Papež k médiím: Formací mužů schopných zdravých vztahů vychovávejte k úctě k ženám
Jana Gruberová – Pope
Papež mediálním pracovníkům připomněl, že komunikace znamená „spojovat lidi, splétat nitky společenství, stavět mosty, aniž by se stavěly zdi“. A naznačil tři cesty, které je dle jeho soudu dobré neztrácet ze zřetele a po kterých je třeba se stále pohybovat.
„První z nich je cesta vzdělávání. Nejde o jednoduchý úkol, ale o zásadní záležitost. V sázce je totiž budoucnost společnosti. Vzdělávání je cestou, jak propojit generace, jak podpořit dialog mezi mladými a starými, ono mezigenerační spojenectví, které je dnes více než kdy jindy zásadní. Jak ale vzdělávat zejména mladší generace ponořené do stále více digitálního kontextu? Existuje úryvek z evangelia, který může inspirovat k dobrému přístupu, když nám Ježíš říká, abychom byli „opatrní jako hadi a prostí jako holubice“ (Mt 10,16). Obezřetnost a prostota jsou dvě základní výchovné složky pro orientaci v dnešní složité situaci, zejména na webu, kde je třeba nebýt naivní a zároveň nepodlehnout pokušení rozsévat hněv a nenávist. Rozvážnost, prožívaná s prostotou mysli, je tou ctností, která pomáhá člověku vidět daleko dopředu, která ho vede k jednání s předvídavostí, s nadhledem. A k tomu, aby člověk měl rozvážnost, neexistují žádné kurzy, k tomu, aby měl rozvážnost, se člověk neučí. Prozíravost se praktikuje, žije, je to postoj, který se rodí společně ze srdce a mysli a pak se rozvíjí“.
Katolické týdeníky přinášejí tento moudrý nadhled do lidských domovů: nepřinášejí jen aktuální zprávy, ale zprostředkovávají lidskou vizi, křesťanskou vizi utvářející mysli a srdce, aby se nenechaly deformovat hlasitými slovy nebo zprávami, které s chorobnou zvědavostí přecházejí od černé k růžové a opomíjejí jasnost bílé, pokračoval papež.
„Vaším posláním je jednoduchým a srozumitelným stylem připomínat, že za zprávami jsou vždy city, příběhy, lidé z masa a kostí, které je třeba respektovat, jako by to byli vaši vlastní příbuzní. A ze smutných zpráv těchto dnů, z hrozných zpráv o násilí na ženách vidíme, jak naléhavá je výchova k úctě a péči: formovat muže schopné zdravých vztahů. Komunikovat znamená formovat člověka. Komunikovat znamená formovat společnost. Neopouštějte cestu vzdělávání: dovede vás daleko!“
Druhou cestou, kterou papež František doporučil sdělovacím prostředkům, je péče. Jak totiž podotkl, v digitální komunikaci se každý jedinec stává objektem pohledů, které prohledávají, obnažují a prozrazují, často anonymně. Úcta k druhému se rozpadá, a tak zároveň s tím, že ho v digitální komunikaci přivádím k pohnutí, či ho ignoruji a držím v odstupu, mohu bez jakéhokoli ostychu zasahovat do jeho života až do krajnosti.
„Proto je nezbytné podporovat nástroje, které chrání všechny, zejména ty nejslabší, nezletilé, starší a postižené osoby, a chránit je před dotěrností digitálního světa a svody provokativní a polemické komunikace. Je to otázka komunikační demokracie. Prosím, dělejte to beze strachu, jako David proti Goliášovi (srov. 1 Sam 17), když malým prakem srazil obra k zemi. Nehrajte si jen na obránce, ale myslete ve velkém, protože k velkému úkolu jste povoláni: chránit slovy a obrazy důstojnost lidí, zejména důstojnost maličkých a chudých, Božích oblíbenců“.
Za třetí cestu papež František označil svědectví a upozornil na příklad italského blahoslaveného Carla Acutise:
„Tento mladý muž se nechytil do pasti, ale stal se svědkem v oblasti komunikace. Svědectví je proroctví, je to kreativita, která osvobozuje a podněcuje člověka, aby si vyhrnul rukávy, vystoupil ze své komfortní zóny a riskoval. Ano, věrnost evangeliu postuluje schopnost riskovat pro dobro. A jít proti proudu: mluvit o bratrství v individualistickém světě; o míru ve světě, kde se válčí; o péči o chudé v netolerantním a lhostejném světě. Ale to lze věrohodně dělat jen tehdy, když nejprve vydáte svědectví o tom, o čem mluvíte“.