Pape?: Literatura vychovává srdce i mysl a u?í naslouchat druh?m
Tiziana Campisi - Vatikán
Dobrá kniha otevírá mysl, povzbuzuje srdce, trénuje pro ?ivot. To jsou slova pape?e Franti?ka, který se chopil pera a papíru, aby budoucí kně?í, ale také "v?ichni pastora?ní ?initelé" a "ka?dý k?es?an" pochopili "hodnotu ?etby román? a básní na cestě osobního zrání". "Listem o úloze literatury ve formaci", napsaným 17. ?ervence a zve?ejněným dnes, 4. srpna, chce pape? "znovu probudit lásku k ?etbě" a p?edev?ím "navrhnout radikální změnu kurzu" v p?ípravě kandidát? kně?ství, aby se více prostoru věnovalo ?etbě literárních děl.
Literatura toti? m??e "vychovávat srdce a mysl pastý?e" ke "svobodnému a pokornému uplatňování vlastní racionality" a k "plodnému poznání plurality lidských jazyk?", m??e roz?i?ovat lidskou citlivost a vést k "velké duchovní otev?enosti". Úkolem vě?ících, a zvlá?tě kně?í, je navíc "dotýkat se' srdce sou?asného ?lověka, aby se rozechvělo a otev?elo tvá?í v tvá? hlásání Pána Je?í?e", a v tom v?em "má p?ínos, který m??e nabídnout literatura a poezie, nesrovnatelnou hodnotu".
Blahodárné ú?inky ?etby
Franti?ek ve svém listu p?edev?ím zd?razňuje blahodárné ú?inky dobré knihy, která "?asto v prázdninové nudě, v horku a samotě některých opu?těných ?tvrtí" m??e být "oázou, která nás vzdaluje od jiných rozhodnutí, je? nám neprospívají", a která nám ve "chvílích únavy, hněvu, zklamání, neúspěchu, kdy se nám ani v modlitbě neda?í najít klid du?e" m??e pomoci p?ekonat tě?ké chvíle a "získat trochu více klidu". Proto?e mo?ná "tato ?etba otevírá nové vnit?ní prostory", které nám pomáhají neuzavírat se "v těch několika málo obsedantních my?lenkách", které nás pak "neúprosně uvězní".
Lidé se d?íve, "p?ed v?udyp?ítomností médií, sociálních sítí, mobilních telefon? a dal?ích za?ízení", věnovali ?etbě ?astěji, podotýká pape?, který upozorňuje, ?e audiovizuální produkt je sice "uceleněj?í", ale "prostor a ?as na 'obohacení' vyprávění nebo jeho interpretaci jsou obvykle omezené", zatímco p?i ?etbě knihy "je ?tená? mnohem aktivněj?í". Literární dílo je "?ivý a v?dy plodný text". Stává se toti?, ?e "p?i ?etbě je ?tená? obohacen tím, co od autora dostává", a to mu "umo?ňuje, aby rozkvetlo bohatství jeho vlastní osoby".
Věnovat ?as literatu?e v seminá?ích
Je sice pozitivní, ?e "v některých seminá?ích p?ekonáváme posedlost obrazovkami - a jedovatými, povrchními a násilnými fale?nými zprávami - a věnujeme ?as literatu?e, ?etbě, povídání o "knihách, nových ?i starých, které nám stále mnoho ?íkají", uznává Franti?ek, obecně toti? "na forma?ní cestě těch, kdo jsou na cestě k vysvěcené slu?bě", není adekvátní prostor pro literaturu, pova?ovanou za "méně významný projev kultury, který nepat?í na cestu p?ípravy, a tedy do konkrétní pastora?ní zku?enosti budoucích kně?í".
"Takový p?ístup není dobrý", pí?e pape?, nebo? vede k "jisté formě vá?ného intelektuálního a duchovního ochuzení budoucích kně?í", kte?í tak nemají "prost?ednictvím literatury privilegovaný p?ístup k jádru lidské kultury a konkrétněji k jádru lidské bytosti". V praxi má toti? literatura co do ?inění s tím, "co si ka?dý z nás od ?ivota p?eje", a "vstupuje do d?věrného vztahu s na?í konkrétní existencí, s jejími základními napětími, touhami a významy".
Knihy jako spole?níci na cestách
P?i vzpomínce na léta svého u?itelského p?sobení v jezuitské ?kole v Santa Fe v letech 1964-1965 pape? vypráví, ?e p?i výuce literatury měli ?áci studovat Cida (El Cid), zatímco "?ádali, aby ?etli Garcíu Lorcu".
"Tehdy jsem se rozhodl, ?e se budou Cida u?it doma a během hodin se budu zabývat autory, které mají mladí lidé nejraději," vzpomíná Franti?ek a dodává, ?e dávali p?ednost "sou?asným literárním díl?m", ale "?etbou těchto věcí, které je v danou chvíli zaujaly, získali obecněj?í vkus pro literaturu, pro poezii, a pak se p?esunuli k dal?ím autor?m", proto?e "nakonec srdce hledá víc a ka?dý si v literatu?e najde svou vlastní cestu".
V této souvislosti se pape? svě?uje, ?e má rád "tragické autory, proto?e jejich díla bychom v?ichni mohli poci?ovat jako svá vlastní, jako vyjád?ení na?ich vlastních dramat". Pape? upozorňuje, ?e ?lověk by neměl "?íst něco z povinnosti", nýbr? kdy? u? něco ?te, tak by si měl vybírat ?etbu "s otev?eností, p?ekvapením, pru?ností".
P?ivádět k setkání se vtěleným Je?í?em
Vě?ící a kně?í dnes musí p?i hlásání evangelia usilovat o to, aby "p?imě?eně odpověděli na ?ízeň mnoha lidí po Bohu, aby se ji nesna?ili uhasit odcizujícími návrhy nebo odtělesněným Je?í?em Kristem ", aby se "v?ichni mohli setkat s Je?í?em Kristem, který se stal tělem, ?lověkem, p?íběhem". Nikdy se nesmí ztratit ze z?etele "tělo Je?í?e Krista", doporu?uje pape?, "ono tělo tvo?ené vá?němi, emocemi, pocity, konkrétními p?íběhy, rukama, které se dotýkají a uzdravují, pohledy, které osvobozují a povzbuzují, pohostinností, odpu?těním, rozho??ením, odvahou, neohro?eností: jedním slovem láskou". Z tohoto d?vodu, zd?razňuje Franti?ek, "vytrvalé zaobírání se literaturou m??e budoucím kně?ím a v?em pastora?ním pracovník?m pomoci je?tě více vnímat plné lidství" Krista, "v něm? se plně rozlévá jeho bo?ství".
?etba je návyk s kladnými dopady
Pape? v listě také vyjmenovává pozitivní d?sledky, které podle vědc? plynou z "návyku na ?etbu", který pomáhá "získat ?ir?í slovní zásobu", "rozvíjet r?zné aspekty inteligence", "podněcuje p?edstavivost a tvo?ivost", "umo?ňuje nau?it se bohatěji vyjad?ovat", "zlep?uje schopnost soust?edění, sni?uje míru zhor?ení kognitivních funkcí, zmírňuje stres a úzkost". Konkrétně nás ?etba "p?ipravuje na pochopení, a tedy i na ?e?ení r?zných situací, které mohou v ?ivotě nastat", pokra?uje Franti?ek, "p?i ?etbě se no?íme do postav, starostí, dramat, nebezpe?í a obav lidí, kte?í nakonec p?ekonali ?ivotní výzvy". A u Borgese m??eme jít tak daleko, ?e literaturu definujeme jako "naslouchání ně?ímu hlasu".
Zpomalit, rozjímat, naslouchat
Literatura slou?í "k ú?innému zakou?ení ?ivota". A pokud je "ná? bě?ný pohled na svět jakoby 'redukován' a omezen tlakem" r?zných osobních povinností a "i slu?ba - duchovní, pastora?ní, charitativní - se m??e stát" jen ně?ím, co je t?eba udělat, hrozí, ?e "upadneme do chorobné výkonnosti, která banalizuje rozli?ování, ochuzuje citlivost a sni?uje komplexnost".
A tak se v "na?em ka?dodenním ?ivotě" musíme nau?it "distancovat se od toho, co je bezprost?ední", zní pape??v návrh, "zpomalit, kontemplovat a naslouchat", co? se m??e stát, kdy? se zastavíme u ?etby knihy. Pot?ebujeme "obnovit pohostinné, nestrategické zp?soby vztahování se ke skute?nosti", pot?ebujeme, jednodu?e ?e?eno, "odstup, pomalost, svobodu" v p?ístupu k realitě a literatura nám umo?ňuje "trénovat ná? pohled, abychom hledali a zkoumali pravdu o lidech a situacích", "pomáhá nám vyslovit na?i p?ítomnost ve světě".
Navíc, zd?razňuje pape?, "p?i ?etbě literárního textu" se díváme o?ima druhých, rozvíjíme "empatickou sílu p?edstavivosti", "zji??ujeme, ?e to, co cítíme, není jen na?e, je to univerzální, a tak se ani ten nejopu?těněj?í ?lověk necítí sám".
