蜜桃交友

笔础笔贰沤 FRANTI艩EK

Práv臎 díky své 啪ivotní zku拧enosti svatý Ignác z Loyoly s velkou jasností vid臎l, 啪e ka啪dý k艡es钮an je zapojen do boje, který ur膷uje jeho 啪ivot. Je to boj o p艡ekonání poku拧ení uzav艡ít se do sebe, aby se v nás mohla usídlit Otcova láska. Kdy啪 ud臎láme místo pro Boha, který nás zachra艌uje z na拧í sob臎sta膷nosti, otevíráme se celému stvo艡ení a ka啪dému tvoru. Stáváme se kanály Otcova 啪ivota a lásky. Teprve tehdy si uv臎domíme, co je skute膷ný 啪ivot: dar Otce, který nás hluboce miluje a tou啪í, abychom pat艡ili jemu i sob臎 navzájem.

Tento boj pro nás ji啪 vyhrál Je啪í拧 svou potupnou smrtí na k艡í啪i a svým vzk艡í拧ením. Tím Otec definitivn臎 a nav啪dy zjevil, 啪e jeho láska je siln臎j拧í ne啪 v拧echny mocnosti tohoto sv臎ta. Ale i tak z暖stává boj o to, abychom toto vít臎zství p艡ijali a uskute膷nili: Stále jsme v poku拧ení uzavírat se p艡ed touto milostí, 啪ít sv臎tským 啪ivotem v iluzi, 啪e jsme suverénní a sob臎sta膷ní. V拧echny 啪ivot ohro啪ující krize, které nás su啪ují na celém sv臎t臎, od ekologické krize po války, nespravedlnosti v暖膷i chudým a zranitelným, mají své ko艡eny v tomto odmítnutí na拧í sounále啪itosti s Bohem a mezi sebou navzájem.

Církev nám v boji proti tomuto poku拧ení pomáhá mnoha zp暖soby. Její tradice a u膷ení, její praxe modlitby a zpov臎di a pravidelné slavení eucharistie jsou "kanály milosti", které nás otevírají k p艡ijímání dar暖, je啪 nám chce Otec dát.

Mezi tyto tradice pat艡í duchovní cvi膷ení a mezi n臎 pat艡í i Duchovní cvi膷ení svatého Ignáce z Loyoly.

Vzhledem k neúprosnému tlaku a nap臎tí obsedantn臎 sout臎啪ivé spole膷nosti se duchovní cvi膷ení, která nám mají "dobít baterie", stala velmi oblíbenými. K艡es钮anské rekolekce se v拧ak od "wellness" dovolené velmi li拧í. V centru pozornosti nejsme my, ale B暖h, Dobrý pastý艡, který místo toho, aby s námi jednal jako se stroji, reaguje na na拧e nejhlub拧í pot艡eby jako svých milovaných d臎tí.

Duchovní cvi膷ení jsou 膷asem, kdy Stvo艡itel promlouvá p艡ímo ke svým stvo艡ením a rozn臎cuje na拧e du拧e svou "láskou a chválou", abychom mohli "v budoucnu lépe slou啪it Bohu", 艡e膷eno slovy svatého Ignáce (DC 15). Láska a slu啪ba: to jsou dv臎 velká témata Duchovních cvi膷ení. Je啪í拧 nám vychází vst艡íc a láme na拧e pouta, abychom s ním mohli krá膷et jako jeho u膷edníci a spole膷níci.

Kdy啪 p艡emý拧lím o plodech Ignácových Exercicií, vidím Je啪í拧e, jak 艡íká ochrnutému u t暖n臎 v Bet-zat臎: "Vsta艌, vezmi svou roho啪 a cho膹!" (Jan 5,1-16). Je to p艡íkaz, který je t艡eba uposlechnout, a zárove艌 je to jeho nejn臎啪n臎j拧í a nejlaskav臎j拧í pozvání.

Ten mu啪 byl vnit艡n臎 ochrnutý. Ve sv臎t臎 soupe艡暖 a konkurent暖 se cítil neúsp臎拧ný. Rozho艡膷ený a zaho艡klý z toho, co cítil, 啪e mu bylo odep艡eno, byl uv臎zn臎n v logice sob臎sta膷nosti, p艡esv臎d膷en, 啪e v拧e závisí na n臎m a jeho vlastních silách. A proto啪e ostatní jsou siln臎j拧í a rychlej拧í ne啪 on, propadl zoufalství. Ale práv臎 tam mu Je啪í拧 vy拧el vst艡íc svým milosrdenstvím a povolává ho vyjít ze sebe. Jakmile se otev艡e Je啪í拧ov臎 uzdravující moci, jeho ochrnutí, vnit艡ní i vn臎j拧í, je vylé膷eno. M暖啪e vstát a jít vp艡ed, chválit Boha a pracovat pro jeho království, osvobozen od mýtu sob臎sta膷nosti a u膷it se ka啪dým dnem více spoléhat na jeho milost. Tak se 膷lov臎k stává u膷edníkem, který je schopen lépe 膷elit nejen výzvám tohoto sv臎ta, ale také vyzývat sv臎t, aby fungoval podle logiky daru a lásky.

Jako pape啪 jsem cht臎l povzbudit na拧i sounále啪itost "nejprve" s Bohem a pak se stvo艡ením a s na拧imi bli啪ními, zvlá拧t臎 s t臎mi, kte艡í k nám k艡i膷í. Proto jsem cht臎l mít na z艡eteli dv臎 velké krize na拧í doby: úpadek na拧eho spole膷ného domova a masovou migraci a vysídlování lidí. Obojí je p艡íznakem "krize nesounále啪itosti" popsané na t臎chto stránkách. Ze stejného d暖vodu jsem cht臎l povzbudit církev, aby znovu objevila dar své vlastní synodální tradice, nebo钮 kdy啪 se otev艡e Duchu, který promlouvá v Bo啪ím lidu, celá církev se zvedá a krá膷í vp艡ed, chválí Boha a pomáhá uskute膷艌ovat jeho království.

Jsem rád, 啪e tato témata jsou v knize "První pat艡í Bohu" tak p艡ítomná a 啪e jsou spjata s úvahami svatého Ignáce, které m臎 v pr暖b臎hu let formovaly. Austen Ivereigh ud臎lal velkou slu啪bu, kdy啪 spojil rekolek膷ní promluvy, které jsem vedl p艡ed mnoha desetiletími, s mým u膷ením jako pape啪. Tímto zp暖sobem umo啪艌uje obojí osv臎tlit a nechat se osv臎tlit Duchovními cvi膷eními svatého Ignáce.

Není to 膷as, kdy bychom se m臎li schoulit a zamknout dve艡e. Jasn臎 vidím, 啪e nás Hospodin volá, abychom vy拧li sami ze sebe, vstali a 拧li. 沤ádá nás, abychom se neodvraceli od bolestí a výk艡ik暖 na拧í doby, ale abychom do nich vstoupili a otev艡eli kanály jeho milosti. Ka啪dý z nás je tímto kanálem na základ臎 svého k艡tu. Jde o to, abychom jej otev艡eli a udr啪eli otev艡ený. Ké啪 vám t臎chto osm dní u啪ívání si jeho lásky pom暖啪e vysly拧et Bo啪í výzvu, abyste se stali zdrojem 啪ivota, nad臎je a milosti pro druhé, a objevili tak pravou radost ze svého 啪ivota. Ké啪 naleznete magis, o n臎m啪 mluví svatý Ignác, ono "více", které nás vyzývá k objevování hlubin Bo啪í lásky ve v臎t拧ím dávání sebe sama. A prosím, kdykoli si vzpomenete, nezapome艌te se za m臎 modlit, abych nám pomohl v啪dycky pomáhat pat艡it p艡edev拧ím Bohu.

Pape啪 Franti拧ek

Vatikán, 12. 艡íjna 2023