Pape? k budoucím kně?ím: Bu?te v?dy znamením milosrdné a vst?ícné církve
Tiziana Campisi – Pope
Naslouchání, spole?ná cesta a svědectví, tedy charakteristiky synodální cesty, po ní? církev krá?í, jsou zásadní pro formaci těch, kdo se p?ipravují na kně?ství, zd?raznil pape? ve svém proslovu ke komunitě diecézního seminá?e "Saint Mary's" v Clevelandu, kterou p?ijal na audienci v Klementinském sále Apo?tolského paláce. Kně?ím, jáhn?m, seminarist?m, u?itel?m a zaměstnanc?m tohoto církevního institutu - kte?í p?ijeli z Ohia do ?íma oslavit 175. výro?í jeho zalo?ení - Franti?ek p?ipomenul význam pomoci, kterou kně?í nabízejí ?len?m Bo?ího lidu "v pro?ívání jejich povolání být misioná?skými u?edníky", zejména v kontextu synodální cesty, kterou se celá církev ubírá. Poté se obrátil p?ímo k těm, kte?í se p?ipravují na kně?ské svěcení a pastora?ní slu?bu, a nabídl jim několik podnět?.
Naslouchání Bo?ímu slovu
Pokud jde o naslouchání, pape? vybízí, aby si "ka?dý den udělali prostor" p?edev?ím pro Pána, "rozjímali o jeho slově", nacházeli světlo pro svou cestu "s pomocí duchovního doprovázení a p?edev?ím trávili ?as" s Bohem "v modlitbě a naslouchali mu v tichu p?ed svatostánkem".
Nikdy nezapomínejte na to, jak je d?le?ité postavit se p?ed Hospodina a naslouchat tomu, co vám chce ?íci. Naslouchání Bo?ímu hlasu v hloubi srdce a rozli?ování jeho v?le je vskutku nezbytné pro ná? vnit?ní r?st, zejména kdy? stojíme p?ed naléhavými a obtí?nými úkoly.
Franti?ek vyzdvihl, ?e ?ivot v seminá?i "ji? nyní nabízí mo?nost pěstovat si návyk modlitby", který poslou?í p?i výkonu kně?ské slu?by, a dodal, ?e "naslouchání Pánu s sebou nese také odpově? ve ví?e na v?e, co zjevil a co p?edává církev", aby pak kně?í mohli "autenticky a radostně u?it a hlásat druhým pravdu a krásu evangelia".
Prohlubování ducha spole?enství
Pokud jde o spole?né putování, dal?í charakteristiku synodální cesty, pape? seminarist?m nazna?uje, jak v pr?běhu p?ípravy na kně?ství pro?ívat církevní spole?enství.
Doba va?í formace v seminá?i je p?íle?itostí k prohloubení ducha bratrského spole?enství nejen mezi vámi, ale také s va?ím biskupem, s kně?ími místní církve, s vě?ícími zasvěcenými i laiky a také se v?eobecnou církví. Musíme si uvědomit, ?e jsme sou?ástí jednoho velkého lidu, který p?ijal Bo?í zaslíbení jako dar, nikoli jako privilegium.
I povolání těch, kdo si zvolí kně?ský ?ivot, "je darem", up?esňuje Franti?ek, "dát se do slu?by budování Kristova těla", krá?et se stádcem, "někdy vp?edu, aby ukazovali cestu, někdy uprost?ed, aby povzbuzovali, a někdy vzadu, aby doprovázeli ty, kdo nejvíce zápasí", ani? by se od něj kdy oddělili.
Kně?í jako znamení vycházející církve
A kone?ně svědectví o tom, ?e jsou "?ivými znameními Je?í?e p?ítomného ve světě", není ni?ím jiným ne? plodem naslouchání Bohu a spole?ného putování, up?esnil pape? a pop?ál budoucím kně?ím, aby léta strávená v seminá?i byla p?ípravou na úplné darování se Bohu a jeho lidu "v celibátu a s nerozděleným srdcem". V závěru své promluvy Franti?ek ujistil seminaristy o svých modlitbách, aby ve svém apo?tolátu byli "v?dy znamením vycházející církve, svěd?ící a sdílející milosrdnou Je?í?ovu lásku se v?emi ?leny lidské rodiny, zvlá?tě s chudými a pot?ebnými". Odtud pramení pape?ova naděje, ?e studium a seminární p?íprava jim umo?ní "r?st ve věrné lásce k Bohu a pokorné slu?bě" bli?ním.
