蜜桃交友

PAPE? FRANTI?EK

V pojmu ?poutník“ se zrcadlí stav lidského jednání, proto?e ka?dý je vyzýván, aby se postavil velkým otázkám, které nemají zjednodu?enou nebo okam?itou odpově?, ale vybízejí k cestě, k p?ekro?ení sebe sama. Je to proces, kterému vysoko?kolský student dob?e rozumí, proto?e tak se rodí věda. A takto roste duchovní hledání. Poutník krá?í k cíli nebo hledá cíl. V?dy hrozí nebezpe?í ch?ze v labyrintu, kde není ?ádný cíl. Neexistuje ani východ. Bu?me ostra?ití v??i prefabrikovaným vzorc?m, v??i odpovědím, které se zdají být na dosah, v??i těm odpovědím, které jsou vysypány z rukávu jako zfal?ované hrací karty; bu?me ostra?ití v??i těm návrh?m, které zdánlivě dávají v?echno, ani? by o něco ?ádaly. Bu?me ostra?ití! Tato ned?věra je zbraní k tomu, abychom se mohli pohnout kup?edu a nechodili stále dokola. V jednom z Je?í?ových podobenství se ?íká, ?e perlu velké hodnoty získá ten, kdo ji hledá s inteligencí a iniciativou, vynalézavostí a dá za ni v?echno, riskuje v?e, co má, aby ji získal (srov. Mt 13,45-46). Hledat a riskovat: to jsou dvě poutníkova slovesa. Hledat a riskovat.

***

Neúplnost charakterizuje ná? stav hledajících a poutník?, proto?e, jak ?íká Je?í?, ?jsme ve světě, ale nejsme ze světa“ (srov. Jan 17,16).  Jsme povoláni k ně?emu vět?ímu, ke vzletu, bez něho? není letu. Nelekejme se tedy, kdy? zjistíme, ?e jsme vnit?ně ?ízniví, neklidní, nenaplnění, tou?ící po smyslu a budoucnosti…Spí?e si dělejme starosti, kdy? jsme ochotni nahradit cestu vp?ed setrváváním na jakémkoli místě odpo?inku, pokud nám poskytuje iluzi pohodlí; kdy? nahrazujeme tvá?e obrazovkami, skute?né věci virtuálními; kdy? místo otázek, které zraňují, dáváme p?ednost snadným odpovědím, které znecitlivují. A najdeme je v ka?dé p?íru?ce o spole?enských vztazích a rukověti dobrého vychování.

***

Hledejte a riskujte. V tomto historickém okam?iku jsou výzvy obrovské a sténání bolestné. Jsme svědky t?etí světové války po ?ástech.  P?ijměme v?ak toto riziko a pomysleme, ?e nejsme v agónii, ale v porodních bolestech; nikoli na konci, ale na za?átku velkého p?edstavení. Myslet si to vy?aduje odvahu. Bu?te proto protagonisty této ?nové choreografie“, která staví do centra ?lověka. Sebezáchova je poku?ením, je to podmíněný reflex strachu, který nutí ?lověka nahlí?et na existenci zkresleně. Proto mějte odvahu nahradit strach sny: neobhospoda?ujte obavy, ale podnikejte se sny!

***

Bylo by ?koda uva?ovat o univerzitě, která by se zavázala vzdělávat dal?í generace jen proto, aby udr?ovala sou?asný elitá?ský a nerovný systém světa, v něm? vysoko?kolské vzdělání z?stává výsadou několika málo lidí. Pokud se vědění nep?ijímá jako odpovědnost, stává se neplodným. Pokud ti, kdo získali vysoko?kolské vzdělání (které dnes v Portugalsku a ve světě z?stává privilegiem), neusilují o to, aby vrátili to, co získali, nepochopili plně, co jim bylo nabídnuto. Titul by toti? neměl být vnímán pouze jako povolení k budování osobního bohatství, ale jako pově?ení věnovat se spravedlivěj?í spole?nosti, spole?nosti, která je inkluzivněj?í, která je pokrokověj?í. Tento starý mu?, který k vám promlouvá, proto?e já u? jsem starý, také sní o tom, ?e se va?e generace stane generací mistrovských u?itel?. Mistr? lidskosti, soucitu, nových mo?ností pro planetu a její obyvatele, ?e z vás budou mist?i naděje a obrany ?ivota planety, ohro?ené v této době tě?kou ekologickou destrukcí.

***

Musíme si uvědomit dramatickou naléhavost pé?e o spole?ný domov. To v?ak nelze provést bez obrácení srdce a změny antropologické vize, která je základem ekonomiky a politiky. Nem??eme se spokojit s pouhými paliativními opat?eními nebo nesmělými a nejednozna?nými kompromisy.  Nezapomínejte, ?e st?ední cesty jsou jen malým oddálením katastrofy. Jde naopak o to, abychom se ujali toho, co se bohu?el stále odkládá: nutnosti nově definovat to, co nazýváme pokrokem a vývojem. Proto?e ve jménu pokroku do?lo k p?íli? velké regresi. Nezapomínejte, ?e pot?ebujeme integrální ekologii, ?e musíme naslouchat utrpení planety spolu s utrpením chudých; dezertifikaci za?adit vedle dramatu uprchlík?; otázku migrace vedle otázky denatility; ?e se musíme zabývat materiální dimenzí ?ivota v rámci dimenze duchovní. Nevytvá?ejte polarizace, ale celkové vize.

***

Chtěl bych vám ?íci: U?iňte víru věrohodnou prost?ednictvím svého rozhodování. Nesta?í, aby byl k?es?an p?esvěd?en, musí být p?esvěd?ivý; na?e ?iny jsou povolány odrá?et radostnou a zároveň radikální krásu evangelia. K?es?anství nelze obývat jako pevnost obehnanou hradbami, která zvedá své valy proti světu. V ka?dé době je jedním z nejd?le?itěj?ích úkol? k?es?an? obnovit smysl pro vtělení. Bez vtělení se k?es?anství stává ideologií; a poku?ení k?es?anských ideologií v uvozovkách je velmi aktuální. Právě vtělení nám umo?ňuje ?asnout nad krásou, kterou Kristus zjevuje skrze ka?dého bratra a sestru, ka?dého mu?e a ?enu.

***

V kolektivním nevědomí se kolikrát objevuje my?lenka, ?e ?eny jsou na lavi?ce, jsou v záloze, nehrají jako st?ídající hrá?ky. A to v kolektivním nevědomí p?etrvává.  Ve skute?nosti je p?ínos ?en nezastupitelný. V?dy? v Bibli vidíme, jak je ekonomika rodiny z velké ?ásti v rukou ?eny. Ona je se svou moudrostí skute?nou vládkyní domácnosti, s moudrostí, která nesmě?uje výhradně k zisku, ale k pé?i, sou?ití, fyzickému a duchovnímu blahu v?ech, a dokonce ke sdílení s chudými a cizinci. Je vzru?ující p?istupovat k ekonomickým studiím z této perspektivy: s cílem vrátit ekonomice d?stojnost, kterou si zaslou?í, aby se nestala obětí divokého trhu a spekulací.

Tolik některé my?lenky pape?e Franti?ka z promluvy, v které reagoval na svědectví student? portugalské Katolické univerzity. V závěru pape? asi ?est a p?l tisíce p?ítomných mladých lidí povzbudil:

Kup?edu tedy! St?edověká tradice vypráví, ?e kdy? se poutníci potkali na svatojakubské stezce, jeden zdravil druhého zvoláním «Ultreia» a druhý odpovídal: «et Suseia» na výraz povzbuzení k dal?ímu hledání. Dodávali si tak navzájem odvahu k p?ekonání dal?ích rizik cesty: ?Do toho, odvahu, vp?ed!“ A toté? z celého srdce p?eji také vám v?em.