Pape?ova homilie na Papui-Nové Guineji: Je?í? uzdravuje vnit?ní hluchotu a němotu na?eho srdce
První slovo, které nám dnes B?h adresuje, zní: ?Vzmu?te se, nebojte se!“ (Iz 35,4). Prorok Izaiá? to ?íká v?em, kdo jsou ztrápení v srdci. Povzbuzuje tak sv?j lid a i uprost?ed tě?kostí a utrpení jej vyzývá, aby vzhlí?el vzh?ru, k horizontu naděje a budoucnosti: B?h p?ijde, aby nás zachránil, p?ijde a v onen den se ?otev?ou o?i slepých a odemknou se u?i hluchých“ (Iz 35,5).
Toto proroctví se naplnilo v Je?í?i. Ve vyprávění svatého Marka jsou zd?razněny zejména dvě věci: vzdálenost hluchoněmého a Je?í?ova blízkost.
Vzdálenost hluchoněmého. Tento mu? se nachází v zeměpisné oblasti, kterou bychom v dne?ním jazyce nazvali ?periferií“. Území Dekapole le?í za Jordánem, daleko od nábo?enského centra, kterým je Jeruzalém. Tento hluchoněmý mu? v?ak zakou?í i jiný druh odlehlosti; je daleko od Boha a je daleko od lidí, proto?e nem??e komunikovat: je hluchý, a proto nem??e sly?et druhé, je němý, a proto nem??e s druhými mluvit. Tento ?lověk je od?íznut od světa, je izolován, je vězněm své hluchoty a němoty, a proto se nem??e otev?ít druhým, aby s nimi komunikoval.
Tento stav hluchoněmého m??eme vykládat i v jiném smyslu, proto?e i nám se m??e stát, ?e budeme od?íznuti od spole?enství a p?átelství s Bohem a se svými bratry a sestrami, kdy? více ne? na?e u?i a jazyk je zablokováno srdce. Existuje vnit?ní hluchota a němota srdce, která závisí na v?em, co nás uzavírá v nás samých, uzavírá nás p?ed Bohem, uzavírá nás p?ed druhými: sobectví, lhostejnost, strach riskovat a vystavovat se nebezpe?í, zá??, nenávist a seznam by mohl pokra?ovat. To v?e nás vzdaluje: od Boha, vzdaluje nás to od na?ich bratr? a také od nás samých; a vzdaluje nás to od radosti ze ?ivota.
Na tuto vzdálenost, brat?i a sestry, B?h odpovídá opakem, Je?í?ovou blízkostí. Ve svém Synu chce B?h ukázat p?edev?ím toto: ?e je Bohem blízkým, Bohem soucitným, kterému zále?í na na?em ?ivotě, který p?ekonává v?echny vzdálenosti. A v úryvku evangelia skute?ně vidíme Je?í?e, jak jde do těchto odlehlých území, jak vychází z Judska vst?íc pohan?m (srov. Mk 7,31).
Je?í? svou blízkostí uzdravuje, lé?í lidskou němotu a hluchotu: kdy? se toti? cítíme vzdáleni nebo se rozhodneme udr?ovat si odstup - odstup od Boha, odstup od brat?í a sester, odstup od těch, kdo jsou jiní ne? my -, pak se uzavíráme, zabarikádujeme se sami v sobě a nakonec se otá?íme jen kolem svého ega, nesly?íme Bo?í slovo a volání bli?ního, a proto nejsme schopni mluvit s Bohem a s bli?ním.
A vy, brat?i a sestry, kte?í obýváte tuto tak vzdálenou zemi, mo?ná máte p?edstavu, ?e jste odděleni, odděleni od Boha, odděleni od lidí, a to není správné, nikoli: v?dy? jste sjednoceni, sjednoceni v Duchu svatém, sjednoceni v Bohu! A Hospodin ka?dému z vás ?íká: ?Otev?i se!“. To je to nejd?le?itěj?í: otev?ít se Bohu, otev?ít se brat?ím, otev?ít se evangeliu a u?init z něj kompas svého ?ivota.
I vám dnes B?h ?íká: ?Odvahu, neboj se, papuánský lide! Otev?i se! Otev?i se radosti z evangelia, otev?i se setkání s Bohem, otev?i se lásce svých brat?í“. Ké? nikdo z nás nez?stane p?ed tímto pozváním hluchý a němý. A ké? vás na této cestě provází blahoslavený Jan K?titel Mazzucconi: navzdory mnoha nesnázím a nep?átelství p?inesl Krista do va?eho st?edu, aby nikdo nez?stal hluchý p?ed radostným poselstvím spásy a v?ichni mohli rozvázat své jazyky, aby zpívali Bo?í lásku. Ké? se tak dnes stane i vám!