Pracující bez práv by měli pobírat základní plat, vyz?vá pape?
U?inil tak v nedělním adresovaném hnutím neformální ekonomiky, s nimi? vede dialog ji? od po?átku svého pontifikátu a která dvakrát oslovil v ?ímě a jednou v bolivijském Santa Cruz. Mezi tato uskupení hospodá?ských disident? nále?í rovně? sdru?ení argentinských sběra?? starého papíru (?cartoneros“), s ním? se kardinál Bergoglio setkával ve své p?edchozí diecézi, a dále jiná antiglobaliza?ní, ekologická a sociální hnutí, etické bankovnictví, fairtradová dru?sta a obchody a podobně. ?Za této pandemie vám chci být nablízku a obzvlá?tě na vás myslím“, pí?e jim ?ímský biskup, ?proto?e pokud p?irovnáme zápas s koronavirem k válce, jste neviditelnou armádou, nasazenou v nejnebezpe?něj?í zákopové linii. Nemáte jiné zbraně ne? solidaritu, naději a smysl pro spole?enství, které opětovně rozkvétají v těchto dnech, v nich? nikdo nem??e zachránit sám sebe. (...) Jste pravými tv?rci sociální poezie, kte?í na zapomenutých periferiích hledají d?stojná ?e?ení na nejo?ehavěj?í problémy vy?azovaných lidí“.
V rámci panujícího systému jste zcela neviditelní a nedostává se vám uznání, jeho? byste zaslou?ili, p?ipou?tí Franti?ek, nebo? trh ani stát se na periferie nedostatnou a va?e zdroje nesta?í na to, abyste nahradili státní zabezpe?ení. “Pohlí?ejí na vás s ned?věrou, proto?e se vymykáte pouhé filantropii, organizujete se v komunitách a domáháte se svých práv, ani? byste se spokojili s drobky, které upadnou ze stol? dr?itel? hospodá?ské moci. ?asto se vás zmocňuje hněv a bezmoc, proto?e nerovnost p?etrvává, i kdy? ve?keré výmluvy pro udr?ování ur?itých privilegií selhávají. Navzdory tomu nepropadáte sebelítosti, ale doká?ete si vykasat rukávy a nadále pracovat pro své rodiny, městské ?tvrti, obecné dobro. Tento vá? postoj mi pomáhá, vystavuje sebezpochybnění a je pro mne velkým pou?ením”, svě?uje se pape?.
Franti?ek se v my?lenkách obrací k mnoha lidem, kte?í stranou mediální pozornosti slou?í nes?etným pot?ebným, a z jeho detailního popisu vyplývá, ?e toto prost?edí dob?e zná: “?eny, které rozmno?ují jídlo v chudinských stravovnách, kdy? doká?ou stovky dětí nasytit balí?kem rý?e a dvěma cibulemi; rolníci, kte?í nadále obdělávají p?du tak, aby neni?ili p?írodu, p?ivlastňovali si její plody ?i spekulovali s lidskou nouzí, se neobjevují v hromadných sdělovacích prost?edcích. Rád bych, abyste věděli, ?e ná? nebeský Otec na vás hledí, zná vás, vá?í si vás a podporuje va?i volbu”.
Pape? se poté zmiňuje o protivirových opat?eních, kterým jen stě?í mohou dostát lidé ?ijící v improvizovaných obydlích ?i zcela bez p?íst?e?í, migranti, lidé, jim? byla odňata svoboda anebo se zrovna sna?í vymanit z nějaké závislosti. Právě takovým vrstvám populace lidová hnutí pomáhají, za co? jim Franti?ek up?ímně děkuje, aby vzápětí praný?oval dominantní ekonomicko-finan?ní paradigmata: “Doufám, ?e vlády pochopí nedostate?nost technokratických vzorc?, zamě?ených na stát a trh, p?i nakládání s touto krizí a dal?ími záva?nými problémy lidstva. Dnes více ne? kdy jindy mají stát ve st?edu lidé, spole?enství a národy, aby jednotně lé?ili a uzdravovali se za vzájemného sdílení”.
A?koli hnutí neformální ekonomiky byla vylou?ena z “globaliza?ních výhod, oněch povrchních povyra?ení, otupujících mnohá svědomí”, nuceně nesou d?sledky globalizace, a to v dvojnásobné mí?e, podotýká Franti?ek. Jejich ?lenové toti? ?ijí ze dne na den bez právních záruk a zabezpe?ení, ?ím? se pro ně karanténa stává nesnesitelnou. Jmenovitě pape? poukazuje na podomní prodejce, sběra?e surovin, provozovatele koloto?? a lunapark?, drobné zemědělce, zedníky ?i krej?í, kte?í provozují nezávislou pracovní ?innost anebo se dávají najímat na?erno, co? jim nezaji??uje stálý plat. “Nastal ?as”, zd?razňuje pape?, “zamyslet se nad formou základní univerzální mzdy, která by uznala u?lechtilost a nezastupitelnost úloh, je? zastáváte, nad platem, který by zaru?il a proměnil v realitu ono lidské a k?es?anské heslo: Ji? ?ádný pracující bez základních práv.”
V závěru listu Franti?ek nazývá lidová hnutí “nepostradatelnými budovateli” post-koronavirové spole?nosti. Díky své kultu?e, metodologii a moudrosti, v ní? vnímají bolest druhého ?lověka jako svou vlastní, jsou toti? schopna zahájit skute?ně v?estranný rozvoj lidstva, zalo?ený na protagonismu národ? v jejich r?znorodosti a na univerzálním p?ístupu v?ech obyvatel planety ke ký?eným t?em P – p?dě, p?íst?e?í a práci. “Doufám, ?e toto období ohro?ení nás p?ivede k tomu, abychom p?evzali kontrolu nad svým ?ivotem, ot?ese na?ím ospalým svědomím a povede k lidské i ekologické konverzi, která ukon?í zbo?ňování peněz a soust?edí se na d?stojnost a ?ivot”, p?eje si Franti?ek. “Na?e soutě?ivá a individualistická spole?nost, se svými frenetickými rytmy výroby a spot?eby, svým nadměrným luxusem a nezměrným ziskem pro nemnohé, pot?ebuje změnu, nové promy?lení a regeneraci”, vysvětluje pape? a zve do hry adresáty svého listu, kte?í znají “krize a od?íkání a doká?í je s mravní ?istotou, úsilím, d?stojností a solidaritou p?etvo?it v p?íslib ?ivota pro své rodiny a komunity”. Modlím se za vás a ?ádám Boha, aby vás naplnil silou, která neklame: nadějí, uji??uje pape? ?leny neformálních ekonomických hnutí, kterým napsal na Bo?í hod velikono?ní, a prosí je o vzájemnost v modlitbě, kterou v tomto období silně pot?ebuje.
(jag)
