蜜桃交友

Tuto slavnost charakterizují dv臎 znamení: prvním je tradi膷ní 鈥瀞níh鈥�, který bude padat zanedlouho, b臎hem Magnificat; druhým je ikona Salus populi romani. Tato dv臎 znamení, pokud je dob艡e vylo啪íme, nám mohou pomoci pochopit poselství Bo啪ího slova, které jsme se modlili v 啪almech a sly拧eli ve 膷tení.

鈥濻níh鈥�. Je to jen folklór, nebo má symbolickou hodnotu? Zále啪í na nás, na tom, jak jej vnímáme a jaký mu dáváme význam. V拧ichni víme, 啪e evokuje zázra膷ný úkaz, který pape啪i Liberiovi ukázal místo, kde m臎la být postavena prvotní bazilika. Av拧ak skute膷nost, 啪e se toto znamení opakuje p艡i dne拧ní slavnosti, uvnit艡 baziliky a p艡i liturgii, nás vybízí k tomu, abychom ho 膷etli spí拧e symbolicky.

A tak navrhuji, abychom se nechali vést dv臎ma ver拧i z knihy Sirachovcovy, kde se o sn臎hu, který B暖h nechává padat z nebe, 艡íká následující: 鈥濷ko obdivuje krásu jeho b臎losti, nad jeho p艡ívalem srdce 啪asne鈥� (Sir 43,18).

Mudrc zde zd暖raz艌uje dvojí pocit, který tento p艡írodní jev v lidské du拧i vyvolává: obdiv a ú啪as. P艡i pohledu na padající sníh 鈥瀘ko obdivuje鈥� a 鈥瀞rdce 啪asne鈥�. A to nás vede p艡i výkladu znamení sn臎hu: lze ho chápat jako symbol milosti, tj. skute膷nosti, která v sob臎 spojuje krásu a bezplatnost. Je to n臎co, co si nelze zaslou啪it, nato啪 koupit, lze to p艡ijmout pouze jako dar, a jako takové je to také zcela nep艡edvídatelné, stejn臎 jako sn臎啪ení v 艠ím臎 uprost艡ed léta. Milost vzbuzuje obdiv a ú啪as. Nezapomínejme na tato dv臎 slova: schopnost obdivu a schopnost ú啪asu. A tyto dv臎 schopnosti nesmíme ztratit, proto啪e vstupují do zku拧enosti na拧í víry.

A s tímto vnit艡ním postojem se nyní ná拧 pohled m暖啪e obrátit k druhému, mnohem d暖le啪it臎j拧ímu znamení: starobylé mariánské ikon臎, která je tak艡íkajíc klenotem této baziliky. V ní milost pln臎 nabývá své k艡es钮anské podoby v obraze Panny Marie s Dít臎tem. Svatá Matka Bo啪í. Zde se milost zjevuje ve své konkrétnosti, zbavená v拧ech mytologických, magických 膷i spiritualistických p艡íkrov暖, které na nábo啪enství v啪dy 膷íhají. Na ikon臎 je jen to podstatné: 沤ena a Syn, stejn臎 jako v textu svatého Pavla, který jsme sly拧eli p艡ed chvílí: 鈥濨暖h poslal svého Syna, narozeného z 啪eny鈥� (Gal 4,4). 沤ena je plná milosti, po膷atá bez h艡íchu, neposkvrn臎ná jako 膷erstv臎 napadaný sníh. B暖h na ni pohlédl s obdivem a ú啪asem - i B暖h 啪asne ... - a vyvolil si ji za Matku, proto啪e je dcerou jeho Syna: zplozena v n臎m p艡ed 膷asem, stala se jeho Matkou v plnosti 膷asu. Dít臎 dr啪í levou rukou Svatou knihu a pravou 啪ehná; a první po啪ehnanou je ona, Matka, Po啪ehnaná mezi 啪enami. Její tmavý plá拧钮 nechává vyniknout zlatému rouchu jejího Syna: pouze v N臎m p艡ebývá celá plnost bo啪ství; ona, s odhalenou tvá艡í, odrá啪í Jeho slávu. Ud臎lejme si 膷as a jd臎me se podívat na tuto Madonu. Ti拧e se na ni dívejme, s pohledem up艡eným na v拧echny tyto rysy, hle膹me na tuto ikonu, která nás v拧echny tolik posv臎cuje. Ud臎lejme si 膷as a jd臎me se na ni potom podívat.

Proto p艡ichází v臎艡ící lid prosit Matku Bo啪í o po啪ehnání, proto啪e ona je prost艡ednicí milosti, která v啪dy a jedin臎 proudí od Je啪í拧e Krista, a to p暖sobením Ducha svatého. Zvlá拧t臎 v nadcházejícím roce, Svatém, jubilejním roce, p艡ijde do této baziliky mnoho poutník暖, aby prosili Matku Bo啪í o po啪ehnání. Dnes jsme se zde se拧li jako jakýsi p艡edvoj a dovoláváme se její p艡ímluvy za 艠ím, na拧e m臎sto, a za celý sv臎t, zejména za mír: mír, který je pravý a trvalý, jen kdy啪 vychází z kajícných srdcí a srdcí, kterým bylo odpu拧t臎no; odpu拧t臎ní vytvá艡í mír, proto啪e to je Pán暖v u拧lechtilý postoj, odpou拧t臎t; mír, který pochází z Kristova k艡í啪e, z jeho krve, kterou p艡ijal od Marie a vylil na odpu拧t臎ní h艡ích暖.

Na záv臎r bych rád oslovil Nejsv臎t臎j拧í Pannu slovy svatého Cyrila Alexandrijského pronesenými na záv臎r Efezského koncilu: 鈥瀂dravím t臎, ó Maria, Matko Bo啪í, ty, která jsi p艡inesla sv臎tlo, ty nej膷ist拧í. Zdravím t臎, Panno Maria, Matko a slu啪ebnice. Panno, skrze Toho, který se z tebe narodil; Matko, skrze Toho, kterého jsi dr啪ela v náru膷í. [...] Zdravím t臎, Maria, poklade zem臎; sv臎tlo, které nezhasne; z tebe se zrodilo slunce spravedlnosti鈥� (Homilie 11: PG 77). Svatá Matko Bo啪í, oroduj za nás.

A nyní vás vyzývám, abyste v拧ichni spole膷n臎 - uvidíme, zda to zvládnete - v拧ichni spole膷n臎 t艡ikrát zopakovali: 鈥瀂dravím t臎, svatá Matko Bo啪í鈥�. V拧ichni spole膷n臎: [v拧ichni] 鈥瀂dravím t臎, svatá Matko Bo啪í鈥�. Není sly拧et: [v拧ichni] 鈥瀂dravím t臎, svatá Matko Bo啪í鈥�. Je拧t臎 jednou, hlasit臎ji: [v拧ichni] 鈥瀂dravím t臎, svatá Matko Bo啪í鈥�.