蜜桃交友

HOMILIE SVATÉHO OTCE

Slavnost Matky Bo啪í  Panny Marie

1. ledna 2024

Za膷átek nového roku osv臎tlují slova apo拧tola Pavla: "Kdy啪 p艡i拧la plnost 膷asu, poslal B暖h svého Syna narozeného z 啪eny" (Gal 4,4). Výraz "plnost 膷asu" je nápadný. Ve starov臎ku se 膷as m臎艡il vyprazd艌ováním a napl艌ováním amfor: kdy啪 byly prázdné, za膷ínal nový 膷asový úsek, který kon膷il, kdy啪 byly plné. Zde je plnost 膷asu: kdy啪 se amfora d臎jin naplní, p艡ete膷e bo啪ská milost: B暖h se stává 膷lov臎kem a 膷iní tak ve znamení 啪eny, Marie. Ona je cestou, kterou si B暖h vybral; ona je bodem p艡íchodu tolika lidí a generací, které "kapku po kapce" p艡ipravovaly p艡íchod Pána na sv臎t. Matka tak stojí v srdci 膷asu: Bohu se zalíbilo obrátit d臎jiny skrze ni, 啪enu. Tímto slovem nás Písmo odkazuje zp臎t k po膷átk暖m Geneze a nazna膷uje, 啪e Matka s Dít臎tem znamená nové stvo艡ení, nový za膷átek. Na po膷átku 膷asu spásy je tedy Matka Bo啪í, na拧e svatá Matka.

Je tedy krásné, 啪e rok za膷íná jejím vzýváním; je krásné, 啪e v臎艡ící lid, jako kdysi v Efezu - ti k艡es钮ané byli odvá啪ní... - radostn臎 proklamuje svatou Matku Bo啪í. Slova "Matka Bo啪í" toti啪 vyjad艡ují radostnou jistotu, 啪e Pán, n臎啪né D臎钮átko v náru膷í své matky, se nav啪dy spojil s na拧ím lidstvím do té míry, 啪e u啪 není jen na拧e, ale jeho. Matka Bo啪í: pár slov k vyznání Hospodinovy v臎膷né smlouvy s námi. Matka Bo啪í: je to dogma víry, ale také "dogma nad臎je": B暖h v 膷lov臎ku a 膷lov臎k v Bohu, nav啪dy. Svatá Matka Bo啪í. 

V plnosti 膷asu poslal Otec svého Syna narozeného z 啪eny, ale text svatého Pavla p艡idává je拧t臎 druhé poslání: "B暖h poslal do na拧ich srdcí Ducha svého Syna, který volá: 'Abba! Ot膷e!'" (Gal 4,6). A také v seslání Ducha je Matka protagonistkou: Duch svatý na ní za膷íná spo膷ívat p艡i Zv臎stování (srov. Lk 1,35), na po膷átku církve pak sestupuje na apo拧toly shromá啪d臎né k modlitb臎 "s Marií, Matkou" (Sk 1,14). Mariino p艡ijetí nám tedy p艡ineslo nejv臎t拧í dary: "u膷inila na拧eho bratra Pánem majestátu" (TOMMASO DA CELANO, Vita seconda, CL, 198: FF 786) a umo啪nila Duchu volat v na拧ich srdcích: "Abba, Ot膷e!". Mariino mate艡ství je cestou k setkání s Bo啪í otcovskou laskavostí, cestou nejbli啪拧í, nejp艡ím臎j拧í a nejsnaz拧í. Nezapomínejme na to... Mariino mate艡ství je cestou k setkání s Bo啪í otcovskou laskavostí, nejbli啪拧í, nejp艡ím臎j拧í, nejsnaz拧í cestou, p艡i膷em啪 toto je Bo啪í styl: blízkost, soucit a laskavost. Matka nás vlastn臎 vede k po膷átku a srdci víry, která není teorií ani závazkem: víra je nesmírným darem, který z nás 膷iní milované d臎ti, p艡íbytky Otcovy lásky. Proto p艡ijetí Matky do na拧eho 啪ivota není rozhodnutím zbo啪nosti, ale po啪adavkem víry: "Chceme-li být k艡es钮any, budeme muset být mariánskými", tedy Mariinými d臎tmi (sv. Pavel VI., homilie v Cagliari, 24. dubna 1970).

Církev pot艡ebuje Marii, aby znovu objevila svou vlastní 啪enskou tvá艡: aby se více podobala té, která jako 啪ena, Panna a Matka p艡edstavuje dokonalý vzor a postavu (srov. Lumen gentium, 63); aby vytvo艡ila prostor pro 啪eny a byla generativní skrze pastoraci tvo艡enou pé膷í a starostlivostí, trp臎livostí a mate艡skou odvahou. Sv臎t v拧ak také pot艡ebuje vzhlí啪et k matkám a 啪enám, aby na拧el mír, vymanil se ze spirály násilí a nenávisti a vrátil se k lidskému pohledu a vidoucímu srdci. A ka啪dá spole膷nost pot艡ebuje p艡ijmout dar 啪eny, ka啪dé 啪eny: respektovat ji, opatrovat ji, vá啪it si jí s v臎domím, 啪e kdo zra艌uje jedinou 啪enu, znesv臎cuje Boha, který se narodil z 啪eny.

Maria, 啪ena, tak jako je rozhodující v plnosti 膷asu, tak je rozhodující pro 啪ivot ka啪dého 膷lov臎ka; proto啪e nikdo nezná 膷as lépe ne啪 Matka a nezná naléhavé pot艡eby svých d臎tí. To nám znovu ukazuje "za膷átek", první znamení, které Je啪í拧 vykonal na svatební hostin臎 v Kán臎. Tam je to práv臎 Maria, která si v拧imne, 啪e není víno, a obrátí se na n臎j (srov. J 2,3). Jsou to pot艡eby jejích d臎tí, které ji, Matku, pohnou k tomu, aby Je啪í拧e pobídla k zásahu. A v Kán臎 Je啪í拧 艡íká: "Napl艌te nádoby vodou; a oni je naplnili a啪 po okraj" (J 2,7). Maria, která zná na拧e pot艡eby, i pro nás uspí拧í p艡elití milosti a p艡ivede ná拧 啪ivot k plnosti. Brat艡i a sestry, v拧ichni máme nedostatky, jsme osam臎lí, máme prázdná místa, která 啪ádají o napln臎ní. Ka啪dý z nás zná ty své. Kdo je m暖啪e zaplnit, kdy啪 ne Maria, Matka plnosti? Kdy啪 jsme v poku拧ení uzav艡ít se do sebe, jdeme k ní; kdy啪 nem暖啪eme rozplést uzly 啪ivota, hledáme u ní úto膷i拧t臎. Na拧e doba, vyprázdn臎ná od míru, pot艡ebuje Matku, která znovu sestaví lidskou rodinu. Vzhlí啪ejme k Marii, abychom se stali budovateli jednoty, a to s její tvo艡ivostí Matky, která se stará o své d臎ti: shroma啪膹uje je a ut臎拧uje, naslouchá jejich smutku a utírá jim slzy. A podívejme se na tuto n臎啪nou ikonu Virgo lactans, a taková je Matka... Jak n臎啪n臎 se o nás stará a je nám nablízku. 

Sv臎艡me nový rok Matce Bo啪í. Zasv臎钮me jí sv暖j 啪ivot. Ona bude s laskavostí um臎t odhalit jeho plnost. Ona nás toti啪 dovede k Je啪í拧i a Je啪í拧 je plnost 膷asu, ve拧kerého 膷asu, na拧eho 膷asu, 膷asu ka啪dého z nás. Nebo钮, jak bylo napsáno, "nebyla to plnost 膷asu, která zp暖sobila, 啪e byl poslán Bo啪í Syn, ale naopak, poslání Syna zp暖sobilo plnost 膷asu" (srov. M. LUTHER, Vorlesung über den Galaterbrief 1516-1517, 18). Brat艡i a sestry, ké啪 je tento rok napln臎n út臎chou od Hospodina; ké啪 je tento rok napln臎n mate艡skou laskavostí Marie, svaté Matky Bo啪í.