Glob谩ln铆 fond solidarity podporuje autonomii migrant暖 v Kolumbii
Felipe Herrera-Espaliat, zvlá拧tní zpravodaj Pope v Kolumbii
Ve sv臎t臎, který je stále více poznamenán migra膷ními p艡esuny, byl tok lidí z Venezuely do Kolumbie jedním z nejvýznamn臎j拧ích v posledních desetiletích a bezpochyby nejvýznamn臎j拧ím v Ji啪ní Americe. Od roku 2017 bylo tém臎艡 sedm milion暖 Venezuelan暖 nuceno opustit své domovy kv暖li hroutícím se sociálním, politickým a ekonomickým podmínkám ve své zemi. "Nebylo mléko ani pleny. Potraviny bylo tém臎艡 nemo啪né sehnat, regály byly prázdné. Situace byla opravdu neúnosná," 艡íká Francis Cruz, který poté, co léta vedl velkou restauraci ve stát臎 Carabobo, najednou zjistil, 啪e není schopen u啪ivit své d臎ti. Jediným 艡e拧ením, které se mu zdálo mo啪né, bylo vydat se p艡es hranice do Kolumbie, stejn臎 jako tisíce jeho spoluob膷an暖.
N臎co podobného se p艡ihodilo i Enzorovi Figuerovi, který posledních 拧est let zkou拧í 拧t臎stí nedaleko Cúcuty. Opustil sv暖j domov a vstoupil do Kolumbie nelegáln臎. Bez doklad暖 si na拧el práci v r暖zných uhelných dolech, kde tém臎艡 t艡i roky vydr啪el tempo 15 dní práce a dva dny odpo膷inku. P艡e啪il zával, ale z暖stal uv臎zn臎n pod sutinami a utrp臎l trvalé po拧kození levé ruky, ztratil pohyblivost a také práci.
Enzor se s man啪elkou a 膷ty艡mi d臎tmi p艡est臎hoval do Cúcuty a poslední t艡i roky strávil na ulici prodejem sladkostí, sb臎rem recyklovatelného materiálu z popelnic nebo prost臎 啪ebráním o almu啪nu. P艡iznává to s hlubokým utrpením, stejným, jaké poci钮oval, kdy啪 ho p艡ed m臎sícem vyhodili z domu, kde 啪il s rodinou, proto啪e nemohl platit nájem. Tehdy se dozv臎d臎l o novém Centru pro integrální pomoc migrant暖m (CIAMI), které otev艡ela skalabrinská 艡eholní komunita ve Villa del Rosario nedaleko Cúcuty. Jedná se o moderní komplex budov, kde jsou ubytovány rodiny, je jim poskytována psychologická a právní podpora a stravování a kde jsou dosp臎lí zváni k pobytu na t艡i m臎síce, aby mohli získat technické vzd臎lání, které jim umo啪ní za膷ít podnikat nebo si najít práci.
Podpora autonomie migrant暖
Výzvy, kterým musí venezuel拧tí migranti 膷elit, jakmile se dostanou do Kolumbie, souvisejí se získáním legálního statusu v zemi, ale také s mo啪ností vykonávat n臎jakou formu 膷innosti, která jim umo啪ní poctiv臎 se 啪ivit. Zatímco první skupiny, které Venezuelu opou拧t臎ly, tvo艡ili lidé s vysokou úrovní odborného vzd臎lání, v posledních dvou letech se objevuje p艡íliv lidí zejména z venkovských oblastí, kte艡í mají p艡íli拧 nízké vzd臎lání na to, aby na拧li práci ve m臎st臎. Na tuto skute膷nost se zam臎艡il Globální fond solidarity (GFS), filantropická organizace p暖sobící v r暖zných zemích sv臎ta, která v Kolumbii podporuje "Centrum sociálních inovací".
Po zji拧t臎ní, 啪e nábo啪enské organizace jsou p艡i podpo艡e migrant暖 nejefektivn臎j拧í, jim GFS nyní pomáhá vzájemn臎 se koordinovat a zji拧钮uje, jak mohou p艡i spolupráci efektivn臎ji dosahovat cíl暖 svých jednotlivých misí. To byl p艡ípad r暖zných 啪enských komunit, jako jsou Sestry adorantky a Sestry Bo啪í v暖le, které nyní vidí plody své spolupráce. V Bogot臎, hlavním m臎st臎 Kolumbie, se v souladu se svými charismaty v臎nují integrální podpo艡e 啪en a poskytují pomoc zejména ob臎tem sexuálního vyko艡is钮ování kv暖li jejich zranitelnému postavení. Sestra Ilse Villamarová vysv臎tluje, 啪e 啪eny, které p艡icházejí, jsou "zni膷ené, cítí se zneuct臎né a v臎艡í, 啪e nejsou schopné nic d臎lat". Proto je jim krom臎 silné psychologické a sociální podpory nabízen výcvik v 膷innostech, jako je krej膷ovství, 拧ití a provád臎ní manikúry a pedikúry. To v拧ak nesta膷í.
Najít si zam臎stnání nebo se sna啪it rozjet vlastní projekt je v啪dycky výzva a 艡e拧ení této specifické výzvy je druhou etapou "Centra pro sociální inovace" Fondu globální solidarity. "Základem je skute膷n臎 vytvo艡ení nového systému, inovativních 艡e拧ení, která spojují odborné znalosti, dovednosti a d暖v臎ru migrant暖 v nábo啪enské kongregace s inovacemi a schopností vytvá艡et pracovní místa a trhy v podnicích," vysv臎tluje Marta Guglielmettiová, výkonná 艡editelka GFS.
Aby se tedy migranti mohli osamostatnit a vést stabilní a klidný 啪ivot, GFS nyní navazuje kontakty mezi nábo啪enskými kongregacemi a r暖znými typy podnik暖, které mohou nabídnout pracovní p艡íle啪itosti lidem, kte艡í ji啪 mají dostate膷né vzd臎lání. Zárove艌 GFS podporuje aktivity, které usnad艌ují za膷len臎ní do tr啪ního prost艡edí t臎m, kte艡í se rozhodnou za膷ít podnikat. Podle skalabrinského kn臎ze Fora Rigoniho by tento model spolupráce, který se sna啪í zajistit autonomii, pomohl skoncovat s "ne艡estí welfarismu", kterou mnohé mezinárodní agentury pro pomoc znehodnocují dovednosti lidí. Páter Rigoni pracuje s migranty v Latinské Americe ji啪 40 let a uji拧钮uje, 啪e sociální dávky "jsou drogou. Drogou, kterou OSN ospravedl艌uje své p艡e啪ití. Drogou pro migranty, proto啪e je 膷iní závislými na mé pomoci".
Radost z vít臎zství
Ve 膷tvrti Kennedy v Bogot臎 provozují skalabrinské 艡eholní sestry p艡ijímací a 拧kolicí st艡edisko pro migranty, které zalo啪ila bogotská arcidiecéze. Zde s podporou Globálního fondu solidarity a spole膷n臎 se skupinou odborník暖 koordinují vzd臎lávací programy v oblasti kosmetických procedur, peka艡ství, a dokonce i v odv臎tvích, jako je ú膷etnictví a podnikatelské plánování, aby si ka啪dý mohl vybrat, zda si najde práci, nebo za膷ne podnikat. T臎m, kte艡í se rozhodnou za膷ít podnikat, dokonce nabízejí peníze na rozjezd. Isa Loyo je jednou z nich. Je to Venezuelanka, která 啪ije v Kolumbii u啪 膷ty艡i roky a dnes se svým man啪elem provozuje restauraci s rychlým ob膷erstvením. Mají smlouvu s distribu膷ní spole膷ností, jejím啪 prost艡ednictvím se jejich gastronomické výrobky dostávají do r暖zných 膷tvrtí kolumbijského hlavního m臎sta, dokud jsou je拧t臎 teplé. Isa o tom vypráví s radostí a hrdostí, vd臎膷ná za p艡ijetí, kterého se jí jako migrantce dostalo, za odborné vzd臎lání, které jí bylo nabídnuto, a za budoucnost, která se tak jí a její rodin臎 nyní otevírá.
