Papež připomněl trojí výročí svatého Tomáše Akvinského
Antonella Palermo – Pope
Papež František napsal třem italským biskupům (mons. Marianu Crociatovi, biskupovi v Latině, Terracině, Sezze, Privernu, mons. Gerardu Antonazzovi, biskupovi v Soře, Cassinu, Aquinu, Pontecorvu, a mons. Ambrogiovi Spreaficovi, biskupovi ve Frosinone, Veroli, Ferentinu a Anagni-Alatri, aby se zamysleli nad lidským, kněžským a intelektuálním odkazem svatého Tomáše Akvinského. Dopis s datem 19. června byl doručen biskupům, kteří jej 28. června rozeslali svým diecézním komunitám a vyzvali je, aby jej využily k „pečlivému zamyšlení a inspiraci pro pastorační iniciativu, která si váží učení a příkladu doctora Angelica“.
Tomáš Akvinský je pro církev cenným zdrojem
Papež připomíná, že podle Akvinského božská milost neničí přirozenost, ale přivádí její potenciál k naplnění. Poznamenává, že Doctor communis je „zdrojem, cenným přínosem pro církev dneška i zítřka“. A vysvětluje důvody, proč tomu tak je:
Provázelo jej neustálé vědomí, že pravdy víry, počínaje Boží jednotou a Kristovým božstvím a lidstvím, nespočívají pouze v intelektu, ale opodstatňují každodenní existenci a konkrétní angažovanost každého věřícího v církvi a společnosti. Jako správný dominikán se Tomáš velkoryse věnoval evangelizaci a bezvýhradně se oddával modlitbě, poctivému a vášnivému studiu, působivé teologické a kulturní tvorbě, kazatelství a odpovědím na otázky, které mu adresoval jeho řád, církevní úřady a občanský svět i jeho vlastní známí a přátelé.
Tomášův odkaz: budování synodality a otevřenost pravdě
Papež vybízí, abychom čerpali z Tomášovy moudrosti a svědectví, připomíná definici, kterou uvedl Pavel VI.: „Světlo církve a celého světa“, a vysvětluje, co znamená důkladně uctívat tento stále živý pramen: znamená to „soustředit se na studium Tomášova díla v jeho historickém a kulturním kontextu a zároveň si ho vážit, abychom mohli reagovat na dnešní kulturní výzvy“. Poté se obrací k diecézím, které střeží živou paměť tohoto světce a svěřuje jim dva úkoly:
Trpělivé a synodální budování společenství a otevřenost „celé pravdě“. Skutečná synodalita, a toto je třeba mít na paměti, znamená růst společně v Kristu jako živé a aktivní údy církevního Těla, úzce spojené a propojené navzájem. Církve, jejíž komunitní rozměr se živí a projevuje ve svátostném životě a liturgii, ve spiritualitě, v kulturní a intelektuální diakonii, v důvěryhodném svědectví, v charitě a v pozornosti vůči nejchudším a nejzranitelnějším.
Mistr ve spekulaci, která není odtržená od zkušenosti
„Svatý Tomáš nezištně miloval pravdu“, napsal svatý Jan Pavel II. a nazval ho „apoštolem pravdy“. Svatý Tomáš Akvinský „je dnes svým duchem otevřenosti a univerzálnosti zdrojem inspirace a příkladným učitelem ve své pozornosti ke skutečnosti v jejích mnohostranných dimenzích“, doplňuje dále v dopise papež František.
Je pak třeba zdůraznit, že jeho ohromným odkazem je především svatost, vyznačující se zvláštní spekulací, která se však dala provokovat a poměřovat zkušeností, a to i bezprecedentními problémy a paradoxy dějin, dramatického a zároveň velkolepého místa, aby tak v něm rozpoznala stopy a směr k budoucímu Království. Vstupme tedy do jeho školy!
Mše svatá s kardinálem Semerarem v opatství Fossanova
Biskupové, jimž je papežský list určen, informují věřící, kteří uctívají svého patrona svatého Tomáše Akvinského, že v úterý 11. července odpoledne se v Latině uskuteční setkání zamýšlející se nad jeho odkazem. V pátek 14. července odpoledne v opatství Fossanova proběhne modlitba a v úterý 18. července v 18.30 hodin se tamtéž bude konat slavnostní eucharistická slavnost k výročí světcovy kanonizace, které bude předsedat kardinál Marcello Semeraro, prefekt Dikasteria pro svatořečení.