Pape? vystoupil na setkání nadace Scholas Occurrentes, věnovanému vzdělávání a ekologii
Salvatore Cernuzio – Pope
Mo?nost cesty do Argentiny (?snad p?í?tí rok, uvidíme, jestli to p?jde“); odsouzení ?ikany, která ?ni?í“ ?ivot; výzva k úctě ke ka?dému ?lověku ?takovému, jaký je, v jeho ?autenticitě“; nebezpe?í ?polovzdělanosti“ mnoha dětí, které nedokon?í ?kolu, a znepokojení nad ?í?ením pornografie a ?komercializací lásky“, její? obětí jsou zejména dospívající. Dále vzpomínka na dopoledne strávená u prarodi?? v Buenos Aires, kde se ?u?il hodnotám“, a povzbuzení, aby z krizí ?lověk nikdy nevycházel sám, ale v?dy v doprovodu.
Takto pape? Franti?ek odpovídá na otázky mladých i star?ích lidí z Latinské Ameriky, USA, Evropy a kolumbijské Amazonie, kte?í jsou ?leny rozsáhlé sítě Scholas Occurrentes, organizace zalo?ené v roce 2001 v Argentině jako kulturní odpově? na politickou, ekonomickou a sociální krizi v této zemi a posléze roz?í?ené po celém světě, zejména v nejchud?ích oblastech, díky p?ispění tehdej?ího buenosaireského arcibiskupa, Jorgeho Maria Bergoglia. Sí? Scholas, která se mezitím stala pape?skou nadací, nyní slaví deset let trvání a p?i této p?íle?itosti uspo?ádala v ?ímě kongres na téma ?Ekologická a vzdělávací města“ za ú?asti padesáti latinskoamerických a evropských starost?. Akce skon?ila ve ?tvrtek 25. května ve?er setkáním v ?ímském institutu Augustinianum, jen pár metr? od chrámu svatého Petra, za p?ítomnosti pape?e Franti?ka, který se jako v?dy p?i akcích Scholas ú?astní dialog?, prokládaných momenty hudby a zpěvu, videí, pozdrav? a výměny dárk?. A p?ekvapivě se uskute?nilo ?ivé spojení s domovem pro seniory v Granadě, jedním z míst, kde hnutí Scholas realizuje celosvětový program ?Být spolu“, který za?al během pandemie.
Cesta do Argentiny?
Pape? p?ijí?dí do ?ímského institutu Augustinianum kolem p?l páté odpoledne, témě? hodinu po plánovaném ?ase, po několika soukromých sch?zkách v té?e budově. Vjí?dí na invalidním vozíku bo?ním vchodem do sálu, kde jej o?ekávají starostové, velvyslanci, umělci, sportovci, influence?i, podnikatelé (nap?íklad majitelé supermarket? Piccolo nebo Yamamay) a p?átelé Scholas. Franti?ek se usmívá, děkuje, tleská. Pak hovo?í s mladou Argentinkou prost?ednictvím videospojení a ?panělsky odpovídá na otázku, zda nav?tíví svou rodnou zemi: ?Mám v úmyslu jet p?í?tí rok, uvidíme, jestli to p?jde“, odpovídá Franti?ek.
Mimo?ádná situace ve vzdělávání
Pape?ova odpově? na téma nedostatk? ve vzdělávání a pot?eby Paktu o výchově a vzdělávání, k němu? dlouhodobě vyzývá v ka?dé zemi, je del?í a výmluvněj?í. ?Kolik mladých lidí dnes nemá mo?nost získat úplné vzdělání. Kolikrát kv?li nedostatku sexuální výchovy skon?íme u komercionalizace lásky a láska se nemá komercionalizovat a mladí lidé nemají být zneu?íváni...“.
?Vzdělávejte mladé lidi“, zní proto naléhavá pape?ova výzva, který hovo?í o povinnosti rodi?? a celé spole?nosti, proto?e děti, které nedokon?í ?kolu, jsou pro spole?nost zátě?í.
Jiná dívka se prost?ednictvím obrazovky ptá pape?e, co má dělat, aby p?ekonala krizi ve své zemi; dal?í se ptají na homofobii, rasismus, ?ikanu. P?edev?ím ?ikana ?je velmi vá?ná a ni?í ?ivoty“, ?íká pape? Franti?ek. ?Ka?dý mu?, ka?dá ?ena, ka?dý chlapec, ka?dá dívka má povinnost být autentický a právo být respektován“, dodává. Jde o slovo ?autenticita“, které ?se hodně pou?ívá, ale není správně chápáno“, vysvětluje.
Pape? pak roz?i?uje sv?j pohled na krize, které postihují svět, a stejně jako v nejtě??ích chvílích pandemie opakuje: ?Krizi musíte identifikovat a doprovázet, abyste z ní vy?li. Z konfliktu nevycházíte, ten je uzav?ený; z krize ano, a to za dvou podmínek: za prvé, z krize nevycházíte sami, ale v doprovodu. Za druhé, z krize nevycházíte stejní jako na jejím za?átku: bu? vyjdete lep?í, nebo hor?í“.
Maradon?v dres jako dárek
Mezi mnoha dary dostal pape? také dres fotbalového klubu z Neapole. P?edal ho prezident týmu Aurelio De Laurentiis, který hned ukázal na ?íslo 10, ?íslo Armanda Maradony, nezapomenutelného ?ampiona, Argentince stejně jako pape?. Pape? Franti?ek zvedne mí?, který mu fotbalista podal, a pozdraví arcibiskupa neapolské arcidiecéze Mimma Battagliu, který uvedl: ?V Neapoli postupujeme s Paktem o výchově zejména v nejtě??ích ?tvrtích. Sami jako církev m??eme udělat jen málo, pokud se v?ak spojíme s ostatními, je mo?né postavit mladé lidi do st?edu pozornosti. A také jim pomoci snít, a to pomocí pravdy, proto?e pravda hýbe sny“.
Vzpomínka na pape?ovy prarodi?e v Buenos Aires
Pape? pak hovo?í o snech a zamě?uje se na jemu blízké téma starých lidí, prarodi??. Mluví o svých vlastních ko?enech, o prarodi?ích, s nimi? trávil celá dopoledne v Buenos Aires: ?Měl jsem tu milost, ?e jsem měl prarodi?e na?ivu a? do svého vysokého věku, první děde?ek zem?el v mých ?estnácti letech. Druhý, kdy? jsem byl ji? biskupem...... Jsme p?istěhovalci a moji prarodi?e z otcovy strany bydleli pár metr? od na?eho domu. Babi?ka mě k sobě brávala, aby se moje matka mohla věnovat mlad?ím sourozenc?m. Bylo nás pět... Trávil jsem ?as s prarodi?i, poslouchal jejich ?e?, u?il se. S nimi jsem vedl nejhlub?í dialogy, jako dítě jsem jim naslouchal, tam jsem se nau?il hodnotám“.
Význam ko?en?
Pape? ve svých 86 letech na tyto chvíle nezapomíná. ?V?dycky je tu pocit, ?e se musíme vrátit ke ko?en?m“, ?íká. ?Spole?nost se ni?í, kdy? se spojení mezi ko?enem a kmenem p?eru?í, kdy? vyschne Pokud ne?erpáme mízu z ko?en?, vyschneme“. Proto Franti?ek naléhá, aby sta?í lidé neumírali osamoceně, a vzpomíná na dobu, kdy jako biskup nav?těvoval domovy d?chodc? a o?et?ovatelé vyprávěli o starých lidech, které jejich p?íbuzní nechávali celé měsíce samotné. ?Vztah mezi starými a mladými lidmi je p?irozený. Spole?nost, která se o tento vztah nestará, se ideologizuje“, varuje Franti?ek. ?Některé ?ásti spole?nosti star?í lidi raději skrývají, a?koli by bylo nutné u?it se z jejich ?sabiduría“, moudrosti“. Proto Franti?ek mladým lidem poradil: ?Seniory je t?eba chránit, nebo? mají co ?íci a p?edat, a je t?eba, aby za nimi mladí lidé p?icházeli.“
