ҽ

Papež František při liturgii Popeleční středy  (archivní foto) Papež František při liturgii Popeleční středy (archivní foto) 

Papežové a půst: odříkání, které vychovává k dobru

Otázky o smyslu této kající praxe nacházejí mnoho odpovědí ve slovech papežů. Přinášíme přehled některých úvah v magisteriu papeže Františka, Benedikta XVI., Jana Pavla II., Pavla VI. a Jana XXIII.

Amedeo Lomonaco – Pope

Existují tři prvky vlastní postní cestě, která začala Popeleční středou: modlitba, půst a almužna. Zejména půst by neměl být chápán pouze ve svém formálním rozměru. Má skutečný význam, jak opakovaně připomíná papež František, pokud následujeme příklad milosrdného Samaritána. Má hodnotu, pokud si člověk osvojí střízlivý životní styl, pokud žije "život, který neplýtvá a neodepisuje".

Jaký půst si přeje Hospodin?

Postní doba je privilegovaným obdobím půstu a pokání. Ale jaký půst chce Bůh od člověka? Na tuto otázku odpovídá papež František 16. února 2018 při ranní meditaci v kapli Domu sv. Marty: nejde jen o "výběr potravin", ale o životní styl, k němuž je třeba mít "pokoru" a "důslednost", aby člověk rozpoznal a napravil své hříchy. Odpověď, poznamenává František, pochází z Písma, kde čteme: "Skloň hlavu jako rákos", tedy "pokoř se", přemýšlej o svých hříších. To je, zdůrazňuje papež František, "půst, který chce Pán: pravda, důslednost". V homilii při mši svaté na Popeleční středu 22. února 2023 v bazilice sv. Sabiny papež připomněl, že "půst není jen zbožné odříkání, ale silné gesto, které našemu srdci připomíná, co se počítá a co pomíjí".

Jakou hodnotu má půst?

V této postní době si můžeme položit otázku, jaký smysl má pro nás křesťany "zbavovat se něčeho, co by samo o sobě bylo dobré a užitečné pro naši obživu". Benedikt XVI. ve svém poselství k postní době 2009 připomíná učení Písma svatého a křesťanské tradice: „Svatá Písma a celá křesťanská tradice nás učí, že půst nám velmi pomáhá, abychom se vyhnuli hříchu a všemu, co k němu vede. Proto se v dějinách spásy častěji vrací výzva k postu. Protože jsme všichni zatíženi hříchem a jeho důsledky, nabízí se nám půst jako prostředek pro znovunavázání přátelství s Bohem“. S odkazem na stránky z Nového zákona pak Benedikt XVI. zdůrazňuje, že „pravý půst je tedy zaměřen na to, abychom jedli "pravý pokrm", kterým je konání Otcovy vůle“.

Co půst představuje?

Půst v postní době tedy není pouhou zdrženlivostí od hmotného pokrmu, ale ve skutečnosti představuje "komplexní a hlubokou skutečnost". Jan Pavel II. to zdůraznil 21. března 1979 v promluvě k mladým lidem, shromážděným na Svatopetrském náměstí: "Půst je symbol, je to znamení, je to vážná a podnětná výzva k přijetí nebo odříkání. Jaká odříkání? Zřeknutí se vlastního ega, to znamená mnoha rozmarů nebo nezdravých ambicí; zřeknutí se vlastních chyb, prudkých vášní, nedovolených tužeb. "Půst znamená umět říci 'ne', ostře a rozhodně, všemu, co navrhuje nebo vyžaduje pýcha, sobectví, neřest, znamená to naslouchat svému svědomí, respektovat dobro druhých, zůstat věrný svatému Božímu zákonu. Půst znamená stanovit si hranici pro mnohé touhy, někdy i dobré, abychom se plně ovládli, naučili se regulovat své instinkty, cvičit svou vůli v dobru". Jan Pavel II. dále říká, že půst znamená něčeho se odříci, "abychom se postarali o svého bratra, a tak se půst stal cvičením v dobrotě a v lásce".

Kterému půstu je třeba dát přednost?

Postní doba je dobou odříkání a pokání. Je to však také "čas společenství a solidarity". Pavel VI. to zdůraznil ve svém poselství k postní době z roku 1973, když vyzval, abych věřící naslouchali nabádání proroka Izaiáše: "Či není půst, jaký si přeji, spíš toto: lámat svůj chléb hladovému, popřát pohostinství bloudícím ubožákům; když vidíš nahého, obléci ho, neodmítat pomoc svému bližnímu?". Takovéto výzvy, poznamenává papež Montini, odrážejí obavy současného lidstva, v němž se má každý "skutečně podílet na utrpení a bídě všech".

Tyto reflexe doplňují obdobné úvahy Jana XXIII. Církev, říká tento papež ve svém rozhlasovém poselství z roku 1963 u příležitosti začátku postní doby. "nevede své děti k pouhému vykonávání vnějších praktik, ale k vážnému nasazení lásky a štědrosti pro dobro bratří ve světle starobylého učení proroků": "Či není půst, jaký si přeji, spíš toto: rozvázat nespravedlivá pouta, uvolnit uzly jha, utiskované propustit na svobodu, zlomit každé jařmo? Lámat svůj chléb hladovému, popřát pohostinství bloudícím ubožákům; když vidíš nahého, obléci ho, neodmítat pomoc svému bližnímu? Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva se brzy zacelí. Před tebou půjde tvá spravedlnost a za tebou Boží sláva. (Iz 58, 6-8)".

3. března 2023, 12:53