Nové motu proprio mění pravidla pro p?edkoncilní liturgii
Pape? Franti?ek se po konzultaci se světovými biskupy rozhodl změnit pravidla pro pou?ívání misálu z roku 1962, který jeho p?edch?dce Benedikt XVI. p?ed ?trnácti lety liberalizoval jako "mimo?ádný ?ímský ritus". Dnes pape? zve?ejnil motu proprio "Traditionis custodes" o pou?ívání ?ímské liturgie v podobě p?ed rokem 1970 a p?ipojil k němu dopis, v něm? vysvětluje d?vody svého rozhodnutí. Zde jsou hlavní novinky.
Pod autoritou místních biskup?
Odpovědnost za regulaci slavení podle p?edkoncilního ritu se vrací biskupovi, moderátorovi diecézního liturgického ?ivota: "Je v jeho výlu?né kompetenci povolit pou?ívání Missale Romanum z roku 1962 v diecézi podle pokyn? Apo?tolského stolce". Biskup musí zajistit, aby skupiny, které ji? slaví podle starého misálu, "nevylu?ovaly platnost a legitimitu liturgické reformy, na?ízení II. vatikánského koncilu a magisteria pape??".
Dal?í omezení
M?e podle starého ritu se ji? nebudou konat ve farních kostelech, kostel a dny slavení ur?í biskup. ?tení budou "v místním jazyce" s pou?itím p?eklad? schválených biskupskými konferencemi. Celebrantem musí být kněz pově?ený biskupem. Biskup je také zodpovědný za ově?ení, zda je vhodné zachovat slavení podle starého misálu, a ově?uje jeho "ú?innou u?ite?nost pro duchovní r?st". Je toti? nutné, aby kněz, který má na starosti liturgii, měl na srdci nejen d?stojné slavení liturgie, ale také pastora?ní a duchovní pé?i o vě?ící. Biskup také "bude dbát na to, aby nepovoloval zakládání nových skupin".
Kně?í vysvěcení po zve?ejnění dne?ního motu proprio, kte?í mají v úmyslu pou?ívat p?edkoncilní misál, "musí p?edat formální ?ádost diecéznímu biskupovi, který se p?ed udělením povolení poradí s Apo?tolským stolcem". Ti, kte?í tak ji? ?iní, musí po?ádat diecézního biskupa o povolení k jeho dal?ímu pou?ívání. Instituty zasvěceného ?ivota a spole?nosti apo?tolského ?ivota, "z?ízené pape?skou komisí Ecclesia Dei", budou spadat pod jurisdikci Kongregace pro ?eholníky. Na dodr?ování těchto nových ustanovení budou dohlí?et Kongregace pro bohoslu?bu a Kongregace pro ?eholníky.
Pape??v pr?vodní dopis biskup?m celého světa
V pr?vodním dopise k dokumentu pape? Franti?ek vysvětluje, ?e ústupky stanovené jeho p?edch?dci pro pou?ívání starého misálu byly motivovány p?edev?ím "snahou podpo?it p?ekonání schizmatu vyvolaného hnutím vedeným biskupem Lefebvrem". ?ádost adresovaná biskup?m, aby velkoryse p?ijali "oprávněné aspirace" vě?ících, kte?í ?ádali o pou?ívání tohoto misálu, "měla tedy ekleziální d?vod, toti? obnovení jednoty církve". Franti?ek poznamenal, ?e "mnozí v církvi si tuto mo?nost vykládali jako mo?nost volně pou?ívat ?ímský misál promulgovaný svatým Piem V., co? vedlo k jeho paralelnímu pou?ívání s ?ímským misálem promulgovaným svatým Pavlem VI.".
Ústupky vedly ke zost?ování rozdíl?
Pape? p?ipomíná, ?e rozhodnutí Benedikta XVI. motem proprio "Summorum Pontificum" (2007) bylo podpo?eno "p?esvěd?ením, ?e takové opat?ení nezpochybní jedno ze zásadních rozhodnutí II. vatikánského koncilu, a nepodkopá tak jeho autoritu". P?ed ?trnácti lety pape? Ratzinger prohlásil, ?e obavy z rozdělení farních spole?enství jsou neopodstatněné, proto?e, jak napsal, "obě formy u?ívání ?ímského ritu se mohou vzájemně obohacovat". Pr?zkum, který nedávno mezi biskupy provedla Kongregace pro nauku víry, v?ak p?inesl odpovědi, které odhalují, jak pí?e Franti?ek, "situaci, která mě trápí a znepokojuje, a utvrzuje mě v nutnosti zasáhnout", kdy? se "vá?ně p?ehlí?í touha po jednotě" a ústupky nabízené s velkorysostí se vyu?ívají "k zvět?ování vzdáleností, zost?ování rozdíl? a vytvá?ení protiklad?, které zraňují církev a brání jí v cestě, a vystavují ji tak riziku rozdělení".
Odmítání koncilu je proti Duchu svatému
Pape? v dopise konstatoval, ?e je zarmoucen zneu?íváním liturgického slavení "na jedné i druhé straně", ale také ?e je zarmoucen "instrumentálním pou?íváním Missale Romanum z roku 1962, které se stále více vyzna?uje rostoucím odmítáním nejen liturgické reformy, ale i II. vatikánského koncilu s nepodlo?eným a neudr?itelným tvrzením, ?e zradil tradici a 'pravou církev'". Pochybovat o koncilu, vysvětluje Franti?ek, "znamená pochybovat o samotných úmyslech Otc?, kte?í na ekumenickém koncilu slavnostně uplatnili svou kolegiální moc cum Petro et sub Petro, a nakonec pochybovat o samotném Duchu svatém, který vede církev".
Franti?ek nakonec p?idává poslední d?vod svého rozhodnutí změnit ústupky z minulosti: "Ze slov a postoj? mnoha lidí je stále více patrné, ?e existuje úzký vztah mezi výběrem slavení podle liturgických knih p?ed Druhým vatikánským koncilem a odmítáním církve a jejích institucí ve jménu toho, co pova?ují za 'pravou církev'. Je to chování, které je v rozporu se spole?enstvím a ?iví snahu o rozdělení... proti kterému apo?tol Pavel tvrdě reagoval. Právě proto, abych bránil jednotu Kristova těla, jsem nucen odvolat povolení, která udělili moji p?edch?dci."
(VNS - vac)