Pape?ova nová kniha je o váno?ním betlémě
PAPE? FRANTI?EK
Dvakrát jsem si p?ál nav?tívit Greccio. Poprvé proto, abych poznal místo, kde svatý Franti?ek z Assisi vymyslel betlém, něco, co poznamenalo i mé dětství: v domě mých rodi?? v Buenos Aires toto znamení Vánoc nikdy nechybělo, bylo d?le?itěj?í ne? strome?ek.
Podruhé jsem se na toto místo v provincii Rieti, ochotně vrátil, abych podepsal apo?tolský list Admirabile signum o smyslu a významu betlému v dne?ní době. P?i obou p?íle?itostech jsem se cítil pohnutý v kapli, kde lze obdivovat st?edověkou fresku zobrazující noc betlémskou a noc v Grecciu, umístěné umělcem jakoby paralelně.
Emoce z tohoto pohledu mě podněcují k hlub?ímu pono?ení se do k?es?anského tajemství, které se rádo skrývá v tom, co je nekone?ně malé. Vskutku, vtělení Je?í?e Krista z?stává jádrem Bo?ího zjevení, i kdy? se snadno zapomíná, ?e jeho rozvinutí je tak nenápadné, ?e z?stává nepov?imnuto.
Mali?kost je ve skute?nosti cestou k setkání s Bohem. V pamětním epitafu svatého Ignáce z Loyoly najdeme napsáno: "Non coerceri a maximo, sed contineri a minimo, divinum est". Je bo?ské mít ideály, které nejsou omezeny ni?ím, co existuje, ale ideály, které jsou zároveň obsa?eny a ?ity v těch nejmen?ích věcech ?ivota. Zkrátka, ?lověk se nesmí bát velkých věcí, musí jít kup?edu a brát ohled na ty nejmen?í.
To je d?vod, pro? se uchovávání tradice jesli?ek stává zdravým pono?ením do Bo?í p?ítomnosti, která se projevuje v malých, někdy banálních a opakujících se ka?dodenních věcech. Umět se z?íci toho, co svádí, ale vede na ?patnou cestu, abychom pochopili a zvolili Bo?í cesty, je úkol, který nás ?eká. V tomto ohledu je velkým darem rozli?ování a ?lověk se nikdy nesmí unavit prosit o něj v modlitbě. Pastý?i v jesli?kách jsou ti, kte?í p?ijímají Bo?í p?ekvapení a setkání s ním pro?ívají v ú?asu a klaní se mu: ve své malosti rozpoznávají Bo?í tvá?. Lidsky máme v?ichni sklon hledat velikost, ale je darem umět ji skute?ně najít: umět najít velikost v té malosti, kterou B?h tak miluje.
V lednu 2016 jsem se setkal s mladými lidmi z Rieti poblí? místní svatyně jesli?ek. Jim i v?em dnes jsem p?ipomněl, ?e o váno?ní noci existují dvě znamení, která nás vedou k rozpoznání Je?í?e. Jedním z nich je obloha plná hvězd. Těch hvězd je mnoho, nekone?né mno?ství, ale mezi v?emi vyniká jedna zvlá?tní hvězda, ta, která vedla mudrce k tomu, aby opustili své domovy a vydali se na cestu, na cestu, o které nevěděli, kam je zavede. Stejně se to děje i v na?ich ?ivotech: v ur?itém okam?iku nás nějaká zvlá?tní "hvězda" vyzve, abychom se rozhodli, u?inili volbu, vydali se na cestu. Musíme Boha naléhavě prosit, aby nám ukázal onu hvězdu, která nás pohne k ně?emu víc, ne? jsou na?e zvyky, proto?e tato hvězda nás p?ivede k rozjímání o Je?í?i, o tom dítěti, které se narodilo v Betlémě a které tou?í po na?em plném ?těstí.
V této noci, která se narozením Spasitele stala svatou, nacházíme dal?í mocné znamení: Bo?í malost. Andělé ukazují pastý??m dítě narozené v jeslích. ?ádné znamení moci, soběsta?nosti nebo pýchy. Ne. Vě?ný B?h se zjevuje v bezbranné, tiché, pokorné lidské bytosti. B?h se sní?il, abychom s ním mohli putovat a aby se mohl postavit po na?em boku, ne nad nás ?i daleko od nás.
Údiv a ú?as jsou dva pocity, které ka?dého, mladého i starého, dojímají p?ed jesli?kami, které jsou jako ?ivé evangelium p?etékající ze stránek Písma svatého. Není d?le?ité, jak je betlém postaven, m??e být stále stejný nebo se ka?dý rok měnit; d?le?ité je, ?e promlouvá k na?emu ?ivotu.
První ?ivotopisec svatého Franti?ka, Tomá? z Celana, popisuje váno?ní noc roku 1223, její? osmisté výro?í letos slavíme. Kdy? Franti?ek p?i?el, na?el jesli?ky se senem, volkem a oslíkem. Lidé, kte?í se tam shromá?dili, projevovali nevýslovnou radost, jakou na scéně Vánoc nikdy p?edtím nezakusili. Kněz pak u jesli?ek slavnostně slou?il eucharistii, ?ím? ukázal souvislost mezi vtělením Bo?ího Syna a eucharistií. P?i té p?íle?itosti nebyly v Grecciu ?ádné so?ky: betlém byl vytvo?en a pro?íván p?ítomnými.
Jsem si jist, ?e první betlém, který vykonal velké evangeliza?ní dílo, m??e být i dnes p?íle?itostí k vyvolání ú?asu a údivu. A tak to, co svatý Franti?ek zapo?al prostotou tohoto znamení, p?etrvává dodnes jako skute?ná forma krásy na?í víry.
Vatikán, 27. zá?í 2023
