蜜桃交友

HOMILIE SVATÉHO OTCE

M?e svatá o neděli Bo?ího slova (t?etí neděle v mezidobí), 21. ledna 2024

Sly?eli jsme, ?e "Je?í? jim ?ekl: 'Poj?te za mnou' [...]. A oni hned opustili sítě a ?li za ním" (Mk 1,17-18). Síla Bo?ího slova je veliká, jak jsme také sly?eli v prvním ?tení: "Toto slovo Hospodinovo bylo ?e?eno Joná?ovi: 'Vstaň, jdi do Ninive [...] a zvěstuj jim' [...]. Joná? vstal a ?el [...] podle Hospodinova slova" (Gn 3,1-3). Bo?í slovo odemyká moc Ducha svatého. Je to síla, která ?lověka p?itahuje k Bohu, jako se to stalo oněm mladým rybá??m, ohromeným Je?í?ovými slovy; a je to síla, která posílá k druhým, kte?í jsou daleko od Hospodina, jako se to stalo Joná?ovi. Slovo tedy p?itahuje k Bohu a posílá k druhým. P?itahuje k Bohu a posílá k druhým: v tom je jeho dynamika. Nenechává nás uzav?ené do sebe, ale roz?i?uje srdce, nutí nás obrátit směr, zp?evracet zvyky, otevírat nové mo?nosti, odkrývat netu?ené obzory.

Brat?i a sestry, Bo?í slovo to chce udělat v ka?dém z nás. Stejně jako u prvních u?edník?, kte?í p?ijali Je?í?ova slova, opustili své sítě a vydali se vst?íc ú?asnému dobrodru?ství, tak i na b?ezích na?ich ?ivot?, vedle rodinných ?lun? a pracovních sítí, Slovo rozvíjí Je?í?ovo volání. Volá nás, abychom s ním vypluli na mo?e pro druhé. Ano, Slovo probouzí misii, ?iní z nás posly a svědky Bo?í pro svět plný slov, ale ?íznící po tom Slově, které ?asto ignoruje. Církev ?ije tímto dynamismem: je povolána Kristem, p?itahována jím a posílána do světa, aby o něm vydávala svědectví. Takový je dynamismus církve.

Nem??eme se obejít bez Bo?ího slova, bez jeho jemné síly, která se jako v dialogu dotýká srdce, vtiskuje se do du?e, obnovuje ji Je?í?ovým pokojem, který nás ?iní neklidnými pro druhé. Podíváme-li se na Bo?í p?átele, na svědky evangelia v dějinách, na světce, vidíme, ?e pro v?echny z nich bylo Slovo rozhodující. Vzpomeňme na prvního mnicha, svatého Antonína, který, zasa?en úryvkem z evangelia p?i m?i svaté, zanechal v?eho kv?li Hospodinu; vzpomeňme na svatého Augustina, jeho? ?ivot se změnil, kdy? bo?ské slovo uzdravilo jeho srdce; vzpomeňme na svatou Terezii od Dítěte Je?í?e, která objevila své povolání p?i ?etbě list? svatého Pavla. A já myslím na světce, jeho? jméno nesu, Franti?ka z Assisi, který po modlitbě ?etl v evangeliu, ?e Je?í? poslal své u?edníky kázat, a zvolal: "To chci, to ?ádám, to tou?ím dělat z celého srdce!" (TOMMASO DA CELANO, Vita prima IX, 22). Jsou to ?ivoty změněné slovem ?ivota, slovem Hospodinovým.

Ptám se v?ak sám sebe: pro? se toté? mnohým z nás neděje? Tolikrát sly?íme Bo?í slovo, jde jedním uchem dovnit? a druhým ven: pro?? Mo?ná proto, jak nám ukazují tito svědkové, ?e nesmíme být ke Slovu "hlu?í". To je na?e riziko: zahlceni tisíci slovy necháváme Bo?í slovo proklouznout: sly?íme ho, ale nenasloucháme mu; nasloucháme mu, ale nedr?íme se ho; dr?íme se ho, ale nenecháme se vyprovokovat ke změně. P?edev?ím ho ?teme, ale nemodlíme se, zatímco "?etbu Písma svatého musí doprovázet modlitba, aby se navázal dialog mezi Bohem a ?lověkem" (Dei Verbum, 25). Nezapomínejme na dva základní rozměry k?es?anské modlitby: naslouchání Slovu a klanění Hospodinu. Udělejme prostor Je?í?ovu slovu, promodlenému Je?í?ovu slovu, a stane se nám to, co se stalo prvním u?edník?m. Vra?me se tedy k dne?nímu evangeliu, které podává zprávu o dvou gestech, je? vyplynula z Je?í?ova slova: "nechali sítě a ?li za ním" (Mk 1,18). Opustili sítě a ?li za ním. U toho se krátce zastavme.

Zanechali. Co nechali za sebou? Lo? a sítě, tedy ?ivot, který vedli do té chvíle. Tak ?asto máme problém opustit své jistoty, své zvyky, proto?e se v nich chytíme jako ryba v síti. Ale ti, kdo jsou ve styku se Slovem, se z nástrah minulosti uzdravují, proto?e ?ivé Slovo reinterpretuje ?ivot, uzdravuje i zraněnou pamě? tím, ?e nám v?těpuje p?ipomínku Boha a jeho skutk?. Písmo nás zakládá v dobru, p?ipomíná nám, kdo jsme: zachráněné a milované Bo?í děti. "Voňavá slova Páně" (srov. sv. Franti?ek z Assisi, List vě?ícím) jsou jako med, ?iní ?ivot chutným: probouzejí sladkost Boha, ?iví du?i, zahání strach, p?ekonávají samotu. A stejně jako p?iměla ony u?edníky opustit opakující se ?ivot na lodích a v sítích, tak i v nás obnovují víru, o?i??ují ji a zbavují tolika ne?istot, vracejí ji k jejím po?átk?m, k pramenné ?istotě evangelia. Vyprávěním o Bo?ích skutcích pro nás Písmo svaté uvolňuje kotvy ochrnuté víry a umo?ňuje nám znovu vychutnat k?es?anský ?ivot takový, jaký skute?ně je: p?íběh lásky s Hospodinem.

U?edníci tedy zanechávají; a pak jdou za ním - zanechávají a jdou za ním: jdou za Mistrem dělají kroky vp?ed. Nebo? jeho Slovo, zatímco osvobozuje od b?emen minulosti a p?ítomnosti, ?iní ?lověka zralým v pravdě a lásce: o?ivuje srdce, rozechvívá je, o?i??uje od pokrytectví a naplňuje nadějí. Sama Bible dosvěd?uje, ?e Slovo je konkrétní a ú?inné: "jako dé?? a sníh" pro p?du (srov. Iz 55,10-11); "jako oheň", "jako kladivo, které rozbíjí skálu" (Jer 23,29); jako ostrý me?, který "rozeznává city a my?lenky srdce" (?id 4,12); jako neporu?itelné símě (1 Petr 1,23), které, a? malé a skryté, klí?í a p?iná?í plody (srov. Mt 13). "Bo?ímu slovu je vlastní taková ú?innost a moc, ?e je [...] potravou du?e, ?istým a vě?ným zdrojem duchovního ?ivota" (Dei Verbum, 21).

Brat?i a sestry, ké? nám neděle Bo?ího slova pom??e radostně se vracet k prameni víry, který vychází z naslouchání Je?í?i, Slovu ?ivého Boha. Zatímco neustále ?íkáme a ?teme slova o církvi, a? nám to pom??e znovu objevit Slovo ?ivota, které v církvi zaznívá! Jinak skon?íme u toho, ?e mluvíme více o sobě ne? o Něm; a mnohokrát z?stávají v centru pozornosti na?e my?lenky a na?e problémy, nikoli Kristus se svým Slovem. Vra?me se k pramen?m, abychom nabídli světu ?ivou vodu, kterou nenachází; a zatímco spole?nost a sociální média akcentují slovní násilí, p?imkněme se k mírnosti Bo?ího slova, které zachraňuje, je tiché, nedělá hluk a vstupuje do srdce.

A nakonec si polo?me několik otázek. Já sám, jaké místo vyhrazuji Bo?ímu slovu v místě, kde ?iji? Mohou tam být knihy, noviny, televize, telefony, ale kde je Bible? Mám ve svém pokoji po ruce evangelium? ?tu ho ka?dý den, abych nacházel cestu ?ivotem? Nosím v ta?ce malý výtisk evangelia, abych si ho mohl p?e?íst? Mnohokrát jsem radil mít evangelium stále u sebe, v kapse, v kabelce, v mobilním telefonu: je-li mi Kristus dra??í ne? cokoli jiného, jak ho mohu nechat doma a nebrat si jeho slovo s sebou? A poslední otázka: p?e?etl jsem alespoň jedno ze ?ty? evangelií celé? Evangelium je kniha ?ivota, je jednoduché a krátké, a p?esto tolik vě?ících nikdy nep?e?etlo ani jedno od za?átku do konce.

Brat?i a sestry, B?h, jak ?íká Písmo, je "po?átek a p?vodce krásy" (Mdr 13,3): nechme se podmanit krásou, kterou Bo?í slovo vná?í do na?eho ?ivota.