Papež zaslal poselství kongresu o výzkumu islámu
Michele Raviart - Pope
V době, kdy jsou bratrství a společné soužití zpochybňovány nespravedlností a válkami, které jsou vždy "porážkou lidskosti", papež František vyjadřuje podporu těm, kteří pokračují v naplňování zásad a témat Dokumentu o lidském bratrství pro světový mír a společné soužití, podepsaného právě před pěti lety v Abú Zabí spolu s velkým imámem Al-Azharu Al-Tayyebem. Papež vyjádřil své uznání v poselství účastníkům 4. mezinárodního kongresu "PLURIEL", Univerzitní platformy pro výzkum islámu, která sdružuje přibližně 180 vědců a výzkumníků z 27 zemí zabývajících se dialogem mezi křesťany a muslimy a která se v těchto dnech sešla ve Spojených arabských emirátech, aby analyzovala dopady a perspektivy dokumentu.
Nezůstávejte jen u slov
"Dbejme ve světě na to, aby náš sen o bratrství v míru nezůstal jen u slov!" Tak zní papežovo přání, v němž zdůrazňuje nesmírné bohatství slova "dialog", které "nelze omezit na diskuse u stolu". Existují však tři zla v současné společnosti, která této cestě brání, "tři nedostatky lidského ducha, které ničí bratrství a které je vhodné dobře identifikovat, abychom znovu objevili moudrost a mír". První z nich je "nepoznání druhého". Poznání druhého, budování vzájemné důvěry, změna negativního obrazu, který o tomto "bratru v lidství" můžeme mít v publikacích, projevech a vyučování, je cestou k nastartování mírových procesů, které jsou přijatelné pro všechny, zdůraznil František. To je podle papeže cesta vpřed, abychom se vyhnuli budování civilizace "antibratra", zjednodušeně vnímaného jako nepřítele. Mír totiž bez výchovy založené na respektu a poznání druhého nemá hodnotu ani budoucnost.
Naučit se naslouchat
Lidská inteligence, zdůrazňuje dále papež, "se může rozvíjet pouze tehdy, zůstane-li zvídavá a otevřená všem oblastem skutečnosti a bude-li umět svobodně sdělovat plody svých objevů", ale k tomu je třeba naslouchat. Absence naslouchání je tedy druhou pastí, která škodí bratrství. K diskusi, píše papež, "je třeba naučit se naslouchat, to znamená mlčet a zpomalit, což je opak současného směřování našeho stále rozrušeného postmoderního světa, plného obrazů a hluku". Aniž bychom podléhali emocionalitě, ale také aniž bychom se obávali nevyhnutelných nedorozumění.
Mít intelektuální přizpůsobivost
"Kolika špatnostem by se dalo předejít," poznamenává František, "kdyby se více naslouchalo, mlčelo a zároveň se pravdivě mluvilo, a to v rodinách, v politických či náboženských společenstvích, na samotných univerzitách i mezi národy a kulturami!". Diskuse však předpokládá výchovu k intelektuální flexibilitě, jejíž nedostatek je třetí překážkou bratrství. "Vzdělávání a výzkum", uzavírá papež, musí proto "směřovat k tomu, aby muži a ženy našich národů nebyli strnulí, ale pružní, živí, otevření jinakosti, bratrští".