Pape?: Katolíci v ?íně v?znamně p?ispívají k míru
Salvatore Cernuzio – Pope
?Ti, kdo následují Je?í?e, milují mír a setrvávají spolu se v?emi, kdo pracují pro mír, v době, kdy vidíme p?sobit nelidské síly, které jako by chtěly uspí?it konec světa“.
Franti?ek znovu zauzlil nitky dějin tím, ?e spojil sou?asnost církve v ?íně se svědectvím víry ?ínských katolík? ve spole?enství s ?ímským biskupem a jejich skute?ným p?ínosem k míru s proroctvím otc?, kte?í se se?li v ?anghaji mezi 15. květnem a 12. ?ervnem 1924 na koncilu Concilium sinense, prvním a dosud jediném koncilu katolické církve v ?íně, na něm? ?otcové hleděli do budoucnosti. A jejich budoucnost je na?í p?ítomností“.
Sympozium na Urbanianě
Sto let po této události uspo?ádala Pape?ská univerzita Urbaniana ve spolupráci s agenturou Fides a Pastora?ní komisí pro ?ínu mezinárodní konferenci ?Sto let od Concilium Sinense: mezi historií a sou?asností“. Videoposelství pape?e Franti?ka dnes, 21. května, zahájilo jednání v Aule Magna této univerzity, na kterém vystoupili také kardinálové Pietro Parolin, státní sekretá?, a Luis Antonio Tagle, viceprefekt dikasteria pro evangelizaci.
Cesty trpělivosti a zkou?ky
V tomto století, ?íká pape? ve videu promítaném v sále, cesta církve dějinami procházela a prochází nep?edvídanými cestami, také ?asy trpělivosti a zkou?ek.
?Hospodin v ?íně na této cestě udr?oval víru Bo?ího lidu. A víra Bo?ího lidu byla kompasem, který ukazoval cestu po celou tuto dobu, p?ed ?anghajským koncilem i po něm, a? do dne?ních dn?“.
Synodální zku?enost
Zmíněný koncil byl podle pape?e skute?ně d?le?itým krokem na cestě katolické církve ve velké zemi, kterou je ?ína. To, co otcové v ?anghaji pro?ili, byla autenticky synodální zku?enost, během ní? spole?ně p?ijali d?le?itá rozhodnutí, podotýká.
?Duch svatý je sjednotil, zp?sobil, ?e mezi nimi rostla harmonie, vedl je po cestách, které by si mnozí z nich nedokázali p?edstavit, a p?ekonával i rozpaky a odpor“.
Hlásání spásy v mate?ském jazyce
Tak ?iní i Duch svatý, který vede církev, zd?razňuje Franti?ek: tehdej?í koncilní otcové pocházeli témě? v?ichni ze vzdálených zemí a p?ed koncilem mnozí je?tě nebyli p?ipraveni uva?ovat o tom, ?e by svě?ili vedení diecézí kně?ím a biskup?m narozeným v ?íně. Po koncilu pak v?ichni vykonali skute?nou synodální cestu a podepsali ustanovení, která otev?ela nové cesty, aby církev, v?etně katolické ?íny, mohla mít stále více ?ínskou tvá?. Uznali toti?, ?e to je krok, který je t?eba u?init, proto?e Kristovo hlásání spásy m??e zasáhnout ka?dé lidské spole?enství a ka?dého jednotlivého ?lověka pouze tehdy, kdy? bude mluvit svým mate?ským jazykem.
Matteo Ricci, významní misioná?i, Celso Costantini
Ve videoposelství pape? zmiňuje otce Mattea Ricciho - Lì Mǎdòu: koncilní otcové ?li po jeho stopách i po stopách dal?ích velkých misioná?? a vydali se cestou, kterou otev?el apo?tol Pavel, kdy? hlásal, ?e je t?eba stát se pro v?echny lidi v?ím, aby bylo mo?né hlásat vzk?í?eného Krista a vydávat o něm svědectví. Významný p?ínos p?i prosazování a vedení koncilu Concilium sinense - p?ipomíná pape? - měl arcibiskup Celso Costantini, první apo?tolský delegát v ?íně, který byl z rozhodnutí pape?e Pia XI. také skvělým organizátorem a p?edsedou tohoto koncilu.
?Costantini uplatnil na konkrétní situaci skute?ně misioná?ský pohled. A cenil si u?ení Maximum illud, apo?tolského listu o misiích, který v roce 1919 vydal pape? Benedikt XV. V návaznosti na prorocké vyznění tohoto dokumentu Costantini jednodu?e opakoval, ?e posláním církve je evangelizovat, nikoliv kolonizovat“.
Plodné ovoce
Díky práci Celsa Costantiniho se na koncilu v ?anghaji spole?enství mezi Svatým stolcem a církví v ?íně projevilo také ve svém plodném ovoci, ovoci dobra pro celý ?ínský lid, prohla?uje pape? Franti?ek. A tak tato velká církevní událost neslou?ila jen k tomu, aby chybné p?ístupy, které p?evládaly v p?edchozích dobách, upadly v zapomnění. Nejednalo se o 'změnu strategie', ale o následování cest, které více odpovídají povaze církve a jejího poslání. Je nutno d?vě?ovat pouze - pouze! - v milost samotného Krista a v jeho p?ita?livost.
??ín?tí katolíci ve spole?enství s ?ímským biskupem krá?ejí v sou?asnosti. V kontextu, v něm? ?ijí, vydávají svědectví o své ví?e také prost?ednictvím skutk? milosrdenství a lásky a svým svědectvím skute?ně p?ispívají k harmonii spole?enského sou?ití, k budování spole?ného domova“.
Na pouti do ?e?anu
Franti?ek p?ipomíná, ?e několik dní po skon?ení koncilu se jeho ú?astníci vydali na pou? do svatyně Panny Marie v ?e?anu nedaleko ?anghaje. I my, ?íká ve videoposelství, kde se po jeho boku objevuje d?evěná socha Panny Marie uctívaná ?ínskými vě?ícími, m??eme stejně jako koncilní otcové v ?anghaji hledět do budoucnosti. A vzpomínka na ?anghajský koncil m??e dnes také celé církvi nazna?it nové cesty a otev?ené stezky, kterými se m??eme s odvahou vydat p?i hlásání a svědectví evangelia v p?ítomnosti.
V těchto dnech, v měsíci květnu, se mnoho vě?ících vydává na pou? do svatyně v ?e?anu, aby svě?ili své modlitby a naděje p?ímluvě Je?í?ovy Matky. A 24. května, na svátek Panny Marie Pomocnice k?es?an?, se církev na celém světě bude modlit s bratry a sestrami církve v ?íně, jak o to po?ádal pape? Benedikt XVI. ve svém listu ?ínským katolík?m, p?ipomíná Franti?ek.
?I já se duchovně vydávám na vrch ?e?an. A v?ichni spole?ně svě?me Panně Marii, Pomocnici k?es?an?, na?e bratry a sestry ve ví?e, kte?í jsou v ?íně, celý ?ínský lid a celý ná? ubohý svět a prosme ji o p?ímluvu, aby v?dy a v?ude zvítězil mír“.
