蜜桃交友

Tiziana Campisi 鈥� Pope

Naslouchání, spole膷ná cesta a sv臎dectví, tedy charakteristiky synodální cesty, po ní啪 církev krá膷í, jsou zásadní pro formaci t臎ch, kdo se p艡ipravují na kn臎啪ství, zd暖raznil pape啪 ve svém proslovu ke komunit臎 diecézního seminá艡e "Saint Mary's" v Clevelandu, kterou p艡ijal na audienci v Klementinském sále Apo拧tolského paláce. Kn臎啪ím, jáhn暖m, seminarist暖m, u膷itel暖m a zam臎stnanc暖m tohoto církevního institutu - kte艡í p艡ijeli z Ohia do 艠íma oslavit 175. výro膷í jeho zalo啪ení - Franti拧ek p艡ipomenul význam pomoci, kterou kn臎啪í nabízejí 膷len暖m Bo啪ího lidu "v pro啪ívání jejich povolání být misioná艡skými u膷edníky", zejména v kontextu synodální cesty, kterou se celá církev ubírá. Poté se obrátil p艡ímo k t臎m, kte艡í se p艡ipravují na kn臎啪ské sv臎cení a pastora膷ní slu啪bu, a nabídl jim n臎kolik podn臎t暖.

Naslouchání Bo啪ímu slovu

Pokud jde o naslouchání, pape啪 vybízí, aby si "ka啪dý den ud臎lali prostor" p艡edev拧ím pro Pána, "rozjímali o jeho slov臎", nacházeli sv臎tlo pro svou cestu "s pomocí duchovního doprovázení a p艡edev拧ím trávili 膷as" s Bohem "v modlitb臎 a naslouchali mu v tichu p艡ed svatostánkem".

Nikdy nezapomínejte na to, jak je d暖le啪ité postavit se p艡ed Hospodina a naslouchat tomu, co vám chce 艡íci. Naslouchání Bo啪ímu hlasu v hloubi srdce a rozli拧ování jeho v暖le je vskutku nezbytné pro ná拧 vnit艡ní r暖st, zejména kdy啪 stojíme p艡ed naléhavými a obtí啪nými úkoly.

Franti拧ek vyzdvihl, 啪e 啪ivot v seminá艡i "ji啪 nyní nabízí mo啪nost p臎stovat si návyk modlitby", který poslou啪í p艡i výkonu kn臎啪ské slu啪by, a dodal, 啪e "naslouchání Pánu s sebou nese také odpov臎膹 ve ví艡e na v拧e, co zjevil a co p艡edává církev", aby pak kn臎啪í mohli "autenticky a radostn臎 u膷it a hlásat druhým pravdu a krásu evangelia".

Prohlubování ducha spole膷enství

Pokud jde o spole膷né putování, dal拧í charakteristiku synodální cesty, pape啪 seminarist暖m nazna膷uje, jak v pr暖b臎hu p艡ípravy na kn臎啪ství pro啪ívat církevní spole膷enství.

Doba va拧í formace v seminá艡i je p艡íle啪itostí k prohloubení ducha bratrského spole膷enství nejen mezi vámi, ale také s va拧ím biskupem, s kn臎啪ími místní církve, s v臎艡ícími zasv臎cenými i laiky a také se v拧eobecnou církví. Musíme si uv臎domit, 啪e jsme sou膷ástí jednoho velkého lidu, který p艡ijal Bo啪í zaslíbení jako dar, nikoli jako privilegium.

I povolání t臎ch, kdo si zvolí kn臎啪ský 啪ivot, "je darem", up艡es艌uje Franti拧ek, "dát se do slu啪by budování Kristova t臎la", krá膷et se stádcem, "n臎kdy vp艡edu, aby ukazovali cestu, n臎kdy uprost艡ed, aby povzbuzovali, a n臎kdy vzadu, aby doprovázeli ty, kdo nejvíce zápasí", ani啪 by se od n臎j kdy odd臎lili.

Kn臎啪í jako znamení vycházející církve

A kone膷n臎 sv臎dectví o tom, 啪e jsou "啪ivými znameními Je啪í拧e p艡ítomného ve sv臎t臎", není ni膷ím jiným ne啪 plodem naslouchání Bohu a spole膷ného putování, up艡esnil pape啪 a pop艡ál budoucím kn臎啪ím, aby léta strávená v seminá艡i byla p艡ípravou na úplné darování se Bohu a jeho lidu "v celibátu a s nerozd臎leným srdcem". V záv臎ru své promluvy Franti拧ek ujistil seminaristy o svých modlitbách, aby ve svém apo拧tolátu byli "v啪dy znamením vycházející církve, sv臎d膷ící a sdílející milosrdnou Je啪í拧ovu lásku se v拧emi 膷leny lidské rodiny, zvlá拧t臎 s chudými a pot艡ebnými". Odtud pramení pape啪ova nad臎je, 啪e studium a seminární p艡íprava jim umo啪ní "r暖st ve v臎rné lásce k Bohu a pokorné slu啪b臎" bli啪ním.