蜜桃交友

Sebastian Samson Ferrari – Pope

P?ispívat k formulování ve?ejných politických opat?ení týkajících se vzdělávání, a to jak na národní, tak zejména na nadnárodní úrovni. To je jeden z cíl? Organizace katolických univerzit Latinské Ameriky a Karibiku (ODUCAL), s jejími? ?leny se pape? Franti?ek setkal dnes, ve ?tvrtek 4. května.

Ve svém projevu proneseném ve ?paněl?tině pape? Franti?ek poděkoval kardinálu José Tolentinovi de Mendonça, prefektovi Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, za milá slova, která mu adresoval, a pozdravil p?edsedu Organizace katolických univerzit Latinské Ameriky a Karibiku, ing. Rodolfa Gallo Cornejo, a viceprezidenty subregion? And, Mexika, St?ední Ameriky a Karibiku a Ji?ního ku?elu (ji?ní ?ásti Ji?ní Ameriky). Setkání s pape?em je sou?ástí oslav 70. výro?í vzniku této instituce.

?ímský biskup p?ipomněl, ?e tuto organizaci, kterou v Chile zalo?il mons. Alfredo Silva Santiago, arcibiskup diecéze Concepción, s podporou dal?ích univerzit, tvo?í 115 univerzit, co? v sou?asné době p?edstavuje 1 500 000 student?, více ne? 110 000 profesor? a více ne? 5000 akademických program? na r?zných úrovních. Je největ?í organizací v rámci Mezinárodní federace katolických univerzit. ?To znamená, ?e se tato organizace tě?í solidnosti ve své akademické práci a zároveň má v rukou velkou odpovědnost, a to jak v sou?asnosti, tak v budoucnosti Latinské Ameriky“, vyzdvihl pape?.

Nepropadat panice tvá?í v tvá? chaosu

P?i pohledu na realitu latinskoamerického kontinentu Petr?v nástupce uvedl, ?e ?chudoba a nerovnost jsou bolestí, která se spí?e prohlubuje, ne? aby se zmírňovala“.

?Zdá se, ?e pandemie a její d?sledky, zhor?ený politický, ekonomický a vojenský globální kontext, stejně jako ideologická polarizace, zavírají dve?e rozvojovému úsilí a touze po osvobození“, ?ekl. Sou?asná krize, pokra?oval, ?je nejen p?íle?itostí k tomu, jak konstatovat vy?erpání systém? a ekonomických model?, ale také p?íle?itostí k tomu, jak p?ekonat p?edsudky, které sytí ideologickou, emocionální, politickou, genderovou a kulturní polarizaci a vylou?ení“. V ka?dém p?ípadě Franti?ek doporu?il nebát se tvá?í v tvá? ?chaosu“, proto?e právě z něj B?h vytvá?í svá nejkrásněj?í a nejtvo?ivěj?í díla.

Univerzity a katolicismus

Bergoglio věnoval d?le?itou ?ást svého projevu úvahám o pojmech ?univerzita“ a ?katolická“ a poukázal na výraz ?katolický“, který odkazuje na harmonii. Úkolem organizace nesoucí takovéto jméno je podle pape?e ?p?ispívat k formování katolických myslí, schopných sledovat nejen p?edmět svého zájmu. Mimo?ádně p?esný a soust?eděný pohled toti? brání pru?nosti a podněcuje vy?azování. Má sice p?esnost radaru, ale uniká mu celkový obraz“, ?ekl.

Na druhé straně Franti?ek zd?raznil, ?e ?být katolíkem znamená mít panoramatický pohled na tajemství Krista a světa, na tajemství mu?e a ?eny“, a prohlásil, ?e je t?eba ?mysli, srdce a rukou, které jsou na úrovni panoramatu skute?nosti, nikoliv úzkoprsosti ideologií“. Pape? navrhl p?íklad katolického pohledu, kdy? se odvolal na za?átek konstituce Gaudium et spes, kterou II. vatikánský koncil věnoval sou?asnému světu, a potvrdil, ?e ?radosti a naděje, bolesti a úzkosti lidí na?í doby, zejména chudých a trpících, jsou zároveň radostmi a nadějemi, bolestmi a úzkostmi Kristových u?edník?“ (?. 1).

Tento dokument, poznamenal Franti?ek, ?k nám promlouvá o lidském ?ivotě 'katolicky', nikoliv selektivně“. To znamená, ?e ?se zabývá celým existen?ním stavem, a nikoli jen jednou jeho ?ástí, tou ??astnou nebo bolestnou, proto?e ve v?ech p?ebývá Bo?í sláva“. Svatý otec je p?esvěd?en, ?e ?katolicita mysli, srdce a rukou, podporovaná latinskoamerickými univerzitami a jejich sdru?ením, m??e rozhodujícím zp?sobem p?ispět k uzdravení bolestných ran, které dnes urá?í jejich milovanou Latinskou Ameriku, kde bohatí bohatnou a chudí chudnou“.

Franti?ek je po?ádal, aby v Latinské Americe ?ivili oheň za?ehnutý Bohem, a ?ekl, ?e jim v tom pom??e i Globální pakt pro vzdělávání, který svě?il tehdej?í Kongregaci pro katolickou výchovu a nyní novému Dikasteriu pro kulturu a vzdělávání. Svatý otec se podělil o svou radost z toho, ?e mnohé univerzity koordinované jejich sdru?ením i sdru?ení samotné energicky prosazují my?lenky a projekty inspirované Paktem globálního vzdělávání, vyzval je, aby v tom pokra?ovaly, a dal najevo, ?e je krásné, kdy? univerzity mají poslání. ?Katolická univerzita má být misioná?ská, to znamená s otev?enými dve?mi do okolního světa, proto?e poslání je inspirací, impulsem, úsilím a odměnou celé církve“, prohlásil.

Poslání univerzity: vychovávat sociální básníky a choreografy

Podle pape?e je úkolem univerzity vychovávat mu?e a ?eny, kte?í ?tím, ?e se dob?e nau?í gramatiku a slovník lidskosti, mají jiskru, která nám umo?ňuje p?edstavit si nevídané“. Má také vychovávat ?mu?e a ?eny, kte?í si v lidech p?edstavují tanec, kde ka?dý p?ispívá k p?vabu celkového pohybu a nikdo není vy?azován.“ A kdyby měl Franti?ek p?elo?it slovo ?misie“ v akademickém světě, p?iznal, ?e by pou?il slovo ?výzkum“, proto?e výzkumník ?má misioná?skou mysl a srdce. Nespokojí se s tím, co má, ale vydává se na cestu hledání“.

?Misioná? zná radost z evangelia a nem??e se do?kat, a? ji zakusí také druzí. Proto opou?tí hájemství svého p?esvěd?ení a zvyklostí a vydává se do neprobádaných míst. Zná evangelium, ale neví, jaké ovoce p?inese v cizí zemi. Právě napětí mezi věděním a nevědomostí ho ?ene vp?ed a chrání ho p?ed domněnkou, ?e ví v?echno. Nechává se p?ekvapit tím, co pozná. Proto misioná? miluje vzájemnost: u?í a u?í se v p?esvěd?ení, ?e ka?dý má co nau?it“, vysvětloval Franti?ek.

Stejně tak badatel, ?pokud není ochoten vyjít ven a u?it se, vzdává se ú?asu z poznání a zmrza?í svou vlastní inteligenci. Je velmi smutné, kdy? se najdou intelektuálové, mu?i a ?eny s velkou, ale chromou inteligencí. Ké? by se va?e pracovi?tě, jako jednotlivé akademické instituce i jako sí? katolických univerzit, stalo centrem výzkumu ceněným po celém světě. Tímto zp?sobem bude také formovat misioná?ské mysli“, pop?ál pape? svým host?m na závěr.