪ivotu.
鈥濾 této dob臎 existují dv臎 pohromy: válka, která se m暖啪e zm臎nit ve sv臎tový konflikt, a demografický propad. V tomto ohledu musíme být prakti膷tí: m臎jte d臎ti!鈥�
V úst艡ední 膷ásti své první promluvy k oficiálním belgickým p艡edstavitel暖m se pape啪 v臎noval bolestnému problému zneu啪ívání nezletilých ze strany katolických kn臎啪í a nucených adopcí d臎tí, které se narodily svobodným matkám. Na tuto smutnou kapitolu belgických d臎jin poukázali ve svých p艡edchozích projevech belgický král Filip a premiér Alexander De Croo, který se do啪adoval konkrétních opat艡ení ze strany církve. Pape啪 ve své odpov臎di zvolil obraz svaté a h艡í拧né církve, která 啪ije ve 鈥瀡臎膷né koexistenci sv臎tla a stínu, s výsledky 膷asto velké velkorysosti a skv臎lé ob臎tavosti a n臎kdy bohu啪el s výskytem bolestných protimluv暖鈥�.
鈥濵ám na mysli dramatické události zneu啪ívání d臎tí 鈥� o kterých se zmínili ministerský p艡edseda a král, metlu, kterou církev 艡e拧í rozhodn臎 a pevn臎, naslouchá a doprovází zran臎né a realizuje kapilární preventivní program po celém sv臎t臎. Brat艡i a sestry, je to hanba, ostudné zneu啪ívání d臎tí, a s touto hanbou musíme nalo啪it, prosit o odpu拧t臎ní a problém vy艡e拧it. Dnes je v samotné církvi tento zlo膷in a církev se musí styd臎t a prosit za odpu拧t臎ní a sna啪it se tuto situaci 艡e拧it s k艡es钮anskou pokorou a ud臎lat v拧e pro to, aby se to u啪 neopakovalo. Jediné zneu啪ití sta膷í k tomu, aby se za n臎j církev styd臎la, musí za n臎j po啪ádat o odpu拧t臎ní. Je to na拧e hanba a na拧e poní啪ení鈥�.
Pape啪 také uvedl, 啪e je 鈥瀦armoucen fenoménem nucených adopcí, ke kterým v Belgii docházelo v 50. a啪 70. letech 20. století鈥�. Jak prohlásil, byly bohu啪el výsledkem mentality roz拧í艡ené ve v拧ech vrstvách spole膷nosti natolik, 啪e ti, kdo podle ní jednali, ve sv臎domí v臎艡ili, 啪e konají dobro, a to jak dít臎te, tak matky:
鈥災宎sto se rodina a dal拧í sociální akté艡i, v膷etn臎 církve, domnívali, 啪e k odstran臎ní negativního stigmatu, které v té dob臎 bohu啪el postihlo neprovdanou matku, je pro dobro obou, matky i dít臎te, vhodn臎j拧í, aby dít臎 bylo adoptováno. Vyskytly se dokonce p艡ípady, kdy n臎které 啪eny nem臎ly mo啪nost volby, zda si dít臎 ponechají, nebo je dají k adopci. A to se d臎je i dnes v n臎kterých kulturách, v n臎kterých zemích鈥�.
鈥濲ako nástupce apo拧tola Petra se modlím k Bohu, aby církev v sob臎 v啪dy na拧la sílu nep艡izp暖sobovat se dominantní kultu艡e, a to i tehdy, kdy啪 tato kultura pou啪ívá evangelijní hodnoty a manipuluje s nimi, aby z nich vyvodila nepat艡i膷né záv臎ry, jejich啪 t臎啪kým d暖sledkem je utrpení a vylou膷ení鈥�, ujistil pape啪 Franti拧ek.
鈥濵odlím se, aby vládci um臎li p艡ijmout odpov臎dnost, riziko a 膷est míru a um臎li se odvrátit od nebezpe膷í, hanebnosti a nesmyslnosti války. Modlím se, aby se báli soudu sv臎domí, d臎jin a Boha a obrátili své o膷i a srdce a v啪dy kladli na první místo spole膷né dobro... V této dob臎, kdy se ekonomika tolik rozvinula, jsou v n臎kterých zemích investicemi, které p艡iná拧ejí nejv臎t拧í p艡íjmy, továrny na zbran臎.鈥�
T臎mito intenzivními invokacemi zakon膷il pape啪 sv暖j první projev v Belgii, který pronesl na zámku Laeken a adresoval jej státním p艡edstavitel暖m, ob膷anské spole膷nosti a diplomatickému sboru.
