蜜桃交友

PAPE? FRANTI?EK

Zdravím vás v?echny, lídry mezivládního fóra G7, zdravím Giorgii Meloniovou, zdravím tajemnici Evropské unie a zdravím prezidenty, krále a v?echny, kte?í jsou zde p?ítomni. Toto zamy?lení nese název ?Dopady umělé inteligence na budoucnost lidstva“.

?Písmo svaté svěd?í o tom, ?e B?h dal lidstvu svého Ducha, aby mělo ?moudrost, d?vtip a znalost pro ka?dé dílo“ (Ex 35, 31)“ [1]. Věda a technika jsou tedy mimo?ádnými produkty tv?r?ího potenciálu nás lidí [2].

Umělá inteligence tedy vzniká právě z vyu?ití tohoto tv?r?ího potenciálu, který nám B?h dal.

Umělá inteligence je, jak známo, mimo?ádně mocným nástrojem, který se uplatňuje v mnoha oborech lidského konání: od medicíny po oblast práce, od kultury po komunikaci, od vzdělávání po politiku. A dnes lze s jistotou p?edpokládat, ?e její pou?ívání bude stále více ovlivňovat zp?sob na?eho ?ivota, na?e sociální vztahy a v budoucnu dokonce i zp?sob, jakým pojímáme svou identitu jako lidské bytosti [3].

Téma umělé inteligence je v?ak ?asto vnímáno ambivalentně: na jedné straně vzru?uje kv?li mo?nostem, které nabízí, na druhé straně vyvolává obavy z d?sledk?, které p?edznamenává.

Nelze navíc pochybovat o tom, ?e nástup umělé inteligence p?edstavuje skute?nou kognitivně-industriální revoluci, která p?ispěje k vytvo?ení nového spole?enského systému vyzna?ujícího se slo?itými epochálními proměnami. Umělá inteligence by nap?íklad mohla umo?nit demokratizaci p?ístupu ke znalostem, exponenciální pokrok ve vědeckém výzkumu, mo?nost delegovat namáhavou práci na stroje; zároveň by v?ak mohla p?inést vět?í nespravedlnost mezi vyspělými a rozvojovými státy, mezi dominantními a utla?ovanými spole?enskými t?ídami, a tím ohrozit mo?nost ?kultury setkávání“ ku prospěchu ?kultury odpisu“.

Rozsah těchto komplexních proměn je samoz?ejmě spojen s rychlým technologickým rozvojem samotné umělé inteligence.

Právě tento p?ekotný technologický vývoj ?iní z umělé inteligence fascinující a zároveň &耻补肠耻迟别;诲ě蝉苍&测补肠耻迟别; nástroj a vy?aduje reflexi odpovídající situaci.

V tomto směru by se snad dalo za?ít konstatováním, ?e umělá inteligence je p?edev?ím nástrojem. A je samoz?ejmé, ?e p?ínosy ?i ?kody, které p?inese, budou záviset na jejím pou?ití.

To je jistě pravda, nebo? tak tomu bylo u ka?dého nástroje, který ?lověk sestrojil od po?átku věk?.

Tato na?e schopnost vyrábět nástroje v mno?ství a slo?itosti, které nemají obdoby u ?ádné ?ivé bytosti, dává mo?nost hovo?it o techno-humánním stavu: ?lověk v?dy udr?oval vztah s prost?edím zprost?edkovaný nástroji, které vyrobil. My lidé toti? ?ijeme ve stavu p?esahu v??i na?emu biologickému bytí; jsme bytosti obracející se navenek od sebe samých, ba radikálně otev?ené vněj?ku. Odtud pramení na?e otev?enost v??i druhým a v??i Bohu; odtud se odvíjí tv?r?í potenciál na?í inteligence ve smyslu kultury a krásy; odtud plynou na?e technické schopnosti. Technika je tedy stopou této na?í p?esa?nosti.

Pou?ívání na?ich nástroj? v?ak není v?dy jednozna?ně zamě?eno k dobru. I kdy? ?lověk v sobě cítí povolání k p?esahu a k poznání, pro?ívanému jako nástroj dobra ve slu?bě bratr?m a sestrám a spole?nému domovu (srov. Gaudium et spes, 16), není tomu tak v?dy. Naopak, lidstvo nez?ídka právě kv?li své radikální svobodě zvrátilo cíle svého bytí tím, ?e se proměnilo v nep?ítele sebe sama a planety [4]. Stejný osud m??e potkat i technologické nástroje. Pouze pokud bude zaru?eno jejich poslání ve slu?bě ?lověku, odhalí technologické nástroje nejen jedine?nou velikost a d?stojnost lidské bytosti, ale také mandát, který tato bytost dostala, aby ?obdělávala a chránila“ planetu a v?echny její obyvatele (srov. Gn 2,15). Mluvit o technice znamená mluvit o tom, co znamená být ?lověkem, a tedy o na?em jedine?ném stavu na pomezí svobody a odpovědnosti, tedy mluvit o etice. Nelze oddělit jedno od druhého.

Ve vět?í mí?e to platí pro umělou inteligenci, která je je?tě slo?itěj?ím nástrojem. Skoro bych ?ekl, ?e je to nástroj sui generis. V?dy je t?eba mít na paměti, ?e stroj m??e v ur?itých formách a těmito novými prost?edky vytvá?et algoritmické volby. To, co stroj dělá, je technická volba mezi několika mo?nostmi a vychází bu? z p?esně definovaných kritérií, nebo ze statistických závěr?. Naproti tomu ?lověk nejen volí, ale ve svém nitru je schopen i rozhodovat. Proto tvá?í v tvá? podivuhodným stroj?m, které se zdají být schopny volit samostatně, musíme mít jasno v tom, ?e rozhodnutí musí v?dy z?stat na ?lověku, a to i za dramatických a naléhavých tón?, jimi? se toto rozhodnutí někdy v na?em ?ivotě prezentuje. Odsoudili bychom lidstvo k beznadějné budoucnosti, kdybychom lidem vzali mo?nost rozhodovat o sobě a svém ?ivotě a odsoudili je k závislosti na volbách stroj?. Musíme zaru?it a chránit prostor pro smysluplnou lidskou kontrolu nad procesem volby program? umělé inteligence: závisí na ní samotná lidská d?stojnost.

Právě na této otázce si dovolím trvat: v dramatické situaci, jakou jsou ozbrojené konflikty, je naléhavě nutné p?ehodnotit vývoj a pou?ívání za?ízení, jako jsou tzv. smrtící autonomní zbraně, s cílem zakázat jejich pou?ívání, a to ji? po?ínaje aktivním a konkrétním závazkem zavést stále smysluplněj?í lidskou kontrolu. ?ádný stroj by nikdy neměl volit, zda má p?ipravit o ?ivot lidskou bytost.

Vrátit d?stojnost ?lověka do st?edu pozornosti s ohledem na spole?ný etický návrh

K tomu, co ji? bylo ?e?eno, je nyní t?eba p?ipojit obecněj?í poznámku. Období technologických inovací, kterým v sou?asnosti procházíme, je toti? doprovázeno zvlá?tní a bezprecedentní spole?enskou situací. Dochází ke ztrátě nebo p?inejmen?ím k zatmění smyslu pro ?lověka a ke zdánlivé bezvýznamnosti pojmu lidské d?stojnosti [1]. A tak právě v tomto období, kdy programy umělé inteligence zpochybňují ?lověka a jeho jednání, hrozí, ?e právě slabost étosu spojeného s vnímáním hodnoty a d?stojnosti lidské osoby bude největ?í vulnus p?i zavádění a rozvoji těchto systém?. Nesmíme toti? zapomínat, ?e ?ádná inovace není neutrální: ?ádná inovace není neutrální. Technologie se rodí za nějakým ú?elem a ve svém dopadu na lidskou spole?nost v?dy p?edstavuje ur?itou formu uspo?ádání spole?enských vztah? a uspo?ádání moci, které jedněm umo?ňuje vykonávat ur?ité ?innosti a jiným brání ve vykonávání jiných. Tento konstitutivní mocenský rozměr technologie v?dy více ?i méně explicitně zahrnuje světonázor těch, kdo ji realizovali a vyvinuli.

To platí i pro programy umělé inteligence. Mají-li být nástrojem budování dobra a lep?ích zít?k?, musí v?dy smě?ovat k dobru ka?dého ?lověka. Musí být eticky inspirovány.

Etické rozhodnutí je toti? takové, které bere v úvahu nejen výsledky ?innosti, ale také hodnoty, které jsou v sázce, a povinnosti, které z těchto hodnot vyplývají. Proto jsem uvítal, ?e v roce 2020 byla v ?ímě podepsána ?ímská výzva k etice umělé inteligence [2] a ?e podporuje takovou formu etické úpravy algoritm? a program? umělé inteligence, kterou jsem nazval ?algoretická“ [3]. Zdá se, ?e v pluralitním a globálním kontextu, v něm? se projevují i r?zné vnímavosti a pluralitní hierarchie v hodnotových ?eb?í?cích, je obtí?né najít jedinou hodnotovou hierarchii. V etické analýze se v?ak m??eme uchýlit i k jiným typ?m nástroj?: pokud máme potí?e s definováním jediného souboru globálních hodnot, m??eme v?ak najít sdílené principy, s jejich? pomocí lze ?e?it a vy?e?it p?ípadná dilemata ?i ?ivotní konflikty.

Pot?ebná politická opat?ení – proto?e v této oblasti pot?ebujeme politická opat?ení

Nem??eme skrývat konkrétní riziko, ?e umělá inteligence omezí pohled na svět na skute?nosti vyjád?itelné ?ísly a uzav?ené do p?edem p?ipravených kategorií (proto?e to je její základní mechanismus), ?ím? vytěsní vztah a p?ínos jiných forem pravdy a zavede jednotné antropologické, socioekonomické a kulturní modely. Pak hrozí, ?e technologické paradigma ztělesněné umělou inteligencí uvolní místo mnohem nebezpe?něj?ímu paradigmatu, které jsem ji? identifikoval pod názvem ?technokratické“ [4].

A právě zde je naléhavě zapot?ebí va?í akce, politické akce, jak p?ipomíná encyklika Fratelli tutti. Jistě, ?pro mnohé je dnes politika hanlivým slovem a nelze p?ehlí?et, ?e za touto skute?ností se ?asto skrývají chyby, korupce, neefektivita některých politik?. Ne v?ech: některých. K tomu se p?idávají strategie, které ji chtějí oslabit, nahradit ekonomikou nebo ovládnout nějakou ideologií. A p?esto, m??e svět fungovat bez politiky? Ne. M??e najít ú?innou cestu k v?eobecnému bratrství a sociálnímu míru bez dobré politiky?“ [5].

Na?e odpově? na tyto poslední otázky zní: ne! Politika je pot?ebná! P?ipomínám, co o politice ?ekl jeden pape?: ?Je to nejvy??í forma lásky, je to nejvy??í forma lásky“. Politika je pot?ebná. P?i této p?íle?itosti chci zopakovat, ?e ?tvá?í v tvá? tolika formám politiky, které jsou maloduché a zamě?ené na bezprost?ední vlastní prospěch [...], se politická velikost projevuje tehdy, kdy? se v tě?kých dobách jedná na základě velkých princip? a s ohledem na dlouhodobé spole?né dobro“. Politická moc se tě?ko vyrovnává s touto povinností v projektu jednoho národa, a tím spí?e ve spole?ném projektu pro sou?asné a budoucí lidstvo“ [6]. V?dy existuje poku?ení v?e standardizovat. Vzpomínám si na slavný román z po?átku 20. století, ?Pán světa“, anglický futuristický román, který ukazuje budoucnost bez politiky, budoucnost pouze uniformní. Je dobré si ho p?e?íst, je zajímavý.

Vá?ené dámy, vá?ení pánové!

Tato moje úvaha o vlivu umělé inteligence na budoucnost lidstva nás tedy vede k úvaze o d?le?itosti ?kvalitní politiky“, abychom mohli s nadějí a d?věrou hledět do budoucnosti. Jak jsem ji? uvedl na jiném místě, »světová spole?nost má vá?né strukturální nedostatky, které nelze vy?e?it záplatami nebo pouhými p?íle?itostnými rychlými opravami. Musíme jít ke ko?en?m. Jsou věci, které je t?eba změnit zásadním p?enastavením a zásadní transformací. K tomu m??e vést pouze solidní politika, která zapojí nejr?zněj?í sektory a znalosti. Takto m??e ekonomika integrovaná do politického, sociálního, kulturního a lidového projektu, který by smě?oval ke spole?nému dobru, ?otev?ít cestu k r?zným mo?nostem, které neznamenají zastavení lidské tvo?ivosti ani umělé inteligence a jejího snu o pokroku, ale spí?e nasměrování této energie novým zp?sobem“ (Laudato si', 191)« [7].

To je právě p?ípad umělé inteligence. Je na ka?dém, aby ji dob?e vyu?íval, a je na politice, aby vytvo?ila podmínky pro to, aby takové dobré vyu?ívání bylo mo?né a plodné.

顿ě办耻箩颈.

[1] Srov. prohlá?ení Dikasteria pro nauku víry Dignitas infinita o lidské d?stojnosti (2. dubna 2024).

[2] Srov. Promluva k ú?astník?m plenárního shromá?dění Pape?ské akademie pro ?ivot, 28. února 2020.

[3] Srov. Promluva k ú?astník?m konference ?Podpora d?stojnosti digitálního dítěte - od konceptu k ?in?m“, 14. listopadu 2019; Promluva k ú?astník?m plenárního zasedání Pape?ské akademie pro ?ivot, 28. února 2020.

[4] Pro obsáhlej?í výklad odkazuji na svou encykliku Laudato si' o pé?i o spole?ný domov z 24. května 2015.

[5] Encyklika Fratelli tutti o bratrství a sociálním p?átelství (3. ?íjna 2020), 176.

[6] Tamté?, 178.

[7] Tamté?, 179.