蜜桃交友

Salvatore Cernuzio – Pope

?Mír je ?emeslný. Nevytvá?ejí ho pouze mocní svými rozhodnutími a mezinárodními smlouvami, které jsou i nadále politickými volbami stejně d?le?itými a naléhavými jako kdykoli p?edtím. Mír vytvá?íme i my, ve svých domovech, v rodině, mezi sousedy, na místech, kde pracujeme, ve ?tvrtích, kde ?ijeme. Budujeme ho tím, ?e pom??eme migrantovi na ulici, ?e nav?tívíme osamělého starého ?lověka, ?e respektujeme zneu?ívanou Zemi, ?e p?ijmeme ka?dé nenarozené dítě. Utvá?íme ho na p?íkladu postav, jako je don Domenico Mercante, fará? z veronských hor, kterého na konci války zajali nacisti?tí vojáci, a voják Leonardo Dallasega, který ho odmítl zabít, proto?e byl vě?ící; oba byli brutálně zavra?děni, ale oba byli svědky toho, jak láska porá?í ve?keré násilí a smrt“, ?teme v novém kni?ním úvodu pape?e Franti?ka.

Svazek vydaný u p?íle?itosti náv?těvy Verony

Vzpomínky na minulost, doporu?ení pro sou?asnost a p?ísliby do budoucna se prolínají v dosud nepublikovaném úvodu, který pape? Franti?ek podepsal pod knihu ?Spravedlnost a mír se políbí“, antologii text? a my?lenek na více ne? kdy jindy aktuální téma vztahu mezi spravedlností a mírem, na které se soust?edí jeho náv?těva ve Veroně 18. května. Svazek vydaný nakladatelstvími LEV (Vatikánské nakladatelství) a L'Arena vy?el dnes, 15. května, a bude zdarma distribuován spolu s veronským deníkem L'Arena u p?íle?itosti pape?ovy sobotní náv?těvy města Verona.

Spravedlnost a mír provázané dvojí spojitostí

Chybí-li spravedlnost, je ohro?en mír; bez míru je ohro?ena spravedlnost, pí?e pape? v textu. Jako v?dy platí, ?e spravedlnost, chápaná jako ctnost odevzdávat to, co ?lověk dlu?í Bohu a bli?nímu, je spojena s mírem v tom nejautenti?těj?ím a nejvlastněj?ím smyslu hebrejského slova ?alom. Je to výraz, který neozna?uje nep?ítomnost války, jako spí?e plnost ?ivota a blahobytu.

Sobeckost, která p?er?stá v konflikt

Mír umo?ňuje spravedlnost, a to nejprve mezi obě?mi ka?dého konfliktu, stejně jako se mír stává p?edpokladem spravedlivé spole?nosti. Oba tyto dva rozměry ?lověka v?ak mají svou cenu, podotýká pape?, a tou je boj s vlastním sobectvím, tedy up?ednostňováním svého p?ed spole?ným. Ka?dé sobectví je nespravedlivé, a kdy? se stane systémem osobního a spole?enského ?ivota, otevírá dve?e konflikt?m, proto?e pro obranu svých zájm? (nebo těch, které za takové pova?ujeme), zd?razňuje pape?, je ?lověk ochoten udělat cokoli, dokonce i ovládnout bli?ního, který se z bli?ního stává protivníkem, a tedy nep?ítelem. Je t?eba ho poní?it, srazit na kolena a porazit.

U?ení Romana Guardiniho

Franti?ek v této souvislosti cituje jednozna?ná slova slavného veronského rodáka, který vyrostl v Německu, Romana Guardiniho: ?Svoboda nespo?ívá v následování osobní nebo politické svévole, ale v tom, co vy?aduje p?irozenost bytí“. Právě Guardiniho výchovné p?sobení a filozoficko-duchovní úvahy byly majákem ve zvlá?tě temné době, jakou bylo Německo ve 30. a 40. letech 20. století, drcené stra?livým jhem nacistického re?imu. Pape? p?ipomíná, jak někte?í ?lenové Bílé r??e, skupiny mladých Němc?, kte?í v Mnichově odsoudili nacismus, ?erpali z Guardiniho filozofických a nábo?enských spis?. Z této ?etby, poznamenává, vze?la nenásilná akce těchto mladých mu?? a ?en, kte?í se psaním tajných leták? roz?i?ovaných ve městě sna?ili probudit svědomí lidí otupených Hitlerovou totalitou. A za svou volbu svědomí a svobody zaplatili ?ivotem.

P?íběh kněze Mercanteho a vojáka Dallasega

Zmínka o této ?erné kapitole evropských dějin pape?ovi p?ipomněla p?íběh veronského kněze dona Domenica Mercanteho a vojáka Leonarda Dallasegy. P?ípad, v něm? se spravedlnost a mír spojily ve dvojí osobní oběti, to v?e se odehrálo v dubnu 1945, v bou?livém období konce druhé světové války. Tehdy skupina německých výsadká?? prchajících na sever vstoupila do údolí Val d'Illasi v provincii Verona na hranicích s Tridentskem a tam zadr?ela vojáka wehrmachtu Leonarda Dallasegu, p?vodem z Val di Non.  Kdy? dorazili do Giazzy, poslední vesnice v údolí Illasi, vojáci po poty?ce s partyzány zajali jako rukojmí 46letého dona Domenica Mercanteho, který byl fará?em v této vesnici necelé dva roky, ale byl ji? známý svými ?iny na ochranu civilního obyvatelstva během nacisticko-fa?istické okupace. Vojáci se chtěli za?títit tím, ?e kněze p?evezou p?es hory, dostanou se do Tridentska a zamí?í tak do Brennerského pr?smyku, aby se zachránili p?ed mo?nou odvetou. Kdy? odpoledne dorazili do vesnice Cerè-San Martino, jeden z d?stojník? Dallasegovi na?ídil, aby se kněze zbavil. Dallasega v?ak podle o?itých svědk? odpověděl: ?Jsem katolík, otec ?ty? dětí, nemohou zast?elit kněze!“

Obětovat ?ivot pro druhého, i za cenu vlastního ?ivota

Kněz i voják byli zast?eleni. Tělo dona Domenica bylo po několika dnech p?ivezeno zpět do Giazzy; Dallasegovo tělo bylo nalezeno s krucifixem, r??encem a fotografií jeho ?eny v ruce. Teprve po mnoha letech byl rozpoznán: po celá desetiletí z?stával tento německý voják, který uplatnil výhradu svědomí, zcela bezejmenný. P?íběh vy?et?il, zdokumentoval a vylí?il veronský kněz don Luigi Fraccari, který od roku 1943 p?sobil v Německu po boku italských vojenských internovaných (IMI) a tehdej?ího apo?tolského nuncia monsignora Cesareho Orseniga. Tak se dostal a? do dne?ních dn?. Tragická okolnost, pí?e pape? Franti?ek, v ní? nicméně nacházíme hluboký smysl k?es?anské oběti: dát ?ivot za druhého, a to i za cenu vlastního ?ivota. Je to tajemství Kristových Velikonoc: násilí a smrt jsou pora?eny láskou a darováním sebe sama.

Mo?ná, dodává pape? v kni?ním úvodu, nebudeme nuceni prolévat krev, abychom vyznali svou víru, jak se to stále děje v mnoha ?ástech světa mnoha na?im k?es?anským brat?ím a sestrám, ale právě v mali?kostech jsme povoláni svěd?it o pokojné síle Kristova k?í?e a o novém ?ivotě, který se z něj rodí: gestem odpu?tění v??i těm, kdo nás urazili, smí?ením se s nespravedlivou pomluvou, pomocí někomu, kdo byl odsunut na okraj spole?nosti.

Volba míru a spravedlnosti jsou na dosah ruky

Právě tímto zp?sobem, zd?razňuje ?ímský biskup, se vytvá?í mír: malými gesty, slovy, zvyky. Mír m??eme vytvá?et tím, ?e pom??eme migrantovi, který ?ebrá na ulici, ?e nav?tívíme starého ?lověka, který je sám a nemá si s kým popovídat, ?e znásobíme gesta pé?e a úcty v??i ubohé planetě Zemi, která je tolik týrána na?ím vyko?is?ovatelským sobectvím, ?e p?ijmeme ka?dé nenarozené dítě, které p?ijde na svět, co? je gesto, které pro svatou Matku Terezu bylo autentickým aktem míru.

Proti světové válce rozdrobené na kousky tedy existují malé st?ípky míru, které pokud do sebe zapadnou, vybudují velký mír. V těchto ka?dodenních rozhodnutích o míru a spravedlnosti, která máme na dosah ruky, m??eme zasít setbu po?átku nového světa, kde smrt nebude mít poslední slovo a ?ivot bude vzkvétat pro v?echny, uji??uje pape?.