Globální fond solidarity podporuje autonomii migrant? v Kolumbii
Felipe Herrera-Espaliat, zvlá?tní zpravodaj Pope v Kolumbii
Ve světě, který je stále více poznamenán migra?ními p?esuny, byl tok lidí z Venezuely do Kolumbie jedním z nejvýznamněj?ích v posledních desetiletích a bezpochyby nejvýznamněj?ím v Ji?ní Americe. Od roku 2017 bylo témě? sedm milion? Venezuelan? nuceno opustit své domovy kv?li hroutícím se sociálním, politickým a ekonomickým podmínkám ve své zemi. "Nebylo mléko ani pleny. Potraviny bylo témě? nemo?né sehnat, regály byly prázdné. Situace byla opravdu neúnosná," ?íká Francis Cruz, který poté, co léta vedl velkou restauraci ve státě Carabobo, najednou zjistil, ?e není schopen u?ivit své děti. Jediným ?e?ením, které se mu zdálo mo?né, bylo vydat se p?es hranice do Kolumbie, stejně jako tisíce jeho spoluob?an?.
Něco podobného se p?ihodilo i Enzorovi Figuerovi, který posledních ?est let zkou?í ?těstí nedaleko Cúcuty. Opustil sv?j domov a vstoupil do Kolumbie nelegálně. Bez doklad? si na?el práci v r?zných uhelných dolech, kde témě? t?i roky vydr?el tempo 15 dní práce a dva dny odpo?inku. P?e?il zával, ale z?stal uvězněn pod sutinami a utrpěl trvalé po?kození levé ruky, ztratil pohyblivost a také práci.
Enzor se s man?elkou a ?ty?mi dětmi p?estěhoval do Cúcuty a poslední t?i roky strávil na ulici prodejem sladkostí, sběrem recyklovatelného materiálu z popelnic nebo prostě ?ebráním o almu?nu. P?iznává to s hlubokým utrpením, stejným, jaké poci?oval, kdy? ho p?ed měsícem vyhodili z domu, kde ?il s rodinou, proto?e nemohl platit nájem. Tehdy se dozvěděl o novém Centru pro integrální pomoc migrant?m (CIAMI), které otev?ela skalabrinská ?eholní komunita ve Villa del Rosario nedaleko Cúcuty. Jedná se o moderní komplex budov, kde jsou ubytovány rodiny, je jim poskytována psychologická a právní podpora a stravování a kde jsou dospělí zváni k pobytu na t?i měsíce, aby mohli získat technické vzdělání, které jim umo?ní za?ít podnikat nebo si najít práci.
Podpora autonomie migrant?
Výzvy, kterým musí venezuel?tí migranti ?elit, jakmile se dostanou do Kolumbie, souvisejí se získáním legálního statusu v zemi, ale také s mo?ností vykonávat nějakou formu ?innosti, která jim umo?ní poctivě se ?ivit. Zatímco první skupiny, které Venezuelu opou?těly, tvo?ili lidé s vysokou úrovní odborného vzdělání, v posledních dvou letech se objevuje p?íliv lidí zejména z venkovských oblastí, kte?í mají p?íli? nízké vzdělání na to, aby na?li práci ve městě. Na tuto skute?nost se zamě?il Globální fond solidarity (GFS), filantropická organizace p?sobící v r?zných zemích světa, která v Kolumbii podporuje "Centrum sociálních inovací".
Po zji?tění, ?e nábo?enské organizace jsou p?i podpo?e migrant? nejefektivněj?í, jim GFS nyní pomáhá vzájemně se koordinovat a zji??uje, jak mohou p?i spolupráci efektivněji dosahovat cíl? svých jednotlivých misí. To byl p?ípad r?zných ?enských komunit, jako jsou Sestry adorantky a Sestry Bo?í v?le, které nyní vidí plody své spolupráce. V Bogotě, hlavním městě Kolumbie, se v souladu se svými charismaty věnují integrální podpo?e ?en a poskytují pomoc zejména obětem sexuálního vyko?is?ování kv?li jejich zranitelnému postavení. Sestra Ilse Villamarová vysvětluje, ?e ?eny, které p?icházejí, jsou "zni?ené, cítí se zneuctěné a vě?í, ?e nejsou schopné nic dělat". Proto je jim kromě silné psychologické a sociální podpory nabízen výcvik v ?innostech, jako je krej?ovství, ?ití a provádění manikúry a pedikúry. To v?ak nesta?í.
Najít si zaměstnání nebo se sna?it rozjet vlastní projekt je v?dycky výzva a ?e?ení této specifické výzvy je druhou etapou "Centra pro sociální inovace" Fondu globální solidarity. "Základem je skute?ně vytvo?ení nového systému, inovativních ?e?ení, která spojují odborné znalosti, dovednosti a d?věru migrant? v nábo?enské kongregace s inovacemi a schopností vytvá?et pracovní místa a trhy v podnicích," vysvětluje Marta Guglielmettiová, výkonná ?editelka GFS.
Aby se tedy migranti mohli osamostatnit a vést stabilní a klidný ?ivot, GFS nyní navazuje kontakty mezi nábo?enskými kongregacemi a r?znými typy podnik?, které mohou nabídnout pracovní p?íle?itosti lidem, kte?í ji? mají dostate?né vzdělání. Zároveň GFS podporuje aktivity, které usnadňují za?lenění do tr?ního prost?edí těm, kte?í se rozhodnou za?ít podnikat. Podle skalabrinského kněze Fora Rigoniho by tento model spolupráce, který se sna?í zajistit autonomii, pomohl skoncovat s "ne?estí welfarismu", kterou mnohé mezinárodní agentury pro pomoc znehodnocují dovednosti lidí. Páter Rigoni pracuje s migranty v Latinské Americe ji? 40 let a uji??uje, ?e sociální dávky "jsou drogou. Drogou, kterou OSN ospravedlňuje své p?e?ití. Drogou pro migranty, proto?e je ?iní závislými na mé pomoci".
Radost z vítězství
Ve ?tvrti Kennedy v Bogotě provozují skalabrinské ?eholní sestry p?ijímací a ?kolicí st?edisko pro migranty, které zalo?ila bogotská arcidiecéze. Zde s podporou Globálního fondu solidarity a spole?ně se skupinou odborník? koordinují vzdělávací programy v oblasti kosmetických procedur, peka?ství, a dokonce i v odvětvích, jako je ú?etnictví a podnikatelské plánování, aby si ka?dý mohl vybrat, zda si najde práci, nebo za?ne podnikat. Těm, kte?í se rozhodnou za?ít podnikat, dokonce nabízejí peníze na rozjezd. Isa Loyo je jednou z nich. Je to Venezuelanka, která ?ije v Kolumbii u? ?ty?i roky a dnes se svým man?elem provozuje restauraci s rychlým ob?erstvením. Mají smlouvu s distribu?ní spole?ností, jejím? prost?ednictvím se jejich gastronomické výrobky dostávají do r?zných ?tvrtí kolumbijského hlavního města, dokud jsou je?tě teplé. Isa o tom vypráví s radostí a hrdostí, vdě?ná za p?ijetí, kterého se jí jako migrantce dostalo, za odborné vzdělání, které jí bylo nabídnuto, a za budoucnost, která se tak jí a její rodině nyní otevírá.
