蜜桃交友

Pope

Matteo Bruni: Dobrý ve?er, Va?e Svatosti, vracíme se omlazení a radostní z tohoto 厂惫ě迟ového dne mláde?e, na kterém jsme se mohli konfrontovat s otázkami a o?ekáváními mladých lidí, pokud jde o církev, víru a také svět. A mohli jsme si vyslechnout va?i odpově? ve va?ich slovech, va?í p?ítomnosti. Nyní je tu několik otázek od noviná??, ale nejprve jste chtěl něco ?íci vy:

Dobrý ve?er a moc děkuji za tento zá?itek, dnes slavíme jedny narozeniny. (Bruni: ?Rita Cruzová“) V?echno nejlep?í! Pak p?ijde na ?adu dort!

Aura Maria Vista Miguel - RÁDIO RENASCENÇA

Va?e Svatosti, p?edev?ím vám děkuji za va?i náv?těvu Portugalska. V?ichni ji ji? pova?ují za úspě?nou. V?ichni jsou nad?eni. Děkujeme, ?e jste p?ijel. Jeden významný p?edstavitel portugalské policie mi ?ekl, ?e je?tě nikdy neviděl tak ukázněný a pokojný dav. Bylo to nádherné. Moje otázka se týká Fatimy. Víme, ?e jste se tam v tichosti pomodlil v kapli?ce Zjevení. Ale o?ekávalo se, ?e právě na místě, kde Panna Maria vyslovila prosbu, aby se lidé modlili za konec války (a my jsme v sou?asné době bohu?el ve válce), se od Svatého otce do?káme obnovení této modlitby za mír, a to ve?ejně. Ve Fatimě se na vás upíraly o?i celého světa. Pro? jste to neudělal?

Modlil jsem se, modlil jsem se. Modlil jsem se k Panně Marii a modlil jsem se za mír. Nedělal jsem reklamu. Ale modlil jsem se. A tuto modlitbu za mír musíme neustále opakovat. Ona o to prosila u? za první světové války. A tentokrát jsem (o toto) Pannu Marii po?ádal. Modlil jsem se, nedělal jsem reklamu.

João Francisco Gonçalves Gomes - OBSERVADOR

V únoru leto?ního roku byla zve?ejněna zpráva o realitě zneu?ívání v Portugalsku, jeho? obětí se v posledních desetiletích stalo témě? pět tisíc dětí. Ptám se vás: jste informováni o této zprávě doru?ené biskup?m? Co by se podle vás mělo stát s biskupy, kte?í o p?ípadech zneu?ívání věděli a neoznámili je ú?ad?m? 

Jak v?ichni víte, soukromě jsem p?ijal skupinu lidí, kte?í byli zneu?iti. Jako v?dy v těchto p?ípadech jsme vedli dialog o této pohromě, o této stra?né metle. V církvi jsme se chovali víceméně stejně, jako se v sou?asnosti chováme v rodinách a v sousedských vztazích: kryjeme... Pomysleme, ?e 42 % zneu?ívání se odehrává v rodinách nebo v sousedství. Stále musíme dozrávat a pomáhat tyto věci odhalovat. Od bostonského skandálu si církev uvědomila, ?e nelze jít náhodnými cestami, ale ?e je t?eba tak?íkajíc chytit býka za rohy. P?ed dvěma a p?l lety se konalo setkání p?edsed? biskupských konferencí, kde byly p?edlo?eny i oficiální statistiky o zneu?ívání. A ty jsou vá?né, situace je velmi vá?ná. V církvi existuje věta, kterou neustále pou?íváme: nulová tolerance, nulová tolerance. A pastý?i, kte?í nějakým zp?sobem nep?evzali odpovědnost, musí za tuto nezodpovědnost nést odpovědnost... Je to velmi drsný svět zneu?ívání, a proto nás vyzývám, abychom o tom v?em mluvili velmi otev?eně.

Pokud jde o otázku, jak probíhá proces v portugalské církvi: probíhá dob?e. Probíhá dob?e a s klidem, v p?ípadech zneu?ívání se hledá seriózní p?ístup. ?ísla jsou někdy nakonec p?ehnaná, trochu kv?li komentá??m, které v?dycky rádi děláme, ale skute?nost je taková, ?e to jde dob?e, a to mi dodává ur?itý klid.

Rád bych se dotkl jedné věci a chtěl bych vás, noviná?e, po?ádat o spolupráci. Máte dnes telefon? Telefon. No, na kterémkoli z těchto telefon? máte za poplatek a s heslem p?ístup k sexuálnímu zneu?ívání dětí. To vstupuje do na?ich domov? a sexuální zneu?ívání dětí je natá?eno v p?ímém p?enosu. Kde se to natá?í? Kdo jsou pachatelé? Je to jedna z nejvá?něj?ích pohrom, vedle celého světa (...), ale chci to zd?raznit, proto?e si někdy neuvědomujeme, ?e věci jsou tak radikální. Kdy? zneu?ijete dítě k tomu, abyste z toho udělali podívanou, p?itáhne to pozornost. Zneu?ití je jako byste obě? poz?eli, ?e? Nebo je?tě h??, ublí?ili jí a nechali ji na?ivu. Mluvit se zneu?ívanými lidmi je velmi bolestná zku?enost, co? je pro mě také dobré, nikoli proto, ?e by mne tě?ilo, ?emu naslouchám, ale proto?e mi to pomáhá toto drama p?ijmout. To znamená, ?e na va?i otázku bych odpověděl: proces probíhá dob?e, jsem informován o tom, jak se věci vyvíjejí. Zprávy mo?ná situaci zveli?ily, ale co se p?ístupu tý?e, věci se vyvíjejí dob?e. Ale také vám tím ?íkám, nějakým zp?sobem pomozte, pomozte, aby se vy?e?ily v?echny druhy zneu?ívání, sexuální zneu?ívání, které ale není jediné. Jsou i jiné druhy zneu?ívání, které volají do nebe: dětská práce, zneu?ívání dětské práce, zneu?ívání ?en. I dnes se v mnoha zemích pou?ívá chirurgický zákrok na malých hol?i?kách: odstraňuje se jim klitoris, a to se děje dnes, provádí se to ?iletkou, a potom na shledanou.... Krutost... A v rámci sexuálního zneu?ívání, které je vá?né, se zneu?ívá dětská práce: existuje kultura zneu?ívání, kterou musí lidstvo revidovat a obrátit se.

Jean-Marie Guénois - LE FIGARO

Svatý ot?e, jak se vám da?í zdravotně, jak probíhá va?e rekonvalescence? Pět promluv v Portugalsku jste ne?etl nebo jen malé ?ásti, pro?? Měl jste problémy s o?ima, únavou? P?íli? dlouhé texty? Jak se cítíte? A pokud dovolíte drobnou otázku o Francii. Jedete do Marseille, ale Francii jste nikdy nenav?tívil. Lidé to nechápou, mo?ná je p?íli? malá, nebo máte něco proti Francii?

M?j zdravotní stav je v po?ádku. Vyndali mi stehy, vedu normální ?ivot, nosím bandá?, kterou musím nosit dva t?i měsíce, abych se vyhnul p?ípadnému vyklenutí b?i?ních útrob, dokud svaly nezesílí. Co se tý?e zraku: v té farnosti jsem promluvu zkrátil, proto?e p?ede mnou svítilo světlo a já nemohl ?íst. Někte?í se prost?ednictvím Mattea Bruniho ptali, pro? jsem zkrátil homilie, které máte k dispozici. Kdy? mluvím, nejsou to akademické homilie, ale sna?ím se, aby to bylo co nejsrozumitelněj?í. Ale v?dy, kdy? mluvím, sna?ím se o komunikaci. Viděli jste, ?e i v akademické homilii udělám pár vtip?, úsměvných bonmot?, abych ?ídil komunikaci. U mladých lidí měly dlouhé (p?ipravené) promluvy nějakou podstatu sdělení a já jsem tam z nich vybíral podle toho, jak jsem cítil komunikaci. Polo?il jsem jim pár otázek a hned mi ozvěna ?ekla, kam se věc ubírá, jestli je to ?patně, nebo ne. Mladí lidé nemají moc velkou pozornost. Pomyslete, ?e kdy? p?ednesete jasný projev s my?lenkou, obrazem, citem, tak vás mohou sledovat osm minut. Mimochodem, v Evangelii gaudium, první exhortaci, kterou jsem vydal, jsem napsal dlouhou kapitolu o homilii. Proto?e tady sedí jeden fará? (nará?ka na dona Benita Giorgettu, fará?e v italském Termoli, pozn. red.), který ví, ?e homilie jsou někdy utrpením, mu?ením, ?e se mluví, bla, bla, a lidé... V nějakém malém městě, nevím, jestli je to Termoli, si mezitím mu?i odejdou zakou?it a pak se vrátí. Církev se musí obrátit k tomuto aspektu homilie: krátké, jasné, s jasným poselstvím a láskyplné. Proto si ově?uji, jak to jde s mladými lidmi, a nechávám je některé ?ásti vyslovit.  Ale zkrátil jsem to, proto?e... u mladých lidí pot?ebuji tu my?lenku.

A p?ejděme k Francii. Byl jsem ve ?trasburku, pojedu do Marseille, ale ne do Francie. Je problém, který mě trápí, a to je problém St?edomo?í. Proto jedu do Francie. Vyko?is?ování migrant? je trestné. Ne tady v Evropě, proto?e my jsme kulturněj?í, ale v lágrech severní Afriky... Doporu?uji p?e?íst drobnou knihu, kterou napsal jeden migrant, který, aby se dostal z Guineje do ?panělska, strávil myslím t?i roky, proto?e ho zajali, mu?ili, zotro?ovali. Migranti v těch lágrech na africkém severu: je to hrozné. V tuto chvíli - minulý týden - sdru?ení Mediterranea Saving Humans, pracovalo na záchraně migrant?, kte?í byli v pou?ti mezi Tuniskem a Libyí, proto?e by je tam nechali zem?ít. Ta kniha se jmenuje Hermanito, Brat?í?ek, ale dá se p?e?íst za dvě hodiny, stojí za to. P?e?těte si ji a uvidíte drama migrant?, ne? se vydají na cestu. Biskupové St?edomo?í p?ipravují toto setkání i s některými politiky, aby se vá?ně zamysleli nad dramatem migrant?. St?edozemní mo?e je h?bitov, ale není to ten největ?í h?bitov. Největ?ím h?bitovem je severní Afrika. To je stra?né, p?e?těte si to. Kv?li tomu jedu do Marseille. Minulý týden mi prezident Macron (?ekl), ?e má v úmyslu p?ijet do Marseille a já tam budu p?ldruhého dne: p?ijedu odpoledne a následující celý den.

Nemáte nic proti Francii.... (opakuje otázku)

Ne. Ne, je to ur?itá politika. Nav?těvuji malé evropské země. Velké země, ?panělsko, Francii, Anglii, nechávám na později, p?ípadně.  Ale jako volitelnou mo?nost jsem za?al Albánií a pak dal?ími malými zeměmi. Není to nic proti Francii, kde jsem nav?tívil a nav?tívím dvě města, ?trasburk a Marseille.   

Anita Hirschbeck - KNA 

V Lisabonu jste ?ekl, ?e v církvi je místo pro ka?dého, pro v?echny. Církev je otev?ená pro v?echny, ale zároveň ne v?ichni mají stejná práva, mo?nosti v tom smyslu, ?e nap?íklad ?eny, homosexuálové nemohou p?ijímat v?echny svátosti. Svatý ot?e, jak vysvětlíte tento rozpor mezi otev?enou církví a církví, která není pro v?echny stejná? Děkuji.

Kladete mi otázku na dva r?zné úhly pohledu. Církev je otev?ená pro v?echny, pak existují zákony, které upravují ?ivot uvnit? církve. Ten, kdo je uvnit?, se ?ídí legislativou... To, co ?íkáte o svátostech, je zjednodu?ení. To neznamená, ?e církev je uzav?ená. Ka?dý se setkává s Bohem na své vlastní cestě uvnit? církve a církev je matkou a vede ka?dého na jeho vlastní cestě. Proto nerad ?íkám: A? ka?dý p?ijde, ale ty, nebo ten, ten, ten... Ka?dý, ka?dý v modlitbě, ve vnit?ním dialogu, v pastora?ním dialogu s pastora?ními pracovníky hledá cestu vp?ed. Proto dělat otázku z toho, pro? ne homosexuálové? V?ichni! A Pán má jasno: nemocní, zdraví, sta?í i mladí, o?kliví i krásní, dob?í i zlí! Existuje jakoby pohled, který nechápe toto pojetí církve jako matky a myslí si o ní, ?e je to jakási ?firma“, do které kdy? chce? vstoupit, musí? dělat tohle, dělat to takhle a ne jinak... Jiná věc je slu?ebnost v církvi, která je cestou, jak vést stádce kup?edu, a jednou z d?le?itých věcí je trpělivost ve slu?ebnosti: doprovázet lidi krok za krokem na jejich cestě ke zralosti. Ka?dý z nás má tuto zku?enost: ?e nás matka církev doprovázela a doprovází na na?í vlastní cestě zrání. Nemám rád redukci, to není církevní, to je gnostické. Je to jako gnostická hereze, která je dnes poněkud módní. Ur?itý gnosticismus, který redukuje církevní skute?nost na ideje, a to nepomáhá. Církev je matka, p?ijímá ka?dého a ka?dý si v církvi razí svou cestu, bez publicity, a to je velmi d?le?ité. Děkuji vám za odvahu, ?e jste polo?ila tuto otázku. Děkuji vám

Matteo Bruni: Pape? by se rád podělil o pár my?lenek týkajících se 厂惫ě迟ových dn? mláde?e...

Rád bych ?ekl něco o tom, jak jsem pro?il 厂惫ě迟ové dny mláde?e. Je to u? ?tvrtý ro?ník, který jsem za?il. První byl v Rio de Janeiru, který byl monumentální, a la brasileira, nádherný! Druhý byl v Krakově, t?etí v Panamě, tento je ?tvrtý. Tohle je nejpo?etněj?í setkání. Konkrétní, pravdivé údaje ?íkají, ?e ú?astník? bylo více ne? milion. Více. Vlastně na sobotní no?ní vigilii se odhadovalo, ?e jich bylo milion ?ty?i sta nebo milion ?est set tisíc. To jsou vládní údaje. To mno?ství je impozantní. Setkání bylo dob?e p?ipravené, z těch, které jsem viděl, bylo nejlépe p?ipravené. A mladí lidé p?ekvapují, mladí lidé jsou mladí... Dělají klukoviny, ?ivot je takový, ale sna?í se dívat dop?edu a jsou budoucností. P?edpoklad je doprovázet je, problém je umět je doprovázet a aby se neodtrhli od svých ko?en?. Proto tolik trvám na dialogu starých a mladých, prarodi?? s vnou?aty. Tento dialog je d?le?itý, d?le?itěj?í ne? dialog rodi?? s dětmi. S prarodi?i, proto?e tam mají své ko?eny. Mladí lidé jsou vě?ící, hledají víru, která není nep?átelská, není umělá, není zákonická, je to setkání s Je?í?em Kristem. A to není snadné. ?íká se: "Ale mladí lidé ne v?dycky ?ijí podle morálky...". Kdo z nás neudělal v ?ivotě morální chybu? Ka?dý! Proti p?ikázáním nebo v??i někomu, ka?dý z nás má ve svém ?ivotním p?íběhu své vlastní pády. ?ivot u? je takový. Ale Pán na nás v?dy ?eká, proto?e je milosrdný a je to Otec, a milosrdenství p?esahuje v?echno. Pro mě byly 厂惫ě迟ové dny mláde?e krásné, ne? jsem nastoupil do letadla, byl jsem s dobrovolníky, kterých bylo 25 000! Mystika, anga?ovanost, která byla opravdu krásná, nádherná. Toto jsem chtěl ?íct o Dnech mláde?e.

Justin McLellan - CNS

Kdy? mluvíme o 厂惫ě迟ových dnech mláde?e, sly?eli jsme v posledních dnech několik svědectví mladých lidí, kte?í se potýkali s du?evním zdravím, s depresemi. Bojovali jste za to někdy? A pokud se někdo rozhodne spáchat sebevra?du, co byste ?ekl rodinným p?íslu?ník?m tohoto ?lověka, kte?í kv?li katolickému u?ení o sebevra?dě trpí v domnění, ?e ode?el do pekla?

Sebevra?dy mladých jsou dnes záva?né, jejich po?et je nezanedbatelný. Existují. Média o tom tolik nemluví, proto?e o tom neinformují. Tady jsem byl v dialogu s mladými lidmi - ne ve zpovědnici - vyu?il jsem p?íle?itosti k dialogu. Jeden sympatický mladý mu? mi ?ekl: ?M??u se vás na něco zeptat? Co si myslíte o sebevra?dě?“. Nemluvil na?ím jazykem, ale já jsem mu dob?e rozuměl a za?ali jsme mluvit o sebevra?dě. A na konci mi ?ekl: ?Děkuji vám, proto?e loni jsem byl nerozhodný, jestli to mám udělat, nebo ne“. Je tu tolik ztrápených mladých lidí, v depresi, ale nejen psychické ... pak v některých zemích, které kladou velké nároky na studium, mladí lidé, kte?í nemohou získat titul nebo najít práci, páchají sebevra?dy, proto?e se velice stydí. Ne?íkám, ?e je to na denním po?ádku, ale je to problém. Je to aktuální problém. Je to něco, co se děje.

Matteo Bruni: Děkuji vám, Va?e Svatosti, za va?e odpovědi.

A děkuji vám za to, co jste udělal, a prosím, nezapomeňte na ?Hermanito“, knihu o migrantech. Děkuji vám.

(Neoficiální p?epis a p?eklad vatikánských médií)