蜜桃交友

Adriana Masotti - Pope 

"Je to d?věra a nic ne? d?věra, která nás musí vést k Lásce". Tato slova, která v zá?í 1896 napsala svatá Terezie od Dítěte Je?í?e a Svaté Tvá?e, inspirovala název , kterou pape? Franti?ek věnoval světici z Lisieux.

Pape?ská vyjád?ení uznání

Pape? Franti?ek sleduje etapy uznání mimo?ádné hodnoty jejího svědectví prost?ednictvím ?in? pape??: po?ínaje pape?em Lvem XIII, který jí v 15 letech umo?nil vstoupit do klá?tera, p?es Pia XI, který ji v roce 1925 prohlásil za svatou a v roce 1927 za patronku misií, a? po svatého Jana Pavla II, který ji v roce 1997 prohlásil za u?itelku církve. 

Láska misioná?ské du?e k Je?í?i

Svatá Terezie ve své cele napsala: "Je?í? je moje jediná láska" (?. 8) a pape? p?i rozboru její duchovní zku?enosti poznamenává, ?e setkání s Je?í?em ji "povolalo k misii" natolik, ?e si nedokázala p?edstavit "své zasvěcení Bohu, ani? by usilovala o dobro svých brat?í a sester". V podstatě vstoupila na Karmel, "aby zachraňovala du?e" (9). 

Cesta d?věry a lásky

Franti?ek jde k jádru Tereziiny spirituality, oné "malé cesty", známé také jako cesta duchovního dětství. Pro svatou Terezii od Dítěte Je?í?e je d?le?ité Bo?í p?sobení, milost, nikoli osobní zásluhy, proto?e je to Hospodin, kdo posvěcuje. Pape? pí?e: "Proto je nejvhodněj?ím postojem vlo?it d?věru srdce mimo sebe sama: do nekone?ného milosrdenství Boha, který miluje bez hranic a který dal v?echno v Je?í?ově k?í?i" (20).

Odevzdání do rukou Otce

V na?í existenci, kde nás ?asto, jak ?íká Franti?ek, "p?emáhá strach, touha po lidském bezpe?í, pot?eba mít v?echno pod kontrolou" (23), nás d?věra, a tedy odevzdanost Bohu, kterou podporuje Terezie, "osvobozuje od obsedantních kalkulací, od neustálých obav o budoucnost, od obav, které nám berou pokoj. (...) Jsme-li v rukou Otce, který nás bezmezně miluje," pokra?uje, "bude to platit, a? se stane cokoli, budeme moci pokra?ovat, a? se stane cokoli" (24).

"Zkou?ka ve ví?e" a d?věra v milosrdenství 

Duchovní ?ivot mladé karmelitky se neobe?el ani bez zkou?ek namí?ených proti ví?e. V té době byl moderní ateismus ve velkém rozmachu a ona se "cítila být sestrou ateist?" (26), p?imlouvala se za ně, obětovala za ně sv?j ?ivot a obnovovala tak sv?j ?ivotní postoj víry. Vě?í v nekone?né Bo?í milosrdenství. V?echno v Bohu je láska, dokonce i Spravedlnost. "To je jeden z nejd?le?itěj?ích Tereziných objev?," ?íká pape?, "jeden z největ?ích p?ínos?, které u?inila pro celý Bo?í lid. Mimo?ádným zp?sobem pronikla do hlubin Bo?ího milosrdenství a odtud ?erpala světlo své bezmezné naděje" (27).

V srdci Církve, mé Matky, budu Láska

Od svaté Terezie z Avily zdědila Terezie, jak ?teme v exhortaci, "velkou lásku k Církvi a dokázala proniknout do hlubin tohoto tajemství". V knize P?íběh jedné du?e pí?e: "Pochopila jsem, ?e Církev má Srdce a ?e toto Srdce je rozníceno Láskou. A pak: "V Srdci Církve, mé Matky, budu Láska!" (39). Pape? Franti?ek to komentuje: "Není to srdce triumfalistické církve, je to srdce církve milující, pokorné a milosrdné. (...) Tento objev srdce církve je velkým světlem i pro nás dnes, abychom se nepohor?ovali nad omezeností a slabostí církevní instituce, poznamenané temnotou a h?íchem" (41).

Nakonec se po?ítá jen láska

V poslední kapitole pape? vysvětluje, ?e tato apo?tolská exhortace mu umo?ňuje p?ipomenout, ?e jak ?teme v Evangelii gaudium, v misijní církvi "se hlásání zamě?uje na to podstatné, na to, co je nejkrásněj?í, největ?í, nejp?ita?livěj?í a zároveň nejpot?ebněj?í" (47). "Nakonec," pí?e pape?, "zále?í jen na lásce" a obrací se k teolog?m a moralist?m: "Je?tě je t?eba, abychom tuto Tereziinu geniální intuici pochopili a vyvodili z ní teoretické i praktické, doktrinální i pastora?ní, osobní i komunitní d?sledky. Pot?ebujeme odvahu a vnit?ní svobodu, abychom to dokázali" (50).  

Význam "malé cesty

Blí?íme-li se k závěru, pape? p?ipomíná hlavní aspekty své "malé cesty" a jejich aktuálnost. Exhortaci uzavírá krátká modlitba, v ní? pape? mimo jiné prosí: "Drahá svatá Terezie, pomoz nám, abychom v?dy d?vě?ovali, jako jsi d?vě?ovala ty, ve velkou lásku, kterou k nám B?h chová, abychom ka?dý den napodobovali tvou malou cestu svatosti" (53).