蜜桃交友

Salvatore Cernuzio 鈥� Pope

鈥濼i, kdo následují Je啪í拧e, milují mír a setrvávají spolu se v拧emi, kdo pracují pro mír, v dob臎, kdy vidíme p暖sobit nelidské síly, které jako by cht臎ly uspí拧it konec sv臎ta鈥�.

Franti拧ek znovu zauzlil nitky d臎jin tím, 啪e spojil sou膷asnost církve v 膶ín臎 se sv臎dectvím víry 膷ínských katolík暖 ve spole膷enství s 艡ímským biskupem a jejich skute膷ným p艡ínosem k míru s proroctvím otc暖, kte艡í se se拧li v 艩anghaji mezi 15. kv臎tnem a 12. 膷ervnem 1924 na koncilu Concilium sinense, prvním a dosud jediném koncilu katolické církve v 膶ín臎, na n臎m啪 鈥瀘tcové hled臎li do budoucnosti. A jejich budoucnost je na拧í p艡ítomností鈥�.

Sympozium na Urbanian臎

Sto let po této události uspo艡ádala Pape啪ská univerzita Urbaniana ve spolupráci s agenturou Fides a Pastora膷ní komisí pro 膶ínu mezinárodní konferenci 鈥濻to let od Concilium Sinense: mezi historií a sou膷asností鈥�. Videoposelství pape啪e Franti拧ka dnes, 21. kv臎tna, zahájilo jednání v Aule Magna této univerzity, na kterém vystoupili také kardinálové Pietro Parolin, státní sekretá艡, a Luis Antonio Tagle, viceprefekt dikasteria pro evangelizaci.

Cesty trp臎livosti a zkou拧ky

V tomto století, 艡íká pape啪 ve videu promítaném v sále, cesta církve d臎jinami procházela a prochází nep艡edvídanými cestami, také 膷asy trp臎livosti a zkou拧ek.

鈥濰ospodin v 膶ín臎 na této cest臎 udr啪oval víru Bo啪ího lidu. A víra Bo啪ího lidu byla kompasem, který ukazoval cestu po celou tuto dobu, p艡ed 拧anghajským koncilem i po n臎m, a啪 do dne拧ních dn暖鈥�.

Synodální zku拧enost

Zmín臎ný koncil byl podle pape啪e skute膷n臎 d暖le啪itým krokem na cest臎 katolické církve ve velké zemi, kterou je 膶ína. To, co otcové v 艩anghaji pro啪ili, byla autenticky synodální zku拧enost, b臎hem ní啪 spole膷n臎 p艡ijali d暖le啪itá rozhodnutí, podotýká.

鈥濪uch svatý je sjednotil, zp暖sobil, 啪e mezi nimi rostla harmonie, vedl je po cestách, které by si mnozí z nich nedokázali p艡edstavit, a p艡ekonával i rozpaky a odpor鈥�.

Hlásání spásy v mate艡ském jazyce

Tak 膷iní i Duch svatý, který vede církev, zd暖raz艌uje Franti拧ek: tehdej拧í koncilní otcové pocházeli tém臎艡 v拧ichni ze vzdálených zemí a p艡ed koncilem mnozí je拧t臎 nebyli p艡ipraveni uva啪ovat o tom, 啪e by sv臎艡ili vedení diecézí kn臎啪ím a biskup暖m narozeným v 膶ín臎. Po koncilu pak v拧ichni vykonali skute膷nou synodální cestu a podepsali ustanovení, která otev艡ela nové cesty, aby církev, v膷etn臎 katolické 膶íny, mohla mít stále více 膷ínskou tvá艡. Uznali toti啪, 啪e to je krok, který je t艡eba u膷init, proto啪e Kristovo hlásání spásy m暖啪e zasáhnout ka啪dé lidské spole膷enství a ka啪dého jednotlivého 膷lov臎ka pouze tehdy, kdy啪 bude mluvit svým mate艡ským jazykem.

Matteo Ricci, významní misioná艡i, Celso Costantini

Ve videoposelství pape啪 zmi艌uje otce Mattea Ricciho - Lì M菐dòu: koncilní otcové 拧li po jeho stopách i po stopách dal拧ích velkých misioná艡暖 a vydali se cestou, kterou otev艡el apo拧tol Pavel, kdy啪 hlásal, 啪e je t艡eba stát se pro v拧echny lidi v拧ím, aby bylo mo啪né hlásat vzk艡í拧eného Krista a vydávat o n臎m sv臎dectví. Významný p艡ínos p艡i prosazování a vedení koncilu Concilium sinense - p艡ipomíná pape啪 - m臎l arcibiskup Celso Costantini, první apo拧tolský delegát v 膶ín臎, který byl z rozhodnutí pape啪e Pia XI. také skv臎lým organizátorem a p艡edsedou tohoto koncilu.

鈥濩ostantini uplatnil na konkrétní situaci skute膷n臎 misioná艡ský pohled. A cenil si u膷ení Maximum illud, apo拧tolského listu o misiích, který v roce 1919 vydal pape啪 Benedikt XV. V návaznosti na prorocké vyzn臎ní tohoto dokumentu Costantini jednodu拧e opakoval, 啪e posláním církve je evangelizovat, nikoliv kolonizovat鈥�.

Plodné ovoce

Díky práci Celsa Costantiniho se na koncilu v 艩anghaji spole膷enství mezi Svatým stolcem a církví v 膶ín臎 projevilo také ve svém plodném ovoci, ovoci dobra pro celý 膷ínský lid, prohla拧uje pape啪 Franti拧ek. A tak tato velká církevní událost neslou啪ila jen k tomu, aby chybné p艡ístupy, které p艡evládaly v p艡edchozích dobách, upadly v zapomn臎ní. Nejednalo se o 'zm臎nu strategie', ale o následování cest, které více odpovídají povaze církve a jejího poslání. Je nutno d暖v臎艡ovat pouze - pouze! - v milost samotného Krista a v jeho p艡ita啪livost.

鈥災�ín拧tí katolíci ve spole膷enství s 艡ímským biskupem krá膷ejí v sou膷asnosti. V kontextu, v n臎m啪 啪ijí, vydávají sv臎dectví o své ví艡e také prost艡ednictvím skutk暖 milosrdenství a lásky a svým sv臎dectvím skute膷n臎 p艡ispívají k harmonii spole膷enského sou啪ití, k budování spole膷ného domova鈥�.

Na pouti do 艩e拧anu

Franti拧ek p艡ipomíná, 啪e n臎kolik dní po skon膷ení koncilu se jeho ú膷astníci vydali na pou钮 do svatyn臎 Panny Marie v 艩e拧anu nedaleko 艩anghaje. I my, 艡íká ve videoposelství, kde se po jeho boku objevuje d艡ev臎ná socha Panny Marie uctívaná 膷ínskými v臎艡ícími, m暖啪eme stejn臎 jako koncilní otcové v 艩anghaji hled臎t do budoucnosti. A vzpomínka na 拧anghajský koncil m暖啪e dnes také celé církvi nazna膷it nové cesty a otev艡ené stezky, kterými se m暖啪eme s odvahou vydat p艡i hlásání a sv臎dectví evangelia v p艡ítomnosti.

V t臎chto dnech, v m臎síci kv臎tnu, se mnoho v臎艡ících vydává na pou钮 do svatyn臎 v 艩e拧anu, aby sv臎艡ili své modlitby a nad臎je p艡ímluv臎 Je啪í拧ovy Matky. A 24. kv臎tna, na svátek Panny Marie Pomocnice k艡es钮an暖, se církev na celém sv臎t臎 bude modlit s bratry a sestrami církve v 膶ín臎, jak o to po啪ádal pape啪 Benedikt XVI. ve svém listu 膷ínským katolík暖m, p艡ipomíná Franti拧ek.

鈥濱 já se duchovn臎 vydávám na vrch 艩e拧an. A v拧ichni spole膷n臎 sv臎艡me Pann臎 Marii, Pomocnici k艡es钮an暖, na拧e bratry a sestry ve ví艡e, kte艡í jsou v 膶ín臎, celý 膷ínský lid a celý ná拧 ubohý sv臎t a prosme ji o p艡ímluvu, aby v啪dy a v拧ude zvít臎zil mír鈥�.