蜜桃交友

笔础笔贰沤 FRANTI艩EK

Aby B暖h znovu probudil nad臎ji v utrápených srdcích a podpo艡il námahu na cest臎, v啪dy uprost艡ed svého lidu povolával proroky. P艡esto, jak 艡íká dne拧ní první 膷tení v p艡íb臎hu o Ezechielovi, 膷asto nacházeli vzpurný lid, "d臎ti tvrdohlavé a zatvrzelé" (Ez 2,4), a byli odmítnuti.

I Je啪í拧 má stejnou zku拧enost jako proroci. Vrací se do Nazareta, své vlasti, mezi lid, s ním啪 vyr暖stal, a p艡esto není uznáván, je dokonce odmítán: "p艡i拧el mezi své, a jeho vlastní ho nep艡ijali" (J 1,11). Evangelium nám 艡íká, 啪e Je啪í拧 "jim byl p艡í膷inou pohor拧ení" (Mk 6,3), ale slovo pohor拧ení, "skandál", neznamená n臎co obscénního nebo neslu拧ného, jak to pou啪íváme dnes; pohor拧ení znamená "kámen úrazu", tj. p艡eká啪ku, p艡eká啪ku, n臎co, co t臎 blokuje a brání ti jít dál. Polo啪me si otázku: Co je p艡eká啪kou, která nám brání uv臎艡it Je啪í拧i?

Kdy啪 posloucháme 艡e膷i jeho krajan暖, vidíme, 啪e se zastavují pouze u jeho pozemské historie, u jeho rodinného zázemí, a proto si nedoká啪ou vysv臎tlit, jak mohlo ze syna tesa艡e Josefa, tedy z oby膷ejného 膷lov臎ka, vzejít tolik moudrosti, a dokonce schopnost konat zázraky. Skandální je tedy Je啪í拧ovo lidství. P艡eká啪kou, která t臎mto lidem brání rozpoznat v Je啪í拧i Bo啪í p艡ítomnost, je skute膷nost, 啪e je to 膷lov臎k, je to prost臎 syn tesa艡e Josefa: jak se m暖啪e v拧emohoucí B暖h zjevit v k艡ehkosti lidského t臎la? Jak m暖啪e v拧emohoucí a silný B暖h, který stvo艡il zemi a osvobodil sv暖j lid z otroctví, jak se m暖啪e u膷init tak slabým, 啪e p艡ijde v t臎le a sní啪í se, aby u膷edník暖m umyl nohy? To je skandál.

Brat艡i a sestry, je to víra zalo啪ená na lidském Bohu, který se sni啪uje k lidskosti, stará se o ni, dojímá se na拧imi ranami, bere na sebe na拧i únavu, láme se pro nás jako chléb. Silný a mocný B暖h, který je na mé stran臎 a uspokojuje m臎, je p艡ita啪livý; slabý B暖h, B暖h, který z lásky umírá na k艡í啪i, ode m臎 啪ádá, abych p艡ekonal v拧echen egoismus a ob臎toval sv暖j 啪ivot za spásu sv臎ta; a to je, brat艡i a sestry, skandál.

A p艡esto, kdy啪 se postavíme p艡ed Pána Je啪í拧e a up艡eme sv暖j pohled na výzvy, které se na nás kladou, na mnohé sociální a politické otázky, o nich啪 se v tomto sociálním týdnu také diskutuje, na konkrétní 啪ivot na拧eho lidu a jeho zápasy, m暖啪eme 艡íci, 啪e dnes 辫辞迟艡别产耻箩别尘别 práv臎 tento skandál. Pot艡ebujeme pohor拧ení víry. Ne辫辞迟艡别产耻箩别尘别 religiozitu uzav艡enou do sebe, která zvedá sv暖j pohled k nebi, ani啪 by se starala o to, co se d臎je na zemi, a slaví liturgie v chrámu, zatímco zapomíná na prach, který ví艡í na na拧ich ulicích. Pot艡ebujeme naopak skandál víry - 辫辞迟艡别产耻箩别尘别 skandál víry - víry zako艡en臎né v Bohu, který se stal 膷lov臎kem, a tedy víry lidské, víry z masa, která vstupuje do d臎jin, která hladí lidské 啪ivoty, která uzdravuje zlomená srdce, která se stává kvasem nad臎je a setbou nového sv臎ta. Je to víra, která probouzí sv臎domí z letargie, která klade prst do ran, do ran spole膷nosti, - a je jich mnoho, 啪e - víra, která vyvolává otázky o budoucnosti 膷lov臎ka a d臎jin; je to víra neklidná, a my 辫辞迟艡别产耻箩别尘别 啪ít neklidným 啪ivotem, víra, která se pohybuje od srdce k srdci, víra, která p艡ijímá zven膷í problémy spole膷nosti, neklidná víra, která pomáhá p艡ekonat pr暖m臎rnost a lenost srdce, která se stává trnem v oku spole膷nosti, 膷asto anestetizované a omrá膷ené konzumem. A u toho se trochu pozastavím... 艠íká, 啪e na拧e spole膷nost je tak trochu anestetizovaná a omrá膷ená konzumem, p艡emý拧leli jste o tom, jestli se konzum dostal i do va拧eho srdce? To nutkání mít, mít v臎ci, mít víc, to nutkání plýtvat pen臎zi. Konzumerismus je mor, je to rakovina: otravuje va拧e srdce, d臎lá z vás sobce, nutí vás dívat se jen na sebe. Brat艡i a sestry, 辫辞迟艡别产耻箩别尘别 p艡edev拧ím víru, která rozbíjí vypo膷ítavost lidského egoismu, která odsuzuje zlo, která ukazuje prstem na nespravedlnost, která naru拧uje intriky t臎ch, kdo si ve stínu moci hrají na úkor slabých. A kolik, kolik lidí, - víme - , vyu啪ívá víru k vyko艡is钮ování lidí. To není víra.

Jeden básník z tohoto m臎sta, popisující v lyrice sv暖j obvyklý ve膷erní návrat dom暖, 艡íká, 啪e prochází pon臎kud temnou ulicí, místem rozkladu, kde lidé a zbo啪í p艡ístavu jsou "detritus", tedy zbytky lidstva; a p艡esto práv臎 zde pí拧e, cituji: "mimod臎k nacházím nekone膷no v poko艡e", proto啪e prostitutka a námo艡ník, hádavá 啪ena a voják, "to v拧echno jsou tvorové 啪ivota a bolesti; v nich se vzmáhá, jako ve mn臎, Pán" (u. Saba, "Città vecchia", inIlcanzoniere (1900-1954) Definitive Edition, Turín, Einaudi, 1961). Na to nezapomínejme: B暖h se skrývá v temných zákoutích 啪ivota na拧eho m臎sta, p艡emý拧leli jste o tom? V temných zákoutích 啪ivota na拧eho m臎sta. Jeho p艡ítomnost se projevuje práv臎 ve tvá艡ích poznamenaných utrpením a tam, kde se zdá, 啪e triumfuje rozklad. Bo啪í nekone膷nost se skrývá v lidské bíd臎, Pán se probouzí a p艡átelsky zp艡ítom艌uje práv臎 ve zran臎ném t臎le t臎ch posledních, zapomenutých a zavr啪ených. Tam se Hospodin zjevuje. A my, kte艡í se n臎kdy zbyte膷n臎 pohor拧ujeme nad tolika mali膷kostmi, bychom ud臎lali dob艡e, kdybychom se rad臎ji zeptali sami sebe: pro膷 se tvá艡í v tvá艡 bujícímu zlu, poni啪ovanému 啪ivotu, problém暖m v práci, utrpení migrant暖 nepohor拧ujeme? Pro膷 z暖stáváme apati膷tí a lhostejní k nespravedlnostem sv臎ta? Pro膷 si nebereme k srdci situaci v臎z艌暖, která se i z tohoto m臎sta Terstu ozývá jako výk艡ik úzkosti? Pro膷 se nezamý拧líme nad bídou, bolestí a odstrkováním tolika lidí ve m臎st臎? Bojíme se, bojíme se tam najít Krista.

Milovaní, Je啪í拧 啪il na vlastním t臎le proroctví o v拧ednosti, vstupoval do ka啪dodenního 啪ivota a p艡íb臎h暖 lidí, projevoval soucit v rámci b臎啪ných událostí a projevoval se jako B暖h, který je soucitný. A proto se nad ním n臎kte艡í pohor拧ovali, stal se p艡eká啪kou, byl odmítán a啪 k odsouzení; p艡esto z暖stal v臎rný svému poslání, neschovával se za dvojzna膷nost, nesmi艡oval se s logikou politické a nábo啪enské moci. U膷inil ze svého 啪ivota ob臎钮 lásky Otci. Stejn臎 tak my k艡es钮ané: jsme povoláni být proroky a sv臎dky Bo啪ího království v ka啪dé situaci, v ní啪 啪ijeme, na ka啪dém míst臎, které obýváme.

Brat艡i a sestry, z tohoto m臎sta Terstu s výhledem na Evropu, k艡i啪ovatku národ暖 a kultur, hrani膷ní zemi, 啪ivme sen o nové civilizaci zalo啪ené na míru a bratrství; prosím, nepohor拧ujme se nad Je啪í拧em, ale naopak se rozho艡膷ujme nad v拧emi situacemi, v nich啪 je 啪ivot týrán, zra艌ován a zabíjen; p艡iná拧ejme proroctví evangelia ve svém t臎le, svými rozhodnutími, spí拧e ne啪 jen slovy. Pot艡ebujeme soulad mezi rozhodnutími a slovy. A této církvi v Terstu bych cht臎l 艡íci: vp艡ed! Kup艡edu! Nadále se anga啪ujte v první linii p艡i 拧í艡ení evangelia nad臎je, zejména sm臎rem k t臎m, kte艡í p艡icházejí z balkánské trasy, a ke v拧em, kte艡í na t臎le 膷i na duchu pot艡ebují povzbuzení a út臎chu. Zava啪me se spole膷n臎: abychom znovuobjevením lásky k Otci mohli 啪ít v拧ichni jako brat艡i. V拧ichni brat艡i, s oním úsm臎vem p艡ijetí a pokojem v du拧i. D臎kuji