Pape?: Pohle?me na ?eny, abychom se dostali ze spirály nenávisti. Kdo je zraňují, znesvěcují Boha
HOMILIE SVATÉHO OTCE
Slavnost Matky Bo?í Panny Marie
1. ledna 2024
Za?átek nového roku osvětlují slova apo?tola Pavla: "Kdy? p?i?la plnost ?asu, poslal B?h svého Syna narozeného z ?eny" (Gal 4,4). Výraz "plnost ?asu" je nápadný. Ve starověku se ?as mě?il vyprazdňováním a naplňováním amfor: kdy? byly prázdné, za?ínal nový ?asový úsek, který kon?il, kdy? byly plné. Zde je plnost ?asu: kdy? se amfora dějin naplní, p?ete?e bo?ská milost: B?h se stává ?lověkem a ?iní tak ve znamení ?eny, Marie. Ona je cestou, kterou si B?h vybral; ona je bodem p?íchodu tolika lidí a generací, které "kapku po kapce" p?ipravovaly p?íchod Pána na svět. Matka tak stojí v srdci ?asu: Bohu se zalíbilo obrátit dějiny skrze ni, ?enu. Tímto slovem nás Písmo odkazuje zpět k po?átk?m Geneze a nazna?uje, ?e Matka s Dítětem znamená nové stvo?ení, nový za?átek. Na po?átku ?asu spásy je tedy Matka Bo?í, na?e svatá Matka.
Je tedy krásné, ?e rok za?íná jejím vzýváním; je krásné, ?e vě?ící lid, jako kdysi v Efezu - ti k?es?ané byli odvá?ní... - radostně proklamuje svatou Matku Bo?í. Slova "Matka Bo?í" toti? vyjad?ují radostnou jistotu, ?e Pán, ně?né Dě?átko v náru?í své matky, se nav?dy spojil s na?ím lidstvím do té míry, ?e u? není jen na?e, ale jeho. Matka Bo?í: pár slov k vyznání Hospodinovy vě?né smlouvy s námi. Matka Bo?í: je to dogma víry, ale také "dogma naděje": B?h v ?lověku a ?lověk v Bohu, nav?dy. Svatá Matka Bo?í.
V plnosti ?asu poslal Otec svého Syna narozeného z ?eny, ale text svatého Pavla p?idává je?tě druhé poslání: "B?h poslal do na?ich srdcí Ducha svého Syna, který volá: 'Abba! Ot?e!'" (Gal 4,6). A také v seslání Ducha je Matka protagonistkou: Duch svatý na ní za?íná spo?ívat p?i Zvěstování (srov. Lk 1,35), na po?átku církve pak sestupuje na apo?toly shromá?děné k modlitbě "s Marií, Matkou" (Sk 1,14). Mariino p?ijetí nám tedy p?ineslo největ?í dary: "u?inila na?eho bratra Pánem majestátu" (TOMMASO DA CELANO, Vita seconda, CL, 198: FF 786) a umo?nila Duchu volat v na?ich srdcích: "Abba, Ot?e!". Mariino mate?ství je cestou k setkání s Bo?í otcovskou laskavostí, cestou nejbli??í, nejp?íměj?í a nejsnaz?í. Nezapomínejme na to... Mariino mate?ství je cestou k setkání s Bo?í otcovskou laskavostí, nejbli??í, nejp?íměj?í, nejsnaz?í cestou, p?i?em? toto je Bo?í styl: blízkost, soucit a laskavost. Matka nás vlastně vede k po?átku a srdci víry, která není teorií ani závazkem: víra je nesmírným darem, který z nás ?iní milované děti, p?íbytky Otcovy lásky. Proto p?ijetí Matky do na?eho ?ivota není rozhodnutím zbo?nosti, ale po?adavkem víry: "Chceme-li být k?es?any, budeme muset být mariánskými", tedy Mariinými dětmi (sv. Pavel VI., homilie v Cagliari, 24. dubna 1970).
Církev pot?ebuje Marii, aby znovu objevila svou vlastní ?enskou tvá?: aby se více podobala té, která jako ?ena, Panna a Matka p?edstavuje dokonalý vzor a postavu (srov. Lumen gentium, 63); aby vytvo?ila prostor pro ?eny a byla generativní skrze pastoraci tvo?enou pé?í a starostlivostí, trpělivostí a mate?skou odvahou. 厂惫ě迟 v?ak také pot?ebuje vzhlí?et k matkám a ?enám, aby na?el mír, vymanil se ze spirály násilí a nenávisti a vrátil se k lidskému pohledu a vidoucímu srdci. A ka?dá spole?nost pot?ebuje p?ijmout dar ?eny, ka?dé ?eny: respektovat ji, opatrovat ji, vá?it si jí s vědomím, ?e kdo zraňuje jedinou ?enu, znesvěcuje Boha, který se narodil z ?eny.
Maria, ?ena, tak jako je rozhodující v plnosti ?asu, tak je rozhodující pro ?ivot ka?dého ?lověka; proto?e nikdo nezná ?as lépe ne? Matka a nezná naléhavé pot?eby svých dětí. To nám znovu ukazuje "za?átek", první znamení, které Je?í? vykonal na svatební hostině v Káně. Tam je to právě Maria, která si v?imne, ?e není víno, a obrátí se na něj (srov. J 2,3). Jsou to pot?eby jejích dětí, které ji, Matku, pohnou k tomu, aby Je?í?e pobídla k zásahu. A v Káně Je?í? ?íká: "Naplňte nádoby vodou; a oni je naplnili a? po okraj" (J 2,7). Maria, která zná na?e pot?eby, i pro nás uspí?í p?elití milosti a p?ivede ná? ?ivot k plnosti. Brat?i a sestry, v?ichni máme nedostatky, jsme osamělí, máme prázdná místa, která ?ádají o naplnění. Ka?dý z nás zná ty své. Kdo je m??e zaplnit, kdy? ne Maria, Matka plnosti? Kdy? jsme v poku?ení uzav?ít se do sebe, jdeme k ní; kdy? nem??eme rozplést uzly ?ivota, hledáme u ní úto?i?tě. Na?e doba, vyprázdněná od míru, pot?ebuje Matku, která znovu sestaví lidskou rodinu. Vzhlí?ejme k Marii, abychom se stali budovateli jednoty, a to s její tvo?ivostí Matky, která se stará o své děti: shroma??uje je a utě?uje, naslouchá jejich smutku a utírá jim slzy. A podívejme se na tuto ně?nou ikonu Virgo lactans, a taková je Matka... Jak ně?ně se o nás stará a je nám nablízku.
Svě?me nový rok Matce Bo?í. Zasvě?me jí sv?j ?ivot. Ona bude s laskavostí umět odhalit jeho plnost. Ona nás toti? dovede k Je?í?i a Je?í? je plnost ?asu, ve?kerého ?asu, na?eho ?asu, ?asu ka?dého z nás. Nebo?, jak bylo napsáno, "nebyla to plnost ?asu, která zp?sobila, ?e byl poslán Bo?í Syn, ale naopak, poslání Syna zp?sobilo plnost ?asu" (srov. M. LUTHER, Vorlesung über den Galaterbrief 1516-1517, 18). Brat?i a sestry, ké? je tento rok naplněn útěchou od Hospodina; ké? je tento rok naplněn mate?skou laskavostí Marie, svaté Matky Bo?í.
